čtvrtek 19. prosince 2013

Předvánoční...

Koukám, že mám dlouhou mezeru mezi příspěvky... Ač jsem se snažila, aby toto období nebylo hektické, život mi nakonec připravil opak. Neustále někoho léčím nebo vozím děti na zkoušky, koncerty, vystoupení... Ale i to k adventu patří - besídky, koncerty, tance, divadlo. Navíc spousta toho, co vyrábím (pokud na to vůbec mám čas), jsou vánoční dárečky pod stromeček, a ne vše tady tedy mohu ukázat - co kdyby se někdo z obdarovaných přišel podívat na tento blog?

V posledních letech jsme s dětmi začali zdobit stromeček už po Mikuláši - abychom si užili vánoc, co to jde, protože je milujeme. Letos Zuzanka rozhodla, že budeme mít vánoce do modra, Tomík vybíral stromeček, a aby ladil se Zuzčiným výběrem ozdob, vybral stříbrný smrček. Je sice trošku do oblouku, ale jinak je krásně rostlý (a pořádně píchá...).




Děti na něj pověsily staré i nové ozdoby - andělíčky, hvězdičky, kouličky, sněhové vločky... Je krásný a už druhý týden nám doma dělá radost.










  

Letos jsem se také zúčastnila vánoční výměny u Ajky na blogu. Bylo mi ctí šít pro Zuzanku z blogu Korálky dnů. Vím, že krásně háčkuje a vůbec to umí s přízí, tak jsem se do podobné techniky raději nepouštěla, abych si neuřízla ostudu. Ušila jsem jí obal na knihu, přidala vyšívanou záložku, a aby to nebyl úplný "měkýš" (pamatujete, jak jsme jako děti rozdělovali dárky na měkýše a dobré dárky?), přidala jsem i knihu, protože někde na blogu Zuzanka psala, že ráda čte. Jen jsem se modlila, aby tuto knihu ještě neměla. Ale prý se povedlo. Zuzanka navíc byla tak strašně hodná, že mi poslala nazpět ještě jeden malý balíček, který máme s dětmi otevřít až o vánocích, tak napjatě čekáme a balíček okukujeme... Zuzanko, moc děkujeme. Jsi zlatý člověk.


Já dostala dáreček od Andrey z blogu I follow your dreams. Když pan pošťák vytáhnul obrovský černý balík, úplně ve mně hrklo. To se určitě spletl. Ale prý ne, je to naše. Zrovna jsem měla doma nemocnou Zuzanku, tak balíček rozbalovala ona - a vytáhla naprostou nádheru - srdíčkový polštářek a zaječího anděla. Během Zuzčiny nemoci byly oba dárečky ve stálé službě - polštářek pod hlavičku, andělíčka do náručí, a při sledování pohádek se léčit - to byl Zuzčin program posledních pár dnů. Andrejko, moc a moc děkujeme, máš moc šikovné ruce.


Ajce moc a moc děkuji za organizaci celé vánoční výměny - moc se povedla!






A nakonec sladká tečka - Zuzanka měla holčičkovskou oslavu 10. narozenin. Slíbila jsem jí, že jí upeču dort. V oblíbené Růžové cukrárně jsem koupila nějaké zdobení, a s Tomem jsem upekla korpus - třenou zebru. Druhý den jsme dort prořízli, naplnili pudinkovou směsí s meruňkovým kompotem (ten Zuzka miluje ze všeho nejvíc),  a celý dort obalili ve šlehačce (sehnala jsem 40%, co drží krásně tuhá i bez ztužovače). Na oslavě bylo 6 holčiček, takže aby se nehádaly, dostaly šest velkých modrých kvítků - pro každou jeden. A pár růžových na dozdobení, 10 svíček na sfouknutí - a holčičky byly nadšené... Dort se snědl hned v sobotu... To byla pro mne největší odměna.








PS: Ptaly se mne kamarádky, co letos budu dávat učitelům k vánocům - dárečky už jsou rozdané, tak můžu - letos jsem paním učitelkám a pánům učitelům šila obaly na knihy....

Pro paní učitelky jsem šila trochu romantické...












 Pro pány učitele novinové, pánské...











Nejsou to všechny, jen ty, co jsem stihla vyfotit, než je děti odnesly do školy.



