Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z červenec, 2018

15.7.2018

Děti vypraveny, kroje vyprány, naškrobeny, stany, karimatky, kufry i batohy zabaleny, jídlo na cesty navařeno, vše naloženo, odvezeno, předáno... Zůstala jsem sama. Jako každá máma v létě, když děti odjedou za novými dobrodružstvími. A to je dobře.

 Bohužel současně přibyla spousta starostí. Nemůžu kvůli nim spát, mám problémy jíst, fungovat, myslet. Nedá se nic dělat, i to je život. Snažím se zaměstnat mysl něčím jiným. A tak makám na zahradě (ne že by to bylo nějak vidět, spíš doháním resty z předchozího půl roku), a šiji.

Snažím se každý den došít jednu řadu BoMu Row-by-row od německých patchworkářek 6Köpfe. A protože si nevěřím, že jí dokončím, tak jsem odmítla pořizovat nové drahé látky, ale šiji ze zbytků. Zbytky postupně dochází - sice mám plnou přepravku barevně roztříděných zbytečků do různých zip-pytlíků, ale když chce člověk vytahat nějak rozumně barevně sladěné, tak najednou zjistí, že žlutých moc nemá (no jo, kdy já vlastně použila žlutou na quiltu?), a takhle postupně na…

12.7.2018

Den po.....

Včera by měl být teoreticky jeden z mých nejlepších dnů tohoto roku. Místo toho jsem od předchozího večera řešila rodinnou krizovou situaci, problémy v práci i doma, a nějak se toho na mne nakupilo tolik, že mne to nakonec položilo. Ještě dopoledne jsem byla schopná činnosti - prala, škrobila, žehlila, vařila. Pak jsem půl dne tupě proležela, totálně odrovnaná psychicky i fyzicky. Až večer jsem se zmátořila a šla to své neštěstí místo štěstí zašít do dílny. Ze začátku do řádně dřelo, ale nakonec jsem přece jenom pokročila.

Dnešek nebyl  o moc lepší, ale jedno dítě jsem odvezla na tábor, druhé vypravila na zájezd, jen do té dílny se jaksi nedoplácala. No, je teprve devět večer, tak možná tam ještě zalezu.

A co jsem šila? Pustila jsem se do dohánění skluzu v BOMu německých patchworkářek Row-by-row - 6Köpfe. Už se to trošku začíná rýsovat. Červené zbytky téměř došly, dtto oranžové - tam jsem ke konci už musela řezat z větších kusů. Pokud takhle vyplením i další barvy, tak bud…

9.7.2018

Červenec, prázdniny, dovolená.

Nevím, jak ostatní, ale já se cítím v půlce dovolené totálně vyždímaná a k smrti unavená. A to jsem prosím letos celou dobu doma - sice jsem minulý týden měla být v Plasech, ale jaksi v práci byl frmol, a tentokrát mne ani jinak milující rodina nepodpořila, ba naopak spíš přidala povinností a starostí, takže nakonec jsem ze všeho zůstala smutná doma. Ještě jsem se z toho úplně nevzpamatovala, ale život jde dál, a já musím s ním - stát se za živa nedá.

Nic moc toho na ukázání nemám. Jak jsem psala výše - v práci je hodně rušno, až tak, že jsem kvůli pracovnímu vytížení zrušila veškeré další aktivity (tedy až na základní údržbu domácnosti, podporu dětí ve stylu prádlo, jídlo, svoz, rozvoz, a zahradu), a na nic dalšího síly prostě nezbyly.

Děti přinesly pěkná vysvědčení. Oba. Mám radost. Zuzka si pro vysvědčení došla ve skládané sukýnce, totální retro - látku jsem dostala od babičky z půdy, takže je možné, že z nějakých sedmdesátek bude.


O dovolené, no, spí…