čtvrtek 28. května 2020

28.5.2020

Hlavním tématem posledních dnů byla u nás doma okna. Po dvaceti letech okna v jižním a západním štítu nabrala patinu hraničící s katarzí, a bylo třeba najmout firmu, která dokáže starý nátěr z oken odstranit, vybrousit, zatmelit a natřít pokud možno tak, aby i nadále ladila se zbytkem oken v domě. Dělat všechna okna najednou jsem sílu neměla, ani fyzickou, ani psychickou, ani žádnou.

Bod číslo jedna nebyl tak složitý - objednala jsem osvědčeného řemeslníka. Našli jsme vhodný termín, a já se těšila, že letos budou (skoro) nová okna. Pak přišla pandemie. A řemeslník se odmlčel. No pane jo, říkala jsem si, tak to letos okna nebudou, snad za rok. Ale pan řemeslník nezklamal - a cca dva týdny před původní realizací se ozval s tím, že má mírné zpoždění v nasmlouvaných zakázkách, a tudíž bude vyjímečně dělat i o víkendu. A termín že plus mínus autobus platí. (Mimochodem, termín jsme vybírali tak, aby měl Tomáš už po maturitě - takže to se taky nepovedlo, jak jistě všichni znalí eskapád a zvratů našeho školství v době pandemie ví).

Bod číslo dva - realizace - vyšla přesně do období, kdy děvčata zorganizovala první česko-slovenský virtuální vyšívačský sraz. V práci dovolená se hodila na vystěhování tří pokojů (ve čtvrtém nejsou vyndavatelná okna), a práci v průvanu ve studeném baráku. Ani to by nebylo tak strašné, kdyby ta okna šla vůbec vyndat. Po dvaceti letech těžko budu reklamovat ostění tak nízko, že nešla vyndat okna z pantů. Tož aby se mi nekrátily žíly a neměla jsem to tak jednoduché, tak se sekalo, i když původně práce měly být relativně čisté.

No a pak už to šlo ráz na ráz - okno, opálit, obrousit, zakytovat, natřít, obrousit, natřít. Dtto rám. A pak znovu martyrium - dostat okna zpět do pantů. Velmi klidného pana řemeslníka to tak rozhodilo, že musel od nás utéct, jinak by asi ta okna vyházel z podkroví. Nedivím se mu . Já naopak seděla zdrcená na gauči a zírala na díry kolem oken a ronila krokodýlí slzy.

Dnes ale vše skončilo. Okna se mocí mermo narvala do pantů, otevírají se a zavírají, a já doufám, že dalších dvacet let je nikdo nebude chtít vyndavat. Díry byly zakytovány, ostění přebarvena na bílo (i tam, kde byla původně barevná, ale shánějte po x letech stejný odstín barvy, jako je ve zbytku pokoje. Nejlíp z toho vyšla Zuzka, která měla v pokoji ostění bílé. Peru záclony, myji okna, luxuji koberce, a těším se, že tento víkend vypulíruji barák, a aspoň rok mi sem nepáchne žádný řemeslník. Ani ten šikovný.

Nu, a ten virtuální sraz? Původní podmínkou bylo, že načneme novou výšivku. Při hledání vhodné sady mi byla Zuzkou vybrána krásná sada od Dimensions. Ale pak jsem našla 11 let načnutou výšivku Irského Vlkodava. Kdysi jí chtěl manžel vyšít pro svou sestřenici, která milovala svého Hugouška. Udělala jsem na ní asi deset křížků, než nás život, nemoc i ta poslední štace semlely do karbanátků. Zavzpomínala jsem se sadou v ruce a rozhodla se, že jí dokončím.

Začátek - vytaženo po jedenácti letech

Dobře, křížků je víc jak deset, uznávám...

Na konci virtuálního srazu
plus čurbes všude okolo, osm oken opravovaných, zima jako v morně, a propršená sobota :-)

neděle 17. května 2020

17.5.2020

Jaro v plném proudu. Sijeme zeleninu, plejeme, sekáme, dlabeme ředkvičky a špenát a rukolu z domácích zdrojů, plaveme, opalujeme se (při práci), nosíme roušky (to bude sranda ksichtík), nechodíme k holiči, a tak dále a tak podobně...  Jako všichni.

Po večerech pokračuji ve vánoční výšivce. stránka 51 a 59 z 64 byla hotová už 6. května 2020


Stránku 52 a 60 z 64 jsem dokončila včera v noci :-)



Zuzka se také činí. Vyšila svého prvního jednorožce, a dnes si z něj ušila tašku.

Poprvé v životě šila na overlocku. Přední díl je vypodšívkovaný, aby netahala za nitky z výšivky. Jsem na ní pyšná.

29.8.2021

 Hotovo! Jupí!  Druhý budoucí polštář z Malování jehlou hotov.  Před obšitím Po obšití Látka Aida 14ct, šedá, bavlnky Madeira. Koupeno jako ...