Dušičková nálada...

Dušičková nálada - co k ní říct? Smutno a bolavo na duši, návštěvy hřbitovů zapálené svíčky venku i doma, vzpomínky na milé a blízké, kteří nás už opustili....


 Tomášek vyrobil na hodinách keramiky tento svícínek. V nastalých dlouhých večerech nám svítí k dobrůtkám i horkému čaji.











K čaji jsem dnes se Zuzankou upekla mufinky podle časopisu Vařečka - Muffiny. Od babičky jsme si přivezli několik bedýnek jablíček, tak Zuzanka vybrala hned mufinky jablíčkové, se skořicí a mandličkami. A protože jí recept připadal takový chalupářský, dala těsto do modrobílých kostičkovaných košíčků. Vyskládali jsme je na nový skleněný etažérek z Ikea.

Mufinky s čepičkou ze šlehačky, k tomu horký čaj s citronem a medem - výborná svačina po návštěvě hřbitova, odkud jsme se vrátili celí prochladlí - vítr byl dnes hodně studený.


Recept na jablíčkové muffinky:

250g polohrubé mouky, 125g másla, 120g cukru krupice, 5 lžic mléka, 2 vejce, 2 větší jablka, lžička mleté skořice, lžička prášku do pečiva, 1 skořicový cukr, špetka soli, mandle

V míse vyšleháme vejce společně s curkem do pěny. Pak přidáváme postupně změklé máslo, mléko, strouhaná jablka, skořici a nakonec mouku s práškem do pečiva. Vymícháme jemné těsto, kterým plníme košíčky nebo formičky na muffiny. Před pečením muffiny posypeme nakrájenými mandlemi (Zuzanka zdobila celými). Pečeme ve vyhřáté troubě cca 25-30 minut.
























A takto jsme dnes nazdobili "okýnko" manželovi - Zuzanka koupila červený věneček, na keramice vyrobila dýni, Tomášek vyměnil baterie ve svíčkách, venku jsme zapálili svíčku od nás i obou babiček.... Moc nám schází. Všem.

Říjnové podzimní (snění) tvoření

Podzim už rozehrál všechny melancholické tóny - u nás u řeky začaly ranní husté mlhy, občas už člověk musí škrábat auto zvenku, stírat skla zevnitř, vlhko je celý den. Ale kolem poledne vykoukne sluníčko, rozsvítí žluté a rudé listy keřů, rudé pruty svíd, ze kterých už listy opadaly, děti najdou poslední maliny a jahůdky, a je zase krásně, teplo, a spolu s kočičkou a pejskem si i my, lidé, vyhříváme na sluníčku své kožíšky, jako kdybychom mohli to teplo na nadcházející zimu naakumulovat.

Večery jsou delší, a tak častěji vytáhnu ruční práce. I to je důvod, proč podzim miluji. Konev horkého čaje, teplá kachlová kamna, pěkný film a ruční práce v ruce - co mi může chybět?

Už jsem psala, že jsem dokončila paličkovanou dečku podle Ivy Proškové. Už je součástí podzimní výzdoby okýnka v kolumbáriu na hřbitově. Teď paličkuji prostorovou vánoční hvězdu...









Měla jsem obrovské štěstí, že mne mezi sebe vzala děvčata ze Stružince a okolí. Občas mezi ně jezdím pookřát a prohnat svůj šicí stroj. Zatím si s sebou nevozím svůj úžasný milovaný traktůrek Janome, ale starou věrnou Veritasku, ale i tak s nimi dokážu našít spoustu věcí. Tentokrát jsem ušila malou vánoční hvězdu podle Leny na papír - chtěla bych ušít ještě jednu, v upravené barevnosti. Na novou sedačku patří nové větší polštáře, tak toto by mohly být první povlaky na ně.




Ze zbytečků látek jsem ušila Tomáškovi obal na knihu - sice se tvářil, že tam má i krajku, ale nakonec ho velmi rád popadl a už v něm má knihu. Budu muset ušít podobný pro Zuzku, jenom víc zdobený...