A podívejte, jakou radost mám! Tohle všechno jsem dostala od virtuálních kamarádek, které mi pomáhají najít tu správnou cestu životem. Ani to není všechno, koukám, některé dárečky jsou už intenzivně používané. Děvčata, moc a moc děkujeme všichni tři! Máme obrovskou radost.












Tak všem krásné a pohodové vánoce!!!

úterý 3. prosince 2013

První adventní

A začal advent... Čas, kdy by člověk měl zpomalit, zamyslet se nad svým žitím, na tím, jací jsou lidé kolem vás a jaké k nim máte vztahy, těšit se z lidské pospolitosti. Místo toho v krámech atmosféra houstne, lidé jsou na sebe oškliví, protože jsou nervní, že nestihli uklidit, napéct spoustu druhů cukroví a nemají dost peněz na všechny ty drahé vymoženosti, které nám reklama vnucuje.

Miluji vánoce a adventní čas. Nenechávám si ho kazit reklamou, tlakem médií a obchodníků.

Do první adventní neděle mám obvykle nakoupené dárky, a pomalu je balím. Každý několikrát v ruce obrátím, prohlédnu ze všech stran a vzpomínám na toho, pro kterého je určen. Asi i proto potřebuji mít dárky nakoupené v takovém předstihu, ze kterého je spousta lidí vedle.

S prvním adventním víkendem začínáme zdobit i dům - rozvěsíme světýlka - nad vchod girlandu a hvězdičky, na podestu světelný řetěz. Na stoleček LED svícen z Ikea, na který je nasazený jehličnatý věnec.


Letos se nám podařilo zakoupit v Lidlu velké svítící papírové hvězdy - už léta jsme po nich toužili, ale v Ikee na Černém mostě měli pouze obrovské, které by se nám do oken nevešly. O to větší radost jsme měli, když jsme pořídili ty akorát velké, dokonce krásně bílé, s hvězdičkovými prořezy. Pouští na strop krásná hvězdná prasátka:-)


Současně také zapalujeme první adventní svíčku - letos máme svícen hodně jednoduchý - bílo-modrý, protože tuto kombinaci si letos pro vánoce vybrala Zuzanka. 
O prvním adventním víkendu Zuzanka vystupuje se sbory místní ZUŠ na našem náměstí při rozsvěcení vánočního stromečku. Letos už počtvrté. Předtím tam vystupoval Tomášek. Každý rok se na to všichni moc těšíme - je to sice trochu hektické, protože obvykle současně máme rodinnou oslavu Zuzčiných narozenin - je to takový náš malý vánoční dáreček... No, už moc malý ne - letos je jí neuvěřitelných 10 let.







V naší oblíbené Růžové cukrárně jsme objednali pro Zuzanku dort - miluje koně, obzvláště jí učaroval fríský kůň. V Růžové cukrárně umí vytisknout jedlými barvami libovolný obrázek na dort, takže kromě toho, že ten dort je výborný - lehoučký, s pudinkovým krémem a ovocem - měl i nádherný obrázek, že se ho Zuzanka i bála nakrojit...
Popřát jí přijely i obě sestřenice z hor - a protože se s nimi uvidíme nejdříve až po vánocích, nechal jim Mikuláš u nás punčošky s výslužkou. Prý byly moc hodné - neměly v nich ani jednu bramboru, ani jeden uhlík. Se Zuzankou jsme jim ušily punčošky - aby si je poznaly, tak jedna měla puntíčky červené, druhá modré.



Samozřejmě po večerech a ve volných chvílích stále něco šiji, vyšívám, paličkuji. Ale protože jde vesměs o dárky, tak zatím nemohu dát fotografie. Budu je přidávat po Novém roce (jestli si vzpomenu - jsem hlava děravá, a někdy předám dárek, aniž bych si pořídila fotodokumentaci...).


středa 20. listopadu 2013

Hvězdné vzpomínání

Dnes je venku pošmourno, sychravo, nevlídno... Donutila jsem se uklidit další kupičku, která mi tu zbyla po stěhování šicí dílny.

Znáte to - dlouho vyhlížení řemeslníci zavolají, že tu jsou za hoďku, a paní, máte to připravený??? No, nemám. Tak vše rychle naházet na kupičky, přestěhovat do jiné místnosti, a po dokončení akce postupně nanosit zpět a vracet na místo. Ale místa jsou nová, jiná, celé to člověk přebírá a přebírá, něco vyhodit, něco přidat, něco dokončit... A takhle jsem narazila na tuhle hvězdnou vzpomínku.


Beru do ruky měkoučký balíček světlounce režné barvy, a najednou je léto, horko, sedím na balkonku mezi kvetoucími ibišky, ve vzduchu je cítit moře. Jsem mladá, plná radosti z života, síly, nepřipouštím si žádné starosti. Však za horami a dolinami se nám staví náš krásný nový domeček. Jejda, to je let... Háčkuji do něj na budoucí nový stůl dečku, hvězdnou, protože se máme stěhovat na vánoce. Vedle mne sedí ten, koho mám ráda a který mne má rád, plánujeme společnou budoucnost, předčítá mi z knihy...






Na ty vánoce jsme se stěhovali. Ale stůl jsme si pořídili až za delší dobu, takže uháčkovaná dečka byla založena, že jí vyžehlím, až přijde její čas. Nový stůl už má své šrámy, tak jako my. Byl nejvyšší čas dečku vyžehlit, a protože se blíží vánoce, tak i rovnou nainstalovat. Jako připomínku teplých řeckých večerů, plánů, těšení se...





úterý 19. listopadu 2013

...a zrodila se hvězda...

Chodím do kroužku paličkování. To je známo. Tedy doufám, že je to známo. Potud dobrý. Máme skvělou učitelku Alici. To je ještě pořád dobrý. Alice občas nadnese, že bych to a to zvládla (dle mého je to často z kategorie snů), a já se občas nechám ukecat. A tady je ten problém. Můj problém...

Tentokrát vymyslela nádherný podvinek na prostorovou hvězdu. Já měla připravené jednoduchoučké podvinky na vánoční ozdoby, ale nechala jsem se umluvit, že tu hvězdu zvládnu a dokážu tak ostatním, že to je jednoduché a že to můžou zvládnout taky.

Super - podvinek vypadal velmi jednoduše. Až na tu délku a množství špiček dobrý. Vybrala jsem si bílo-červenou barevnost. Už při prvních prohodech paliček bylo vidět, že ta potvora červená bavlnka bude barvit bílou bavlnku. Ale furt to bylo koukatelné....

Doplácala jsem se svým hlemýždím tempem na konec, zakončila - a bum! Při tužení se červená zapustila pomalu přes celou bílou. I když jsem nejdřív tužila bílou, a po zaschnutí červenou, stejně se zapouštěla. Sakra, sakra.

Mám natuženo (ale málo, protože se bojím většího zapouštění červené do bílé), jdu sešívat. Sešila jsem do kruhu, a teď co? Po hodině marných pokusů o různá sešití apod. jsem to nakonec vykoumala. Ufff. S finální podobou mi hodně pomohla žehlička (mám popálené prstíky, auvajs), ale hvězda nakonec nevypadá tak marně... Jen se nemohu zbavit dojmu, že na původním obrázku od Alice vypadala nějak jinak.... Uvidím, co mi řekne dnes večer na kroužku. Třeba dostanu pravítkem přes ruce:-(

Tak tady je: chtěla by víc přitužit, příště pro konstrastní nit vyberu něco silnějšího, aby víc přidržela ty cípy, ale z dálky to nevypadá tak zle...



pátek 15. listopadu 2013

Pomerančové potěšení

V listopadu a prosinci si užíváme výborných šťavnatých pomerančů. Uznávám, že v létě v Řecku, utržené přímo ze stromu, byly proti těm, co se nyní najdou v obchodech, nepřekonatelné, ale pokud nejste právě v Řecku a není sezona čerstvých pomerančů, kupte si je teď.

Takže dnes jsme byli nakoupit na víkend - zelí, čínské zelí, mrkev a pomeranče. Paní na pokladně nevěřila vlastním očím - myslím, že nenápadně kontrolovala, zda nám pod čepicí nevykukují dlouhé králičí uši:-)) Jenže já i děti milujeme zelí a mrkev, plus když jsem zahlédla ty krásné šťavnaté pomeranče, neodololala jsem a tvářila se, že na terase nejsou zazimované plné přepravky jablíček od babičky. Konec konců - změna je občas také nutná.

