20.5.2018

Půlka května za námi. Léto se blíží, pokud už vlastně není v plném proudu. Aby pak prázdniny nebyly studené a deštivé. Na zahradě spousta práce - plevel bují jak splašený, tráva taktéž, nestíháme stříhat odkvetlé keře, protože kdybychom se zpozdili, tak příští rok nepokvetou....

Přesto večer co večer sedám alespoň na chvíli k jehle a kousek po kousku přidávám na obrázku holčičky zdobící vánoční stromeček. Ještě není konec května, a letos mám hotovou devátou stránku. Mám radost, jak mi to přibývá... Stránka 33/64. Sandra Kuck - Hanging ornaments.

V lavorech rozvetly vodní irisy - letos oba, žlutý i modrý. Máme se Zuzkou obrovskou radost. Lekníny zatím nekvetou, ale třeba se i tam zadaří...

Červené pivoňky jsem nestihla vyfotit. Pivoňky miluji, jejich tvary, vůni, všechno. Ale bílo-žíhané jsem stihla. Ještě mám čistě bílé, mívala jsem i růžové a žluté, ale ty zatím nekvetou :-(

Začaly zrát ranné třešně. Jsou lahodné, i když nemají takovou tu pevnost a plnou chuť jako ty pozdnější. Ale pereme se o ně statečně s ptáky, protože je to jedno z prvních ovocí, které na zahradě zraje. Boj o kavkazské borůvky jsme prohráli. Měli jsme s bídou tři borůvky :-( Příští rok musíme být lépe připraveni.

Rajčata také zdatně poskočila ve venkovním bytečku - zatím jsou na východní straně domu, ale až se aklimatizují, půjdou na jih, hezky do teplíčka....

V Číně jsem zakoupila semínka lotosu. Podařilo se je vyklíčit, a protože nevím, jak to půjde dál, použila jsem větší vázu, alespoň pro pár. Ostatní jsou v květináči (ano, čtvrtém) na terase.

A tak to u nás běží - moc nestíháme, ale to je asi dnes takový fenomén... Neznám nikoho, kdo by stíhal :-) Tak já jdu dál jarně nestíhat...