Hola, hola, tábor volá!

Rok se s rokem sešel, a Zuzka jede zase na tábor. Skautský. Letos jako pomocná vedoucí malých světlušek. To to letí... Vždyť jako světluška jela nedávno taky.

Vloni jsem na tábor šila pouzdro na kytaru - poslední noc před odjezdem. Milované dceři jsem pak nahlásila, že už nikdy více. Takže letos týden před odjezdem - sukně. Dvě.

Kolová sukně na lítačku - umělý úplet bratru za devět kaček metr z flex-texu, co tu ležel už pár let ve skříni, a konečně se hodil. Nemuchlá se, barevné je to tak, že nebude vidět každý flek, a když ho přemáchne v potoce, tak hned uschne. Zmuchlat se dá do dlaně. Takže značka ideál :-)

A sukně ke kroji. Bavlna s elastanem, za devatenáct kaček za metr z flex-texu. Mám tu látky ještě tak na tři další podobné sukně. Holt jsem megaloman. Ale nekupte to, když je to tak levné. Po pravdě - původně dítě chtělo sukni kolovou, dlouhou, a na tu je velká spotřeba. Potom změnila požadavek na sukni dle Tilly Walnes - Láska na první steh. Nabíraná, s vysokým pasem a hlavně - s kapsama ve švech. Pěkně jsem se párkrát zapotila, ale sukně je hotová, a v sobotu bude mít premiéru.