Doma před víkendem čisto a prázdno - bublaninu už jsme snědli, tak co teď. Oko padlo na pomeranče - co takhle zkusit pomerančové mufinky? Od nápadu k realizaci nebývá u nás daleko - Zuzanka hned utíkala do komory a volala, že máme oranžové papírové košíčky i žluté zdobení. Se zdobením mne trochu zaskočila - jsem myslela, že budeme mít obyčejné, nezdobené. No, změna, něco během pečení vymyslíme...

Jako těsto jsem použila univerzální recept - 2 hrnky polohrubé mouky smíchat s 1/4 hrnkem cukru a 1 lžící prášku do pečiva. Do této směsi jsem nastrouhala kůru z jednoho pomeranče (nemáte-li bio, dobře kůru umyjte teplou vodou). Z ostrouhaného pomeranče jsem vymačkala šťávu, doplnila mlékem na cca hrnek, přidala 1/4 hrnku oleje a 1 vejce, a rozšlehala metličkou. Tekutou směs jsem rychle vmíchala do suché, a okamžitě naplnila košíčky. Pekly se na 180 stupňů necelých 20 minutek.



Mezitím jsem se Zuzankou vymíchala královskou polevu, ve které jsem zaměnila citronovou šťávu za šťávu z 1/2 pomeranče. Takže jeden bílek, špetička soli, šťáva z půlky pomeranče rozšlehat na mírnou rychlost. Přidávat po lžicích moučkový cukr, dokud nemáte požadovanou konzistenci - Zuzanka chtěla tlustou vrstvu (miluje vše hoooodně sladké), takže jsme dali hodně cukru a na mufinky nastříkali zdobičkou.





Polevu jsem dávala na ještě teplé mufinky - hezky přilne, a mufinky díky papírovému košíčku a zatáhnuté polevě nevysychají. Po nastříkání polevy je možné ještě mufinky na chviličku strčit pod gril - pak máte polevu "pusinkovou", jak říká Zuzanka.


No, a než nám mufinky dostydnou, tak Zuzanka složila vánoční domeček - jsou to něco jako 3D puzzle, velmi jednoduché, ale udělaly velkou radost. Končí u nás hračkářství, tak měli výprodej a Zuzanka mne tam uprosila na tento domeček a adventní kalendář Bratz. 

Zespoda domečku je dokonce natištených pár řádků pro přání nebo věnování, ale to Zuzanka nevyplňovala. Myslím, že by to mohl být pěkný drobný dáreček pro někoho blízkého.





Moc by se nám z této série líbil kostelíček, ale ten už u nás neměli.... Bohužel.





pondělí 11. listopadu 2013

Záložkovaná

Nepsala jsem tu nedávno, že mne bacil záložkový bacil??? A že tedy tentokrát pořádně. Pár záložek už mi z hromádky stačilo zmizet před focením - děti potřebovaly pro kamarády, pro sebe, pro spolužáky... Ale pár jsem jich ještě uchránila - budou se hodit do vánočních balíčků pro paní učitelky a pány učitele. Tedy doufám, že ještě ten měsíc doma vydrží...

Kytičkové záložky jsou vyšívané na plastovou kanavu, bavlnkami Norma z dědictví po kamarádčině babičce. Předlohu jsem našla v Malování jehlou.











Tygrová a řecká záložka jsou ze stejného časopisu, jen se původně jednalo o předlohy na korálkové náramky. Vyšívané jsou také zděděnými bavlnkami Norma, a ta tygrovaná navíc štepovačkou - ale když ona měla tak nádherně lososovopomerančovou barvu - té by bylo na ponožky škoda. Nehledě na to, že takové ponožky snad doma ani nemáme... No, možná Zuzanka.












Ad Zuzanka - blíží se termín podzimního vyšívačského srazu. Tomáškův obrázek zakoupený na jarním megasrazu jsem již vyšila (Londýnský autobus), a tak bylo nutné rychle vyšít i Zuzančin - Koťátko Hang in there od firmy Dimensions.











