Přeskočit na hlavní obsah

22. června 2011

Jak tak koukám, tak se z nedělních aktualizací nakonec staly středeční. Ale to snad nevadí - konec konců - v neděli je fofr, celá rodina doma, o víkendu toho paradoxně vyšiji nejméně, v pondělí ráno v práci taky fofr, myšlenky na aktualizaci deníčku veškeré žádné... Ale středa - to už se vše pomalu uklidnilo, v práci i škole je vše ve svých kolejích, a i tak chvilka na aktualizaci se najde.

A co se stalo za minulý týden? Pokročila jsem s domem, jak jsem se těšila, ale ještě ho nemám celý hotový. Ale musím se pochválit - už se tolik neztrácím v předloze a nedělá mi problém přelétávat očima mezi předlohou a výšivkou. No hurá, ale že mi to tedy trvalo. Bohužel značky si ještě pořád nepamatuji, ale co už - jsem ráda, že nestrávím většinu vyšívacího času hledání místa, kde jsem v předloze a kde jsem na látce.




Chtěla jsem se podívat, kolik toho mám vyšito, a navíc potřebuji posunout výšivku na rámu, tak jsem vše oddělala, trochu vyžehlila, a tak se i vy podívejte, jaký kus už mám. Až mne to překvapilo:-)

Ráda bych do začátku prázdnin dovyšila tenhle domeček (plus lidi stojící před ním a pozadí kolem něj), abych ho mohla obšít.

A proč do začátku prázdnin? Protože to odjedou děti na prázdniny, a já vytáhnu utajované projekty, neboli dárky. A co to bude vám prozradím, až na nich začnu pracovat. Děti jsou naštěstí ještě celkem malé a na blog nechodí, takže když jim to neprozradíte vy, tak se nic nedozví:-)

Komentáře

  1. Pěkně jsi pokročila, už se to začíná pěkně rýsovat!
    (A nezapomeň odstranit adresu svého blogu z historie potomkova počítače. Oni se nezdají... :-))
    manka

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za vaše komentáře! Jsou pro mne moc důležité. Jana

Populární příspěvky z tohoto blogu

28.1.2019

Deka Ledové květy pro Margarétku

Kolegovi v práci se nedávno narodila první dcerka, Margarétka. A když je to taková ledová princeznička, narozená v nejstudenějších měsících roku, hned mne napadly zbytky látek v ledově šedých, modrých a zelenkavých odstínech. Už dlouho jsem s nimi počítala na nějakou deku nebo jiný projekt, ale na velkou deku jich bylo málo, a na ubrus zase moc :-) A dětská deka pro miminko byla tak akorát. A když se objevila výzva od Moda Fabrics na společné šití Moda Love quilt ve třech velikostech, bylo rozhodnuto.



Velikost z charmpacku byla plusmínusautobus vyhovující, ale 80 x 80 cm mi přišlo málo. Tak jsem přidala dvě bordurky, konec konců bílá i modrošedá mi zbyly, tak proč blok nezvětšit o kousek.



Deka je podšitá zelenkavým fleesem. Je lehounká, a přitom teplá. Dá se použít do postýlky i do auta, jako přebalovací podložka u paní doktorky, nebo hrací na zem. Jak se bude hodit.



Prošívání je jednoduché, do špiček kopírujících tvar. Hrála jsem si i se sešíváním - h…

10.12.2018

Zítra bude Zuzce patnáct let. Tak strašně rychle to uteklo. Z malého, ubrečeného miminka je velká, usměvavá slečna. Kde jsou všechny ty roky, co tu s ní jsme? Kam zmizel všechen ten čas? Jsem nesmírně ráda, že jí mám, i když za těch patnáct let byly i dny, kdy bych jí přetrhla na dvě malé do školky, ale které dítě nezazlobí, že :-)

No, a když patnáct let, tak jsem plánovala pořádný dar - deku. Však víte, tu srdcovou, červenou, kanafasovou. Top jsem dokončila včas, ale pak mne životní události semlely na fašírku, a patnácté narozeniny se blížily, a mně bylo jasné, že prošití a olemování se fakt v mém případě nekoná. Jenže po světě chodí andělé, a jednoho takového jsem potkala i já. Jen tak mezi řečí jsem se zmínila, že holt deka pro dcerku hotová nebude, ale co, máme před sebou spoustu dalších narozenin a svátků a jiných příležitostí. Nic jsem tím nemyslela, nic nečekala - a už vůbec ne nabídku - zabal to a pošli, já ti to proquiltuji.   Vím, že všechny quiltařky mají před vánoci napil…

9.9.2018

Týden školy za námi. U nás letos nic nového - kvarta a septima - známé tváře, známá škola, známá cesta. Jo, za rok to bude jiná - jeden maturita, druhá taneční. Ale letos ticho před bouřkou :-)

Doma celkem také nic nového - začalo poprchávat, zahrada se zazelenala, ovocné stromy znovu kvetou (jsem zvědavá, co budou dělat na jaře), dýně konečně znovu nasadily plody - snad stihnou aspoň trochu dozrát. Známí si odvezli dětský domeček, takže přemýšlím, co s vytvořenou mezerou - je třeba upravit keře kolem, které se tvarovaly dle domečku, uvažuji o dokoupení něčeho, co roste rychleji, aby se zakryl nečekaný průzor k nám do zahrady od sousedů - asi nějaký tavolník vyhraje, zlatých dešťů máme ve volně rostlém živém plotě až dost. Nebo nějaký panašovaný ptačí zob by mohl být fajn. Uvidím, na co narazím v zahradnictví.

Na terase kvetou ibišky jako o život. Konečně mám fotku i žlutého - no není nádherný?



S novým školním rokem začal nový projekt - Sampler pro kamarádku - ze stránek Moniky Kolejo…