Přeskočit na hlavní obsah

27. listopadu 2011

Včera jsme zahájili advent. Poněkud hekticky, ale krásně....

Dopoledne byla vernisáž betlému v lidušce, který je sestaven z prací žáků této umělecké školy za posledních cca dvacet let. Bylo až dojemné poslouchat tatinka, radujícího se nad svým psem/ovcí/kaprem, a současně i jeho dětí, ukazujících své čerty/anděly/ovce apod. Na vernisáži tančily i nejmenší baletky ze sboru, takže i naše Zuzka. Bylo dost náročné zachytit ve špatném světle mihotající se sněhové vločky a obláčky, tak omluvte kvalitu fotografií...


Byla i pohádka, ve které si Zuzka zahrála největší postavu - slona:-)))

Po obědě jsem pospíchala pomoci další dámě z našeho Dámského klubu instalovat stánek na adventních trzích. Letos jsem nějak nestíhala něco více připravovat, i když nápady byly, ale čas, a ke konci i nálada se staly zbožím naprosto nedostatkovým... Je mi to líto, ale co už nadělám. Míša ale prodávala jako o život a parádně si to užívala.


Tomášek zatím se Zuzankou prováděl babičku, dědu a neteř po své škole. Terezka se těší do školy k zápisu, ve škole se podepsala na tabuli, a dle svých slov se do školy těší strašně moc. Jen jí mrzí, že nemůže chodit do stejné, jako moje děti. Bylo těžké jí vysvětlit, že přes půl republiky se fakt do školy dojíždí denně těžko...

Pak jsme se s dětmi přesunuli do parku, kde probíhalo kulturní pásmo k zahájení adventu, které si nacvičily děti ze ZUŠ. Musím se přiznat, že už se těším, až aspoň týden neuslyším ani jednou operu O dvanácti měsíčkách, ani jednu koledu a ani jedno "večerní troubení místo loučení...! A myslím, že nejsem jediná maminka od nás z města. Zuzka zpívala jako o život, Tomík se letos odmítl zúčastnit (vloni zpíval operu O červené karkulce). Ale držel sestře palce v první řadě hned pod pódiem, rozhodnut jí zachytit, kdyby náhodou padala... No, nevím, jestli by spadla - bylo tam lidí narváno, že bylo těžké cokoliv upustit. A nakonec se rozsvítil stromeček, a advent - alespoň u nás - začal.
Nejmenší čertíci - předškoláčci - budoucí nadějné talenty...

Při opeře O dvanácti měsíčkách vystupovaly všechny děti z nauky. Zuzka byla ve druhé řadě...

... ale po zasypání zlých macech a Holen byla najednou v řadě první.

Krásně jim to zpívalo. Děti si to očividně užívaly.

A tady už nástup na koledy - sbor a sóloví zpěváčci.





Krásný advent i Vám všem!

Komentáře

  1. Krásně jste si užili advent! Měla jsi toho opravdu hodně, ale všechno je tak krásné... Dospělý si to tak nevychutná, ale když jsou děti, je to úplně o něčem jiném. Mohu Ti jenom závidět!

    OdpovědětVymazat
  2. Ivanko, děkuji, bylo to chvílemi opravdu dojemné... A přeji krásný advent.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za vaše komentáře! Jsou pro mne moc důležité. Jana

Populární příspěvky z tohoto blogu

28.1.2019

Deka Ledové květy pro Margarétku

Kolegovi v práci se nedávno narodila první dcerka, Margarétka. A když je to taková ledová princeznička, narozená v nejstudenějších měsících roku, hned mne napadly zbytky látek v ledově šedých, modrých a zelenkavých odstínech. Už dlouho jsem s nimi počítala na nějakou deku nebo jiný projekt, ale na velkou deku jich bylo málo, a na ubrus zase moc :-) A dětská deka pro miminko byla tak akorát. A když se objevila výzva od Moda Fabrics na společné šití Moda Love quilt ve třech velikostech, bylo rozhodnuto.



Velikost z charmpacku byla plusmínusautobus vyhovující, ale 80 x 80 cm mi přišlo málo. Tak jsem přidala dvě bordurky, konec konců bílá i modrošedá mi zbyly, tak proč blok nezvětšit o kousek.



Deka je podšitá zelenkavým fleesem. Je lehounká, a přitom teplá. Dá se použít do postýlky i do auta, jako přebalovací podložka u paní doktorky, nebo hrací na zem. Jak se bude hodit.



Prošívání je jednoduché, do špiček kopírujících tvar. Hrála jsem si i se sešíváním - h…

10.12.2018

Zítra bude Zuzce patnáct let. Tak strašně rychle to uteklo. Z malého, ubrečeného miminka je velká, usměvavá slečna. Kde jsou všechny ty roky, co tu s ní jsme? Kam zmizel všechen ten čas? Jsem nesmírně ráda, že jí mám, i když za těch patnáct let byly i dny, kdy bych jí přetrhla na dvě malé do školky, ale které dítě nezazlobí, že :-)

No, a když patnáct let, tak jsem plánovala pořádný dar - deku. Však víte, tu srdcovou, červenou, kanafasovou. Top jsem dokončila včas, ale pak mne životní události semlely na fašírku, a patnácté narozeniny se blížily, a mně bylo jasné, že prošití a olemování se fakt v mém případě nekoná. Jenže po světě chodí andělé, a jednoho takového jsem potkala i já. Jen tak mezi řečí jsem se zmínila, že holt deka pro dcerku hotová nebude, ale co, máme před sebou spoustu dalších narozenin a svátků a jiných příležitostí. Nic jsem tím nemyslela, nic nečekala - a už vůbec ne nabídku - zabal to a pošli, já ti to proquiltuji.   Vím, že všechny quiltařky mají před vánoci napil…

9.9.2018

Týden školy za námi. U nás letos nic nového - kvarta a septima - známé tváře, známá škola, známá cesta. Jo, za rok to bude jiná - jeden maturita, druhá taneční. Ale letos ticho před bouřkou :-)

Doma celkem také nic nového - začalo poprchávat, zahrada se zazelenala, ovocné stromy znovu kvetou (jsem zvědavá, co budou dělat na jaře), dýně konečně znovu nasadily plody - snad stihnou aspoň trochu dozrát. Známí si odvezli dětský domeček, takže přemýšlím, co s vytvořenou mezerou - je třeba upravit keře kolem, které se tvarovaly dle domečku, uvažuji o dokoupení něčeho, co roste rychleji, aby se zakryl nečekaný průzor k nám do zahrady od sousedů - asi nějaký tavolník vyhraje, zlatých dešťů máme ve volně rostlém živém plotě až dost. Nebo nějaký panašovaný ptačí zob by mohl být fajn. Uvidím, na co narazím v zahradnictví.

Na terase kvetou ibišky jako o život. Konečně mám fotku i žlutého - no není nádherný?



S novým školním rokem začal nový projekt - Sampler pro kamarádku - ze stránek Moniky Kolejo…