Říjnové podzimní (snění) tvoření

Podzim už rozehrál všechny melancholické tóny - u nás u řeky začaly ranní husté mlhy, občas už člověk musí škrábat auto zvenku, stírat skla zevnitř, vlhko je celý den. Ale kolem poledne vykoukne sluníčko, rozsvítí žluté a rudé listy keřů, rudé pruty svíd, ze kterých už listy opadaly, děti najdou poslední maliny a jahůdky, a je zase krásně, teplo, a spolu s kočičkou a pejskem si i my, lidé, vyhříváme na sluníčku své kožíšky, jako kdybychom mohli to teplo na nadcházející zimu naakumulovat.

Večery jsou delší, a tak častěji vytáhnu ruční práce. I to je důvod, proč podzim miluji. Konev horkého čaje, teplá kachlová kamna, pěkný film a ruční práce v ruce - co mi může chybět?

Už jsem psala, že jsem dokončila paličkovanou dečku podle Ivy Proškové. Už je součástí podzimní výzdoby okýnka v kolumbáriu na hřbitově. Teď paličkuji prostorovou vánoční hvězdu...









Měla jsem obrovské štěstí, že mne mezi sebe vzala děvčata ze Stružince a okolí. Občas mezi ně jezdím pookřát a prohnat svůj šicí stroj. Zatím si s sebou nevozím svůj úžasný milovaný traktůrek Janome, ale starou věrnou Veritasku, ale i tak s nimi dokážu našít spoustu věcí. Tentokrát jsem ušila malou vánoční hvězdu podle Leny na papír - chtěla bych ušít ještě jednu, v upravené barevnosti. Na novou sedačku patří nové větší polštáře, tak toto by mohly být první povlaky na ně.




Ze zbytečků látek jsem ušila Tomáškovi obal na knihu - sice se tvářil, že tam má i krajku, ale nakonec ho velmi rád popadl a už v něm má knihu. Budu muset ušít podobný pro Zuzku, jenom víc zdobený...









Aby to Zuzance nebylo líto, tak jsem pod dohledem Jehličky ušila pytel na balet apod. Děvčata šila v safari a indiánském stylu, já slaďoučce růžový s kraječkama. Bála jsem se, jak to bude vypadat, ale dopadlo to docela dobře. Báglík má i kapsy na drobnosti - Zuzka už ho obsadila a vyzkoušela v praxi. Akorát ještě musím dokoupit novou šňůru na zavazování - tahle je jen provizorní, sehnaná narychlo.

A nakonec jsem si ušila jenom takovou drobnůstku na hlouposti, co se nám pořád válí po kamnech - sirky, svíčky apod. Prostě pytlík na cokoliv.











Součástí šicího maratonu byly i vánoce. Ano, tak moc se těšíme na vánoce, že děvčata zorganizovala vánoce se vším všudy - byla hrachová polévka, bramborový salát, řízky, ozdobený a osvětlený vánoční stromeček a zabalené dárky. I koledy jsme zpívaly:-) Dávaly jsme si sedáky, aby nás netlačily u toho šití prdelky... Já dostala od Jehličky tento:

Pro Líbu jsem ušila riflový se srdíčkem:

A tady jsou všechny dárečkové sedáky, už vybalené: