Přeskočit na hlavní obsah

Mořská nostalgie

Tuto sadu od Čarivna Miť jsem začala vyšívat začátkem prázdnin. Letos jsme žádnou dovolenou u moře neplánovali, tak jsem si ho užívala alespoň tímto způsobem.










Moc se těším, až zase někdy ucítím vůni moře, uslyším hukot vln a ucítím mořský vítr ve vlasech...

A budeme se Zuzankou sbírat mušličky a vymýšlet, co z nich doma vyrobíme.








Dnes jsem výšivku dokončila, a bylo to téměř symbolické dokončení - po vyprání a vyžehlení se náhle zatáhlo a spustila se pořádná čina - vítr a déšť. Zahrada během pár minut zapadala listím z blízkých vysokých jasanů, které se ohýbaly větrem a shazovaly své letní šaty. Začal podzim se všemi plískanicemi, deštěm a spadaným poletujícím listím.









Zatopila jsem v kachlových kamnech, uvařila konvici čaje a při psaní tohoto příspěvku se těším na své pracovní křeslo.... Zuzanka se vedle mne učí háčkovat, Tomík hraje na klavír - prostě rodinná pohoda. Miluji podzimní poklidné dny.



Komentáře

  1. Jani, výšivka je krásná, já mám zase pořád vedle křesla foto knihu z naší letošní mořské dovolené.
    U nás začalo pršet a foukat před chvílí, prostě podzim je tu a my s tím nic nenaděláme, užívej si klidné podzimní dny :)

    OdpovědětVymazat
  2. Tu pohodu u vás vyloženě vidím. Cítím teplo z kamen i vůni čaje.
    Výšivka je pěkná!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za vaše komentáře! Jsou pro mne moc důležité. Jana

Populární příspěvky z tohoto blogu

27.1.2018

Pokračuji v červené dece z babiččina kanafasu. Původní bloky jsou dokončené.


Ale Zuzka usoudila, že je to malé, takže budu přidělávat dalších šest. Teď je otázka, jaké vzory tam dát...


Vyšila jsem srdíčka stonkovým stehem. Ať se trošku liší od té předchozí, modré. Tam byly jen obrysy. Modrou deku najdete tady.


Vlastně mne tak napadlo, že ta modrá byla poslední moje došitá PW deka. Reakce na mé tehdejší šití nebyly moc vlídné, a já od té doby nebyla schopná žádnou další deku dokončit. Mám tu několik ufounků v různém stádiu rozkladu, a protože jaksi nemládnu, tak jsem se rozhodla všechny dokončit, protože hotové deky snad mí dědicové nějak využijí, ale blokovou skládačku vyhodí tak leda to popelnice.  :-( Takže od poslední deky uplynulo přesně pět let. Děsné...


A samozřejmě - Aurinka musí pečlivě vše vyzkoušet - látky a stavebnice prý jsou super měkké, deka bude jistojistě "pro kočku". Teď jak si to přebrat, že?




11.3.2018

Včera večer jsem dokončila další stránku na HAEDce Hanging Ornaments od Sandry Kuck, číslo 28 ze 64. Tímto jsem oficiálně za polovinou obrazu. Kdyby vám ty počty nevycházely, tak poslední řada stran má jen pár řádků, takže sice píši, že výšivka je na 64 listů A4, ale ve skutečnosti bych měla počítat o osm méně.



Jinak po mrazech minulý týden bylo tento víkend vysloveně jarní počasí. Které mi připomnělo, že je třeba začít myslet na léto - takže jsme se Zuzkou vysely rajčata, papriky, lilky, brokolice a další rostlinky, které nám, doufejme, budou dělat v létě radost svými plody.

Já nevydržela, a objednala k našim leknínům (kvetl zatím jenom jeden) fontánku, takže zase budeme mít malé vylepšení na terase. Už se těším, až zazimované květiny vystěhujeme z dílny, a já jí zase budu mít pro sebe... Do té doby už bych měla běhat jako srnka (pevně tomu věřím), tak to bude super.

PS: Asi jsem nakazila i Zuzku, protože ta si objednala semínka "živých kamenů". Tak jí budu držet pěsti, aby…

25.3.2018

Sundali mi sádru, chodím jenom o francouzské holi, protože ještě noha není úplně srostlá. Prý tak z jedné třetiny. Ale kvůli kotníku je to údajně takto lepší. Třikrát týdně rehabilitace - magnetoterapie a vířivka. Začíná mi chybět čas. A to mi ještě v noci na dnešek jednu hodinu sebrali díky přechodu na letní čas.

Takže je vidět, že ani na ruční práce není tolik času. Minulý víkend jsem vyzkoušela šití - pohnula jsem se Zuzčinou červenou dekou, ale celý týden to zůstalo ve stejném stavu.



Ještě musím našít červeno-bílé rozdělovací bordurky mezi,a  po přeměření doplnit na finální bordurou na požadovanou velikost. Jenom se bojím, jestli budu mít dost materiálu. Toho kanafasu už zase tolik nemám :-( Omlouvám se za kvalitu fotek, ale na jedné noze se fotí blbě - a ten večer mne obě - nemocná i zdravá - bolely řádně. A deku pro příště fotit jedině fotoaparátem, ne jenom mobilem. Slibuji.

A protože se jaro hlásí, i když se to nezdá, vyseli jsme první semínka - rajčata, lilky, papriky, dýně. …