sobota 30. června 2012

30. června 2012

Povijan pro panenky

Zuzanka dostala pytel plný pletených oblečků na miminka, aby si mohla oblékat panenky. Má totiž spoustu panenek všech možných velikostí. Řada oblečků bude našim panenkám velká, ale nějak vymyslíme, jak je upravit. Pytel jsem po příjezdu domů vysypala, oblečky roztřídila a vyprala.













Když jsem ale pytel blíže prozkoumala, tak jsem s údivem zjistila, že je to povlak na čtvercový povijan. Trochu potrhaný, místy prošoupaný, hodně špinavý, ale s krásnou krajkou. Bylo mi ho líto. Vyprala jsem ho taky s tím, že vyhodit ho můžu vždycky. Po vyprání prokouknul. Teď už ho vyhodit by byl hřích....



Teta Květa Zuzance věnovala výplň z tlustého vatelínu - já tak silný nepoužívám. Vkládat a vyndavat vložku bych se už docela bála - přece jen už je to věc starší a místy se sypala. Tož mne napadlo, že milý povijan prošiji jako deku a budu ho prát rovnou i se syntetickou vložkou - však taky uschne. Co šlo opravit, to jsem opravila, a celý povijan prošila do čtvercové sítě.









Protože Zuzanka nezvládá zavázat mašli, sešila jsem gumu, na místo sešití našila mašli z krajky a po zabalení miminka do povijanu jen natáhne gumu a panenka může jít spinkat do kolíbky nebo kočárku... Až bude Zuzka větší, můžeme gumu vyměnit za povijanovou mašli.





Tak jak se vám líbí? Naší panence a její mamince moc. Myslím, že bylo dobře ho zachránit....

středa 27. června 2012

27. června 2012

Tučňák ala Da Vinci na zakázku

Poslední dny jsem strávila hraním si s látkami, nitěmi a šicím strojem. A žehličkou.

Hotový polštářek bez náplně
Byl totiž na mne vznesen požadavek, zda bych nedokázala vytvořit polštářek pro milovníka Linuxu, tj. s tučňákem, který je znakem tohoto operačního systému. A protože a poněvadž jsem bývalý "ajťák" a "unixák", tak jsem samozřejmě kývla - byla to má stavovská čest polštářek vytvořit.











Hotový polštářek s náplní
Z obrázku, který zadavatelka našla na internetu a který se jí moc líbil, jsem vytvořila předlohu. Rozhodla jsem se pro strojovou aplikaci kombinovanou s jednoduchým strojovým a ručním prošitím. Jednotlivé dílky jsou podlepeny pavučinkou a přižehleny k podkladu. Aplikačním stehem jsem je strojovou vyšívací nití zajistila. Stejnou nití jsem i proquiltovala kontury tučňáka a kola, takže jsou hezky plastické. Nakonec jsem černou bavlnkou ručně prošila čtverec a kružnici.



Detail aplikace




Detail ručního prošívání
Polštářek je vzadu na zip. Je velký cca 38x38 centimetrů, po odšití cca 36x36 cm. Ráda dělám polštářky menší než náplň, protože pak v nich náplň "necestuje" a polštářek hezky drží tvar. Kdyby noví majitelé potřebovali polštářek větší, mohou odšití bez obav vypárat.








A ještě jedna maličkost - možná si všimnete, že obrázek není přesně ve středu polštářku, ale posunutý nahoru. Není to chyba, ale je to schválně. Strašně mne totiž rozčilovalo, když jsem vyšila nebo aplikovala obrázek, a pak, když jsem polštářek postavila na gauč nebo pohovku, tak kus obrázku dole nebyl vidět. Začala jsem tedy obrázky (je-li to možné) posouvat trochu výš, aby byl obrázek ve středu postaveného polštářku (podívejte se na první fotku).

pondělí 25. června 2012

25. června 2012

Uplynulý víkend jsem se pustila po dlouhé době do vyšívání. Dokonce jsem si ho vzala i na terasu a vyšívala na sluníčku. A vyloženě si to užívala. Odměnou mi byl velký dokončený kus. Jen se podívejte, co mi na SAL Before Christmas přibylo!





čtvrtek 21. června 2012

21. června 2012

Minulý týden, v pátek, odjel synek na školu v přírodě. Psal, že se mu tam moc líbí - výletují, byli na Sněžce, na bobové dráze, prostě supr prodloužení prázdnin:-)



Zuzance to bylo líto, tak jsme spolu vyrazily (jenom holky) do Lysé nad Labem. Byla tam výstava. Vlastně tři - o lázních (to Zuzku nebavilo, tak jsme se tam ani neohřály), o růžích a o výrobcích, které vyrobily šikovné ruce našich seniorů. Moc se nám tam líbilo - Zuzanka našla miliony inspirací, které bychom mohly vyzkoušet - skládání čajových sáčků, kusudamy, textilní hračky, háčkované šatičky na panenky, patchworkové výrobky, vyšívané prostírky, pergamano.... Prostě všechno:-)) Že bylo na co se dívat, se můžete podívat do alba sem:Růžová zahrada a Šikovné ruce seniorů Lysá nad Labem 2012






