Přeskočit na hlavní obsah

7. dubna 2012

Jsem doma sama - děti jsou u babičky a dědy na velikonočních prázdninách. Vím, měla bych uklízet, mýt okna, pracovat na zahradě... No, něco z toho dělám - trochu... Včera jsem třeba zbourala poloshnilou pergolu u udírny. Už několik let jsem měla podezření, že není ani trochu bezpečná, ale včerejší bourání mi dalo za pravdu. Ufff, letos bych se opravdu bála, že na děti spadne - rády si tam vzadu na zahradě hrají a staví bunkry.

Ale také je mi líto věnovat veškerý volný čas aktivitám, které musím provést tak jako tak. Takže jinde jsou napulírované domy a byty, u nás jsou všude nitky - protože já šiju. A strašně moc si to užívám. Jediným kazem na celé té kráse je to, že šiju resty - sliby z minulého století, kostlivce z pravěku... Ale neva - hlavně, že šiji:-))


Včerejší odpoledne a večer jsem strávila nad dalším prvorepublikovým slibem. Zuzance jsem slíbila, že jí vlastnostrojně ušiju šaty. Aby měla jedny echt od maminky. Koupily jsme spolu látku od Free Spirit s názvem Pinnacle Brocade. Je nádherná, barvy jsou podstatně zářivější, žlutá je skoro až "jedovatá", ale v životě by mne nenapadlo, že moje sladká holčička sahne po takovéhle látce. Asi už to byly příznaky toho, že sladké růžové období odchází...




Původně jsme na živůtek koupily slabounký bleděmodrý fleese, neboť šaty měly být zimní. Jednak mi to jaksi časově nevyšlo, a jednak mi ta látka k pocitu ledové královny neladila - ta žlutá a zelená v mně evokuje spíš jaro. Nedávno jsem byla v Praze, a protože jsem věděla, že budu mít tento víkend volno, koupila jsem bleděmodrý úplet. Na PW výstavě v Praze jsem si nechala poradit od p. Haišmanna nejlepší jehly na šití úpletu (Super Stretch), v manuálu na svém stroji jsem si nastudovala, že má speciální steh na šití úpletů, aby švy zůstaly ploché, zhluboka jsem se nadechla, a pomocí střihů od kamarádky z Dámy (děkuji Mikii!) a Zuzčina trička jsem stvořila střih a POPRVÉ V ŽIVOTĚ JSEM STŘIHLA DO NOVÉ LÁTKY při šití oděvů. Dušička byla ve mně maličká, že i vodník by jí musel hledat s lupou, ne-li s mikroskopem. Stroj opravdu ušil nádherně ploché švy, které krásně pruží (otvorem pro hlavu prostrčím hlavu i já - to jsem zkoušela, zbytek raději ne :-)) Šatky nejsou nijak spciálně začišťované - nemám overlock a bála jsem se, že když to začnu entlovat, že se to všechno začne hrnout. Takže jsem stříhala entlovacími nůžkami a modlím se, aby to stačilo. Práce mi šla krásně od ruky, bavilo mne to, a na veškerá vyrušení jsem reagovala nevrle.



Ovšem to nejhorší přišlo večer. Jak ozdobit? Zuzanka chtěla velký monogram. Celý večer jsem jí na živůtek vyšívala nádherné zakroucené Z. Jenže mi pak ty šaty připomínaly můj gymnastický dres (měla jsem na něm vyšité obrovské kroucené J). Navíc mi k tomu stylu látky i šatů vůbec neladilo. Takže kolem půlnoci jsem vzala nůžky a milý monogram vypárala. Šaty přeprala a modlila se, aby to nebylo vidět. Ufff- úplet je naštěstí kvalitní a já vyšívala tupou jehlou, takže nic vidět nebylo. Z maličkého oříznutého zbytečku látky jsem udělala ragovou růžičku, a ta mi k těm šatům přišla podstatně hezčí. No, když se Zuzce nebude líbit, tak jí odpářu a holt tam ten gymnastický monogram znovu vyšiji....



Takže shrnuto a podtrženo - Zuzanku letos beránek nepokaká:-)))

A já jen doufám, že až se vrátí, budou se jí šatky líbit....

