úterý 21. července 2015

"Maluju a miluju, tadadá..."

V těchto vedrech jsem se nechala ukecat synem a dovolila jsem mu vymalovat si pokoj "po chlapsku". Už je prý velký na ty unylé dětské barvy. Dokonce je i velký na některé kusy nábytku. A samozřejmě na řadu hraček, které se mi teď kupí v pracovně, a já nostalgicky vzpomínám, jakou měl radost z toho autobusu, jak si rád hrál s tím bagrem, nebo jak jsme pořádali závody s angličáky vyřazenými synem od sousedů (který už čeká třetí a čtvrté dítko).

Sice je velký, a hodně práce si na pokojíku udělal sám (včetně samostatného výběru barev), ale stejně jsem se nadřela jako kůň:-) Kompletně zplavený kůň. Jen doufám, že až se Zuzka vrátí z tábora, nebude dyndat také nový pokoj (jako že už několik měsíců, po pravdě víc jak rok dyndá, ale já zatím byla za matku tvrďačku).  Nevím, jestli bych druhé kolo dala...

Jen zelená to může být...
Zasloužilý odpočinek po dokončené práci
Tak, douklidit, nastěhovat dekorace a knihy, a může se bydlet...

sobota 4. července 2015

Pátý list padl....

...a já asi taky padnu - vedrem.


Těsně před půlnocí jsem včera dokončila pátý list z HAED výšivky. Zaposlouchaná do napínavé načtené detektivky jsem v konečně nastalém chladnu u otevřeného okna vyšívala jako o život. Až mi bylo líto, že list je hotov - byla bych pokračovala dál, ale nemám načtverečkovaný další list. Ne, už bych nemohla, ještě dnes mne bolí záda i klouby na nohou, jak jsem u toho byla zkroucená jak paragraf. Potřebovala bych sehnat nižší stupínek pod nohy, ta stolička, co používám teď, je moc vysoká...

HAED - 3.7.2015
U nás nastala tropická vedra - trávník nejde uzalévat, a nejen trávník, ale ani záhony, zeleninové i kytičkové. Je mi jich líto. Nádherně rozkvetly první hortenzie, a mezi nimi vykoukly i lilie (příští rok je musím přesadit - tady se bojím, kdy je ocasem smete pes, protože jsou u chodníčku podél plotu, kde on hlídá).





A mezi levandulí vykoukla jedna stolístka.


Rozkvetly i oleandry - ten z dovezené větvičky z Tunisu (menší, bohaté meruňkové květy), i ten vyměněný (měla jsem dva stejné z Tunisu, tak jsem jeden vyměnila za jiný, který jsem neměla) - ten má obrovské růžové květy, úplně jsem na něj koukala, tak velké jsem ještě neviděla...







A před vchodem mi letos dělají ohromnou radost fuchsie z Lidlu...






čtvrtek 2. července 2015

Hurá, prázdniny!

Každý rok se spolu s dětmi nemůžu dočkat začátku prázdnin, abych se na konci prázdnin nemohla dočkat začátku školy a určitého řádu v našem chaotickém prázdninovém životě... Já vím, věčně nespokojená...

Letos jsme konec školního roku měli cestovatelsko zmatený - Tomáš oslavil své čtrnácté narozeniny první víkend v červnu s rodinou, druhý (a přesně na svůj den) s kamarády na chalupě v Krkonoších, vrátil se v neděli, přebalil se a v pondělí ráno jsem ho vezla na vlak do Staré Boleslavi, odkud odjížděl se třídou na třídenní výlet. Vrátil se ve středu večer, měla jsem pár dnů na vyprání, zabalení a dokoupení případných chybějících nezbytně potřebných věcí (jako třeba liber apod.), a v neděli dopoledne odfrčel na týden do Walesu. Abych toho neměla málo, tak Zuzka měla zkoušky, vystoupení apod., takže jsem si užila i žehlení a škrobení kroje, česání a zaplétání vlasů a postávání pod podiem v horku i dešti. Uprostřed posledního týdne, kdy byl Tom ještě v Anglii, odjela Zuzka na Slovensko do Hriňové na folklorní festival, a já si mohla (teoreticky) vydechnout.

Bohužel jen teoreticky - děti mne úkolovaly i po svém odjezdu - šachový rodičák (no ano, to bylo fajn, vínko, film (o šachách) a prima povídání, to skoro ani povinnost nebyla, ale stejně - nechtělo se mi tam, měla jsem toho maratonu za poslední měsíc dost) a v pátek vyzvednout Zuzce vysvědčení. Stejně mi přišlo legrační, že v době, kdy se vysvědčení musela psát ručně nebo na stroji, tak nebyl problém vydat ho o den-dva dříve. V dnešní přetechnizované době to nejde. Zvláštní....

Tomík se v pořádku vrátil pln dojmů v neděli, Zuzka v pondělí ve čtyři ráno. Oba nadšení, s novými i starými kamarády, spoustou fotek, informací, tanečků, písniček (no, ty poslední věci dvě spíš Zuzka, uznávám) - a už se těší zase za rok.

Tomovi se v pondělí nechtělo do školy, i když měli projektový den, a v úterý přinesl konečně vysvědčení (pěkně brblal, že Zuzka už má prázdniny).

Teď už je vše vybalené, vyprané, vyžehlené, zabalené, vybalené, protože děti odjely na první týden k babičce a dědovi. A ano - vysvědčení byla krásná, jsem na své děti nesmírně pyšná, protože se opravdu oba učí sami, pouze když jim něco není jasné ani při delším studování v učebnicích a hledání na netu, tak přijdou - Zuzka měla i v páté třídě samé jedničky a Tomáš v tercii osmiletého gymnázia vyznamenání. Jsou úžasní.

stav k 1.7.2015
Snad je vidět, že jsem se opravdu nezastavila, takže na nějaké ruční práce moc času nebylo. Dostatečně jsem se realizovala praním,žehlením a balením... Přesto jsem vzala do ruky občas jehličku a v červnu jsem trošku pohla s tou svou HAEDkou (už mám pěkné zpoždění). Přibyla půlka pátého listu. V červenci snad bude klidněji, a chtěla bych dokončit pátý a šestý list, správně bych měla i sedmý, ale to asi nedám. To bych musela vyšívat celé dny i noci:-)

Krásné léto všem!



25.12.2022

 Krásné a poklidné vánoční svátky všem! U nás rochu ve zmatcích, trochu v nemoci, ale i tak jsme si Štědrý den s dětmi užili dle možností. S...