čtvrtek 31. července 2014

Na rozloučenou

Babička s dědou se uvolili vzít si děti na pár dnů k sobě. Ne, že bych mohla jet sama na dovolenou, peníze jsou potřeba dnes i zítra, ale i toto "uvolnění" je super - nemuset se ohlížet na to, kdo co chce k jídlu, moci se zabrat do práce a zapomenout na to, kdo kde visí, vyrábí, koná, dohnat resty v úklidu (že by mi vydržel uklizený obývák déle než jednu hodinu???) a na zahradě... Prostě budu v jednom kole, ale jenom v jednom, ne ve třech, což je skvělé...

Tomášek je už u babičky od soboty, Zuzanka odjela dnes ráno sama busem - prý je už velká! Musela totiž na testy na boreliozu, takže nemohla zůstat u babičky s Tomem hned po koníkovém
táboře. A abych jí osladila "upíra" i odjezd od maminky, upekly jsme spolu koláč... Zuzanka chtěla mřížkový, já měla od Zuzčiny tety meruňky, v lednici bylo smutno tvarohu a droždí, tak jsme vymyslely mřížkový kynutý s meruňkami a tvarohem. Jako kdybychom se domluvily s Věrkou z blogu Carolina Mia, která pekla podobný, jenom se slívami:-))

A jaká by to byla rozlučka bez kamarádek - jeden den Eliška, druhý den Esterka - a po koláči není ani památky:-)) Konec konců - kombinace letního koláče, kamarádů, slunečných horkých dnů, bazénu a houpaček k prázdninám patří.





pondělí 28. července 2014

Už zase....

...neskáču přes kaluže, to opravdu ne. Ani nejsou. Louže jsou letos nedostatkovým zbožím. I když jsem dnes v Praze pořádně zmokla, u nás sucho. Poušť. Sahara. Ovšem děti jsou nadšené....

Ale zase šiju. Sice jenom málo, v ruce, ale aspoň něco. Pustila jsem se do své části práce na poslední klubové dece. A abych si mohla tuto ruční práci brát s sebou ven, na zahrádku apod., uložila jsem vše do prázdné krabice od čaje. Vyšlo to akorát....



úterý 22. července 2014

Levandulová vonička

Na zahrádce nám rozkvetlo několik přesazených keříků levandulí. Nic moc, ale co bychom chtěli, když jsme je vloni vyryli z místa, kde rostly více jak deset let, a dali úplně jinam. Přestože jsou z velkých keřů malé keříky, nezklamala nás levandule ani letos a krásně vykvetla.

Vůně bylo na půl zahrady - nejvíc jsme jí nasázeli mezi růže poblíž terasy, takže nám voněla do každého oběda, grilování, večerního posezení...

A aby nám voněla i v zimě, nasušili jsme květy, a až bude venku sychravo, ušijeme pytlíčky a naplníme koncentrovanou letní vůní.





Jenže podzimní plískanice jsou ještě daleko, a s nimi i naše šití. Ale nedalo nám o vyzkoušet motané paličky z levandule čerstvé. Pár zbytků stužek a chvíle proplétání - a paličky jsou na světě. Jedna je společná, jedna moje a jedna Zuzanky - můžete hádat, která je která:-) Bavilo nás to, jedno odpoledne, kdy Zuzanka kvůli ATB nesměla na sluníčko a Tomášek byl na táboře, jsme strávily na terase zastíněné rozrostlým vínem, a motaly a motaly... Taková holčičí motanice:-)  A hned máme dárečky pro babičky...


středa 16. července 2014

Poslušně hlásím - hotovo!

Po dlouhých týdnech, kdy jsem neudělala ani steh a jen jsem smutně pokukovala po košíčku s vyšíváním a šitím, přišlo pár dnů, kdy zbyl čas, energie a chuť do vyšívání. Zasprintovala jsem - a dokončila slunečnice z Malování jehlou. Nafotila jsem je čerstvě bez bubínku. Prát a žehlit je totiž budu, až budu mít vyšité i ostatní dva obrazy do série, abych je zbytečně "neoprala". Je mi jasné, že další dva obrazy hned tak následovat nebudou - vidím, jak málo času a sil mi zbývá. A to nemluvím o horšícím se zraku... Takže hurá do dalšího šití, dokud na to vidím a mám chuť:-)

25.12.2022

 Krásné a poklidné vánoční svátky všem! U nás rochu ve zmatcích, trochu v nemoci, ale i tak jsme si Štědrý den s dětmi užili dle možností. S...