Komentáře

  1. Ty ses nějak rozjela, jsi sama doma a máš roupy :-) Šaty jsou nádherné, z úpletu jsem nikdy nešila, moc se ho bojím. A Ty to máš dokonalé!
    Hezké velikonoce!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivanko, dokonalé to zdaleka nemám ... Ale moc ti děkuji za milá slova.

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji za vaše komentáře! Jsou pro mne moc důležité. Jana

Populární příspěvky z tohoto blogu

28.1.2019

Deka Ledové květy pro Margarétku

Kolegovi v práci se nedávno narodila první dcerka, Margarétka. A když je to taková ledová princeznička, narozená v nejstudenějších měsících roku, hned mne napadly zbytky látek v ledově šedých, modrých a zelenkavých odstínech. Už dlouho jsem s nimi počítala na nějakou deku nebo jiný projekt, ale na velkou deku jich bylo málo, a na ubrus zase moc :-) A dětská deka pro miminko byla tak akorát. A když se objevila výzva od Moda Fabrics na společné šití Moda Love quilt ve třech velikostech, bylo rozhodnuto.



Velikost z charmpacku byla plusmínusautobus vyhovující, ale 80 x 80 cm mi přišlo málo. Tak jsem přidala dvě bordurky, konec konců bílá i modrošedá mi zbyly, tak proč blok nezvětšit o kousek.



Deka je podšitá zelenkavým fleesem. Je lehounká, a přitom teplá. Dá se použít do postýlky i do auta, jako přebalovací podložka u paní doktorky, nebo hrací na zem. Jak se bude hodit.



Prošívání je jednoduché, do špiček kopírujících tvar. Hrála jsem si i se sešíváním - h…

10.12.2018

Zítra bude Zuzce patnáct let. Tak strašně rychle to uteklo. Z malého, ubrečeného miminka je velká, usměvavá slečna. Kde jsou všechny ty roky, co tu s ní jsme? Kam zmizel všechen ten čas? Jsem nesmírně ráda, že jí mám, i když za těch patnáct let byly i dny, kdy bych jí přetrhla na dvě malé do školky, ale které dítě nezazlobí, že :-)

No, a když patnáct let, tak jsem plánovala pořádný dar - deku. Však víte, tu srdcovou, červenou, kanafasovou. Top jsem dokončila včas, ale pak mne životní události semlely na fašírku, a patnácté narozeniny se blížily, a mně bylo jasné, že prošití a olemování se fakt v mém případě nekoná. Jenže po světě chodí andělé, a jednoho takového jsem potkala i já. Jen tak mezi řečí jsem se zmínila, že holt deka pro dcerku hotová nebude, ale co, máme před sebou spoustu dalších narozenin a svátků a jiných příležitostí. Nic jsem tím nemyslela, nic nečekala - a už vůbec ne nabídku - zabal to a pošli, já ti to proquiltuji.   Vím, že všechny quiltařky mají před vánoci napil…

9.9.2018

Týden školy za námi. U nás letos nic nového - kvarta a septima - známé tváře, známá škola, známá cesta. Jo, za rok to bude jiná - jeden maturita, druhá taneční. Ale letos ticho před bouřkou :-)

Doma celkem také nic nového - začalo poprchávat, zahrada se zazelenala, ovocné stromy znovu kvetou (jsem zvědavá, co budou dělat na jaře), dýně konečně znovu nasadily plody - snad stihnou aspoň trochu dozrát. Známí si odvezli dětský domeček, takže přemýšlím, co s vytvořenou mezerou - je třeba upravit keře kolem, které se tvarovaly dle domečku, uvažuji o dokoupení něčeho, co roste rychleji, aby se zakryl nečekaný průzor k nám do zahrady od sousedů - asi nějaký tavolník vyhraje, zlatých dešťů máme ve volně rostlém živém plotě až dost. Nebo nějaký panašovaný ptačí zob by mohl být fajn. Uvidím, na co narazím v zahradnictví.

Na terase kvetou ibišky jako o život. Konečně mám fotku i žlutého - no není nádherný?



S novým školním rokem začal nový projekt - Sampler pro kamarádku - ze stránek Moniky Kolejo…