Oproti originálu nemá vyšitý nápis. Zuzanka ho chce zakomponovat do obalu na čtenářský deník. Málo platné - obrázků má v pokojíčku spoustu, a vzhledem k tomu, že celou jednu stěnu má šikmý strop, a u druhé stěny stojí skříň a visí zrcadlo (naše malá parádnice se musí pořádně prohlédnout, to je jasné), tak místa na věšení obrázků moc není.











Minulý týden mi došla poštou malá sadička od firmy Vervaco (moc děkuji, Ladušo). Konvičky jsou úžasné, barvičky mne úplně nabíjí. Celá rodina navíc milujeme čaj - jakýkoliv. Bez čaje nemůže začít žádný den. Nevydržela jsem, a hned začala vyšívat. Součástí sadičky jsou malé čtverečky aidy 18ct - je nezbytné vyšívat v ruce, a to dlouho nevydržím - dostávám křeče do rukou. Ale nevzdám to. První obrázek se už pomalu klube. Doufám, že brzy budou hotové všechny tři. Po zarámování si je pověsím na komín mezi kuchyní a pokojem. Moc se na ně těším....









Samozřejmě, nejenom vyšívám. Zuzanka měla minulý týden vystoupení se sborem na galakoncertu místní ZUŠ. Podívaná to byla nádherná - děti hrály, tancovaly, zpívaly, hrály divadlo - šikovné byly všechny. Je vidět, že je to baví a že se jim učitelé věnují. Potlesk celého sálu ve stoje pro paní ředitelku byl díkem všech rodičů a prarodičů těm, kdo jejich děti a vnoučata vedou k lásce k hudbě, tanci i divadlu.



sobota 2. listopadu 2013

...oooo, ty jsi má, levandulová, nádherně celá, celičká - mufinková:-)))

Miluji levanduli. Její vůni, barvu, listy, texturu, prostě vše. (Jenom nesnáším levanduli v ložnici - nemůžu z té vůně spát, trošku paradox, že?)

Moje dcerka miluje muffinky. Nebo cupcaky? Jaký je mezi nimi rozdíl? Na jednom chytrém blogu jsem zjistila, že muffiny je takové rustikální pečivo, vyrábělo se k běžné svačině, sladké i slané. Základem je rychle zamíchat a upéct. Dlouhým mícháním prý těsto "ztěžkne" a nebudou dobré. Muffiny se nezdobí a jejich průvodním znakem je vyběhlá čepička nad papírový košíček.

Cupcaky jsou prý obdobou našich košíčků nebo dortíků. Neměly by vyběhnout nad košíček, měly by zůstat hezky rovné, aby je bylo možné pěkně nazdobit krémem. Někdy se do nich dělají i dírky na krém či jinou náplň. Těsto se používá piškotové nebo třené.

Tolik chytrá slova z internetu, volně převedená z angličtiny do češtiny. Zajímavé....

Dnes bylo hodně pošmourno, pršelo, smutno a neveselo. Napadlo nás prosvětlit si sobotu vzpomínkou na léto. Nedávno jsme koupili sešitek s recepty na muffinky, oko padlo na muffinky levandulové - ano, to je přesně to, co dnešní podzimní den potřebujeme! Sušené levandule máme spoustu, tož proč se do toho nepustit.

Ponořila jsem se se Zuzankou do lednice a špajzky - mouka, cukr, máslo, vajíčka, mandle, levandule - vše doma bylo. Dostali jsme ale chuť na krásnou čepičku - tj. chtěli jsme cupcake, dortíček, víkendovou dobrůtku. Tož proč neudělat krém z čerstvého sýra. Doma sice nebyla ani Lučina, ani měkký tvaroh, ani Philadelphia (která nám asi chutná nejvíc), ale ani pomazánkové máslo, pouze čerstvý sýr Linea z Lidlu. Řekli jsme si - čerstvý sýr jako čerstvý sýr, pořád je to té Philadelphii podobnější jak pomazánkové máslo nebo měkký tvaroh. Zuzanka zaběhla do cukrárny pouze pro fialové potravinářské barvivo (chtěla mít krém fialkový jako levandule), a rovnou vzala i nějaké cukrové zdobení - asi měla pocit, že jeden velký vrchem plný šuplík různého zdobení je málo...






