Doba covidová. Přestalo mne bavit psát, žít, tvořit... Zuzka v Irsku, po jednu dobu taky v lockdownu, naštěstí ne tak dlouho. Tomáš v prvním ročníku vysoké školy bojoval jako lev, neznal spolužáky, ani stávající, ani starší. Žádná rada, žádná pomoc, žádná skripta. Vše jenom sám podle videí. Nepředstavitelné. Nemožné, chce se říci. Ale bohužel. V práci pořád sama, s kolegy se bavíme jen přes skype, i když se opatření rozvolnila. Často jsem v třípatrovém baráku úplně sama. Nebaví mne to, netěší, chybí lidské slovo, kontakt, pospolitost.
Co se za ten půl rok změnilo? Skoro nic.
Dokončila jsem SAL Linen and Threads:
Vyšila jsem další sampler z časopisu Crossstitcher
Vyšila jsem dva pošltáře od Vervaco - ráda bych je dokončila, jakmile instaluji zahradní lavičku do "zeleninové" části zahrady
Uháčkovala dva šátky
Nyní pracuji na dalším polštářku, který jsem si nadělila vloni k padesátým narozeninám. Magnolie mi jdou od ruky podstatně lépe než ty růžičky vloni, u kterých jsem se vyloženě trápila. Třetí do série jsou moje milované pivoně, takže ja jasné, co bude následovat :-)
V některém z příštích příspěvků se pochlubím dokončenou dekou Elm Creek Sampler. Bez obrovské pomoci Moniky, která mi jí prošila, a Alenky, která mi jí pomohla olemovat, by byla stále ve stavu topu. Šicí dílna je momentálně skladištěm (už druhý rok) pro věci, které byly nuceně vystěhovány ze zahradní boudy. Snad se letos podaří jí dokončit, a já zase budu mít zpět svou malou útulnou dílničku.
Zahradní bouda je zvenku téměř hotová, musím jí natřít, a jediné, co chybí, je zábrana dřevníku. Tomáš dokončuje vnitřek - zatepluje a připravuje si tam dílničku.
No, a to je tak nějak půl roku v kostce....
.JPG)