V posledních dnech sice pracuji na zahradě. Ale začalo se mi moc stýskat po vyšívání, tak jsem po dlouhé době vytáhla SAL a dovyšila čtvrtou barvu. Tím jsem dokončila kostru výšivky - kmene, větve i větvičky. Teď vyšívám listy a plody - už ne po barvách, ale postupně. A hrozně moc mne baví, jak se výšivka vylupuje. Tady je stav po dokončení čtvrté barvy.



pondělí 11. června 2012

11. června 2012

Jó třešně zrály, sladký třešně zrály...
Co k tomu říct. Venku zrají třešně, jsou červené, šťavnaté (a u nás ze stromu už snězené).... Známá je miluje, a ráda by si je užívala celoročně. V Praktické ženě vloni objevila ubrus, který jí vzal za srdíčko, a moc si přála podobný, kostkatý, vícebarevný, navíc s prostírkami, aby ubrus vydržel déle čistý.











Dlouho jsem přemýšlela, kudy do toho a kudy z toho - ubrus dle požadavků vycházel skoro na dvoumetrový čtverec. Měla jsem starost, aby nebyl moc těžký, aby manipulace s ním a žehlení nebylo náročné. Nakonec jsem ho ušila z popelínových kostičkatých látek - žluté na střed a zelené na lem. Na lem jsem naaplikovala třešničky. Vzhledem k použitým vzorkům jsem se rozhodla aplikovat tzv. "plůtkovým" stehem, který napodobuje ruční práci. Přece jen celý ubrus působí jakoby retro, a entlovací steh mi nepřišel pro tento vzhled právě vhodný. Celý ubrus je podšitý jednobarevným popelínem a prošitý v lemu. Víc ne - aby bylo jednodušší žehlení. I když zabírá 4 metry čtverečné, není těžký, a vzhledem k použitým materiálům si myslím, že jeho údržba nebude složitá.

Prostírky jsou ze zelené kostičky. Tolik kostiček jsem snad nikdy v životě nespočítala:-)) Na zelené kostičce jsou proto, aby byly hezky vidět na tom žlutém středu a aby ladily s lemem s třešničkami. Na prostírkách jsou také třešničky. A aby to nebylo tak fádní, tak jsem je olemovala červeným proužkem. Hned byly veselejší:-) Prostírky jsou vyztužené sakonem.

Jo, a malá poznámka - my máme o dost menší stůl, takže to vypadá, že ubrus je zbytečně velký. Ale problém je jen v našem stole...







Harry-Potterovské narozeniny

Synkovi je letos 11 let. Krásný věk s dvěma jedničkama. Miluje draky. Zbožňuje Dračí jezdce. Když byl pan Paolini v Praze a měl autogramiádu, vydržel stát přes čtyři hodiny frontu a čekat na autogram. U nás v Čelákovicích máme moc šikovné cukráře v Růžové cukrárně. Každý rok si na ně vymýšlím různé tvary a náměty dortů. Musím přiznat, že jsou úžasní - vždy mi vyšli vstříc a nejen, že jejich dorty vypadají skvěle, ony hlavně moc a moc chutnají. Já vždy objednávám tzv. odlehčený - s pudinkovým krémem s ovocem - nemusím těžké máslové krémy. A ani nikdo od nás z rodiny. Ale zpět k dortu. Vzhledem k tomu, že letos konečně vyšel čtvrtý, závěrečný díl Dračích jezdců, a že Tomášek získal své milované autogramy a věnování do dvou knih z těchto čtyř dílů, tak jsme s majiteli Růžové cukrárny vymysleli, že by i dort mohl být s touto tematikou.

Věděla jsem, že jsou šikovní, ale kniha s upraveným nápisem byla prostě nádherná. Tomášek měl obrovskou radost, a ač mne překvapila velikost dortu - hned se snědl. Byl výtečný. I nemocná neteř, Tomova sestřenice, která vzhledem k nemoci právě nejí, tak snědla velký kus dortu. Moc děkujeme.




Sladké mámení....

Občas mi děti udělají radost - uvaří kafíčko (koupené Tomáškem, je výborné, s příchutí Winter Praline - mňam), a na talířek dají vlastnoručně ozdobený perníček (od Zuzanky z výletu do Ostré nad Labem). Pak si jdou hrát a nechají mne těch deset minut vychutnávat jejich lásku a radost z toho, že je mám...


A Zuzanko - opravdu mi nevadilo, že se ti ten perníček v batůžku polámal. Byl i tak krásný a nádherně slaďounký - jako pusa od tebe....







25.12.2022

 Krásné a poklidné vánoční svátky všem! U nás rochu ve zmatcích, trochu v nemoci, ale i tak jsme si Štědrý den s dětmi užili dle možností. S...