Těsto podle receptu je sušší (možná Zuzanka špatně hlídala troubu, trošku se nám bábovičky uprostřed propadly, i podle chuti jsou blíž spíše košíčkům z křehkého těsta. Bábovičky jsou nádherně levandulově voňavé, chuťově vynikající. Příště zkusím těsto trošku naředit mlékem, bylo dost tuhé, v košíčkách se rozlilo až během pečení.


Do krému jsme měli asi dát více barviva, aby byl fialovější, ale nevadí. Ale! Linea z Lidlu během tření s cukrem hodně zřídla, pokud byste jí používali, tak přidat nějaký ztužovač, třeba želatinový zastudena, nebo ztužovač šlehačky, krém dost teče. A to toho sýra bylo o 50g méně, než obvykle používáme. Chuťově je ale krém výborný - lehounký, nadýchaný, sladký i navinulý.

Recept:

Bábovičky:

130 g hladké mouky
125 g moučkového cukru
130 g másla
150 g bílé čokolády
2 vejce
1/2 balíčku prášku do pečiva
2 lžíce mletých mandlí
1 lžíce levandule (čerstvé nebo sušené)



Vyšlehat máslo s cukrem do pěny, postupně přidat vejce a rozehřátou čokoládu. Vmíchat mouku, prášek do pečiva, mandle a levanduli. Naplnit košíčky a péct ve vyhřáté troubě cca 30 minut (u nás stačilo bohatě 25, a asi by mohlo být i méně).

 

 

 

 

 

 

 

 

Krém:

1 šlehačka
250 g čerstvého sýra (Philadelphia, Duko, Lučina, ale lze i pomazánkové máslo, měkký tvaroh apod.)
50 g moučkového cukru
potravinové barvivo (nemusí být)

Sýr utřít s cukrem dohladka, obarvit potravinovým barvivem. Šlehačku ušlehat na pevno, vmíchat sýrovou směs, nechat alespoň hodinu vychladit.

Na vychladlé bábovičky nastříkat krém zdobičkou s velkou hvězdičkou. Dozdobit dle svého uvážení.







Dobrou chuť.






















středa 30. října 2013

Dušičková nálada...

Dušičková nálada - co k ní říct? Smutno a bolavo na duši, návštěvy hřbitovů zapálené svíčky venku i doma, vzpomínky na milé a blízké, kteří nás už opustili....


 Tomášek vyrobil na hodinách keramiky tento svícínek. V nastalých dlouhých večerech nám svítí k dobrůtkám i horkému čaji.











K čaji jsem dnes se Zuzankou upekla mufinky podle časopisu Vařečka - Muffiny. Od babičky jsme si přivezli několik bedýnek jablíček, tak Zuzanka vybrala hned mufinky jablíčkové, se skořicí a mandličkami. A protože jí recept připadal takový chalupářský, dala těsto do modrobílých kostičkovaných košíčků. Vyskládali jsme je na nový skleněný etažérek z Ikea.



Mufinky s čepičkou ze šlehačky, k tomu horký čaj s citronem a medem - výborná svačina po návštěvě hřbitova, odkud jsme se vrátili celí prochladlí - vítr byl dnes hodně studený.


Recept na jablíčkové muffinky:

250g polohrubé mouky, 125g másla, 120g cukru krupice, 5 lžic mléka, 2 vejce, 2 větší jablka, lžička mleté skořice, lžička prášku do pečiva, 1 skořicový cukr, špetka soli, mandle

V míse vyšleháme vejce společně s curkem do pěny. Pak přidáváme postupně změklé máslo, mléko, strouhaná jablka, skořici a nakonec mouku s práškem do pečiva. Vymícháme jemné těsto, kterým plníme košíčky nebo formičky na muffiny. Před pečením muffiny posypeme nakrájenými mandlemi (Zuzanka zdobila celými). Pečeme ve vyhřáté troubě cca 25-30 minut.
























A takto jsme dnes nazdobili "okýnko" manželovi - Zuzanka koupila červený věneček, na keramice vyrobila dýni, Tomášek vyměnil baterie ve svíčkách, venku jsme zapálili svíčku od nás i obou babiček.... Moc nám schází. Všem.







25.12.2022

 Krásné a poklidné vánoční svátky všem! U nás rochu ve zmatcích, trochu v nemoci, ale i tak jsme si Štědrý den s dětmi užili dle možností. S...