24. října 2011

Už jsem se dlouho neozvala, byl fofr, ale nezahálela jsem. Vyšívala, šila, a také štípala a řezala dříví - aby nám bylo u kamen teplíčko:-)

Než jsem se pustila do dalšího vyšívání, tak jsme posouvala výšivku v rámu - takto vypadala 9. října po posouvání :

9. října 2011 - celkový pohled

A když už jsem držela fotoaparát, vyfotila jsem rovnou i své vyšívačské a tvořicí místečko - takhle na mne dává pozor moje zaječice - hlídá, aby mne múzy často líbaly. Bohužel už nedohlíží na to, abych ty nápady také tak rychle realizovala:-)

můj kout

Konečně jsem se také dostala k záchraně waldorfské panenky - dostala jsem jí od známé - byla bez nožičky, pusinku vyšisovanou, nahatá... Dohodly jsme se s dcerkou, že já zastoupím pana doktora (přišiji kloubovou nožku, opravím pusinku), a ona vybere mezi svými panenkami a jejich oblečky ten, ve kterém to bude panence slušet a ve kterém se bude cítit fajn. Nakonec jí i dcerka zapletla a nazdobila vlásky... Panenka je jako nová, a její druhá maminka z ní má obrovskou radost.

Opravená waldorfská panenka

A samozřejmě jsem vyšívala. Pokořila jsem polovinu předlohy. Hurá! Akorát toho času do vánoc už tolik není, tak nevím, nevím, jestli to stihnu. Ale i kdyby ne - hlavně, když bude vyšito, vánoce budou i za rok, ne?

Stav k 23. říjnu 2011

Děti také nezahálejí. Chystají se na vánoce. Letos objevily kouzlo origami. Zkoušely hvězdičkový svícínek. Takhle to za jedno nedělní odpoledne dopadlo:

Hvězdné nebe???

vánoce po japonsku

Nejdřív zkoušely, jak by to vypadalo z
 jednobarevného papíru...











A pak z vánočního papíru - letos budeme mít červenobílé vánoce.....









A když nás tak viděly v pilné práci naše kytičky, tak se také pustily do pilné práce, a rozkvetly - a jak nádherně!