Přeskočit na hlavní obsah

27. prosince 2011

Naši známí ví, že jsme typičtí tím, že standardní věci řešíme poněkud nestandardním způsobem. Pořád jim slibuji, že o tom budu někde psát, aby se naše příhody neztrácely, tak třeba toto místo by mohlo obsahovat i příběhy našeho běžného života.
 
Dneska večer jsem se s dětmi dívala na televizi - prohlásila jsem, že kdo mne bude o večerní pohádce rušit, tomu zítra nezabalím na hory. Zabrala jsem gauč, děti vyštvala na křesla. Keců milion. Udělala jsem si pár jednohubek, nalila sklínku vína, a přešla to, že na kuchyni je pořád hrnec se zelím a špinavé talíře od oběda jaksi ještě nikdo nedal do myčky - přece se nebudu večer hádat, nechám si to na ráno....

Pololežím, spokojená, jak jsem to skvěle vymyslela. Pololežím, protože mám bloknutou půlku zad, a úplně si lehnout nemůžu. Připíjím si vínem, jaká jsem skvělá organizátorka a uvědomělá matka (že jsem dětem nevynadala kvůli tomu neuklizenému obědu). Do toho kluk vykřiknul - vypadlo mu sklo z brýlí. Takže všici na čtyři a hledali jsme šroubek z brýlí. Čtvrt hodiny pohádky v čudu, ale šroubek jsem nakonec našla přilepený na klukově chodidle. Hurá.

Složila jsem brýle, nasadila šroubek a čekám - čekám - čekám... Když pořád nic, tak se podívám po klukovi, a on místo toho, aby přinesl šroubovák, tak sedí v křesle a čučí na pohádku. S patřičným komentářem jsem odešla do kuchyně, že ten šroubek přitáhnu nožem. Co myslíte, že se stalo??? Ano - šroubek mi spadnul do kastrolu se zelím. Většinu pohádky jsme strávili přebíráním kastrolu se zelím a hledáním šroubku. Děti přitom povečeřeli zelí bez ničeho - já jen doufala, že při večeři nepozřeli i šroubek. Naštěstí ne - našla jsem ho ve své třetině, se závěrečnými titulky jsem ho našroubovala a brýle spravila...

Tak skončil jeden typický večer v naší minirodině:-) Dobrou noc.

Komentáře

  1. :-)) úplně Tě vidím na tom gaučíku :-)) No ale sranda byla, ne? Určitě to bylo lepší než nějaká pohádka :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj Jani, vše nejlepší v novém roce.
    Jana

    OdpovědětVymazat
  3. Čtu to podruhé a pořád to vidím v barvách... :-))

    OdpovědětVymazat
  4. zelí je zdravé :-))))))))))

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za vaše komentáře! Jsou pro mne moc důležité. Jana

Populární příspěvky z tohoto blogu

28.1.2019

Deka Ledové květy pro Margarétku

Kolegovi v práci se nedávno narodila první dcerka, Margarétka. A když je to taková ledová princeznička, narozená v nejstudenějších měsících roku, hned mne napadly zbytky látek v ledově šedých, modrých a zelenkavých odstínech. Už dlouho jsem s nimi počítala na nějakou deku nebo jiný projekt, ale na velkou deku jich bylo málo, a na ubrus zase moc :-) A dětská deka pro miminko byla tak akorát. A když se objevila výzva od Moda Fabrics na společné šití Moda Love quilt ve třech velikostech, bylo rozhodnuto.



Velikost z charmpacku byla plusmínusautobus vyhovující, ale 80 x 80 cm mi přišlo málo. Tak jsem přidala dvě bordurky, konec konců bílá i modrošedá mi zbyly, tak proč blok nezvětšit o kousek.



Deka je podšitá zelenkavým fleesem. Je lehounká, a přitom teplá. Dá se použít do postýlky i do auta, jako přebalovací podložka u paní doktorky, nebo hrací na zem. Jak se bude hodit.



Prošívání je jednoduché, do špiček kopírujících tvar. Hrála jsem si i se sešíváním - h…

10.12.2018

Zítra bude Zuzce patnáct let. Tak strašně rychle to uteklo. Z malého, ubrečeného miminka je velká, usměvavá slečna. Kde jsou všechny ty roky, co tu s ní jsme? Kam zmizel všechen ten čas? Jsem nesmírně ráda, že jí mám, i když za těch patnáct let byly i dny, kdy bych jí přetrhla na dvě malé do školky, ale které dítě nezazlobí, že :-)

No, a když patnáct let, tak jsem plánovala pořádný dar - deku. Však víte, tu srdcovou, červenou, kanafasovou. Top jsem dokončila včas, ale pak mne životní události semlely na fašírku, a patnácté narozeniny se blížily, a mně bylo jasné, že prošití a olemování se fakt v mém případě nekoná. Jenže po světě chodí andělé, a jednoho takového jsem potkala i já. Jen tak mezi řečí jsem se zmínila, že holt deka pro dcerku hotová nebude, ale co, máme před sebou spoustu dalších narozenin a svátků a jiných příležitostí. Nic jsem tím nemyslela, nic nečekala - a už vůbec ne nabídku - zabal to a pošli, já ti to proquiltuji.   Vím, že všechny quiltařky mají před vánoci napil…

9.9.2018

Týden školy za námi. U nás letos nic nového - kvarta a septima - známé tváře, známá škola, známá cesta. Jo, za rok to bude jiná - jeden maturita, druhá taneční. Ale letos ticho před bouřkou :-)

Doma celkem také nic nového - začalo poprchávat, zahrada se zazelenala, ovocné stromy znovu kvetou (jsem zvědavá, co budou dělat na jaře), dýně konečně znovu nasadily plody - snad stihnou aspoň trochu dozrát. Známí si odvezli dětský domeček, takže přemýšlím, co s vytvořenou mezerou - je třeba upravit keře kolem, které se tvarovaly dle domečku, uvažuji o dokoupení něčeho, co roste rychleji, aby se zakryl nečekaný průzor k nám do zahrady od sousedů - asi nějaký tavolník vyhraje, zlatých dešťů máme ve volně rostlém živém plotě až dost. Nebo nějaký panašovaný ptačí zob by mohl být fajn. Uvidím, na co narazím v zahradnictví.

Na terase kvetou ibišky jako o život. Konečně mám fotku i žlutého - no není nádherný?



S novým školním rokem začal nový projekt - Sampler pro kamarádku - ze stránek Moniky Kolejo…