Aby to Zuzance nebylo líto, tak jsem pod dohledem Jehličky ušila pytel na balet apod. Děvčata šila v safari a indiánském stylu, já slaďoučce růžový s kraječkama. Bála jsem se, jak to bude vypadat, ale dopadlo to docela dobře. Báglík má i kapsy na drobnosti - Zuzka už ho obsadila a vyzkoušela v praxi. Akorát ještě musím dokoupit novou šňůru na zavazování - tahle je jen provizorní, sehnaná narychlo.

A nakonec jsem si ušila jenom takovou drobnůstku na hlouposti, co se nám pořád válí po kamnech - sirky, svíčky apod. Prostě pytlík na cokoliv.











Součástí šicího maratonu byly i vánoce. Ano, tak moc se těšíme na vánoce, že děvčata zorganizovala vánoce se vším všudy - byla hrachová polévka, bramborový salát, řízky, ozdobený a osvětlený vánoční stromeček a zabalené dárky. I koledy jsme zpívaly:-) Dávaly jsme si sedáky, aby nás netlačily u toho šití prdelky... Já dostala od Jehličky tento:

Pro Líbu jsem ušila riflový se srdíčkem:

A tady jsou všechny dárečkové sedáky, už vybalené:

Přišel podzim - a s ním přišly záložky...

Už několikrát jsem tu na blogu psala, že s příchodem podzimu mne napadne bacil záložkovací. Se začátkem topení v kachlových kamnech a vařením konvic čajů všech druhů na mne padne chuť a touha vyrábět záložky - háčkované, frivolitkové, paličkované, vyšívané... Ani letos jsem nebyla tohoto bacilu ušetřena. Už mám záložky dvě - jednu paličkovanou:






a druhou vyšívanou:





Včera jsem s dětmi byla na výstavě Tutanchamon - Tomášek mne už dlouho přemlouval, že by tam jel moc rád. Já jsem stále váhala - nechat Zuzku doma tak dlouho si ještě netroufám. Ale nakonec mne kamarádky a známé přesvědčily, že se výstava bude líbit i jí - a měli pravdu. Úžasné bylo, že audioprůvodce bylo možné nechat přepnout na dětskou variantu výkladu, takže si Zuzanka vystačila sama, nechodila se ptát, co které slovo znamená, a moc si celou výstavu užila.

Blížíme se k holešovickému výstavišti:

Nasadit audioprůvodce a hezky otestovat, zda vše funguje, jak má:















Socha, ze které byly odstraněny všechny nápisy se jménem Tutanchamona, až na ten, co se skrýval na zádech:

Mumie:













Náhrdelník (nádherná práce...)














Zlatá posmrtná maska (asi to nejznámější z Tutanchamona):

Dneska jsem dětem uvařila dobrý oběd, a ony upekly mufinky, i je nazdobily. A ano - už máme doma tematickou výzdobu - halloweenský ubrus a prostírky:)  Nechte si chutnat!

Samplerová deka - hotové bloky, vymýšlím sestavení

V Dámském klubu jsem se dozvěděla, že děvčata v klubu chtějí šít patchworkovou samplerovou deku podle knihy Květy Sudové. I když už na klub téměř nedocházím, tak mne společné šití nadchlo, knihu jsem si zapůjčila v knihovně u nás ve městě a do dalšího klubu jsem urychleně ušila první dva bloky. Na klubu jsem se zklamáním zjistila, že většina děvčat projekt společného šití vzdala.

Ale když už jsem první bloky měla ušité, tak to přece nezvdám, no ne? Tak jsem se kousla, a rozhodla, že tu samplerovou deku fakt ušiji. Na květnovém šicím víkendu jsem ušila dalších osm bloků. Hotové bloky vypadaly takto:

Nedávno se u Světlušky objevila výzva ke společné likvidaci kostlivců a ufounů. A protože jich mám požehnaně, a tak krásně se ta výzva sešla s mou nedávnou bilancí ufounků tady na blogu, tak jsem se přihlásila, že dokončím tuto deku. V minulém týdnu jsem dokončila zbývající dva bloky. Teď si čmárám na papír různé možnosti sestavení této deky - navrhované vypracování v knize se mi moc nelíbí, ráda bych zkusila zase něco jiného.