Přeskočit na hlavní obsah

Mikuláš, vánoce a prosincový sníh...

Mikuláš, ztratil plášť.... 

Včera u nás chodil Mikuláš... Dokud byly děti malé, chodíval s čertem i andělem k nám domů. Děti se těšily i bály, kupodivu oba víc Mikuláše než čerta. Zuzanka prozíravě měla vždy připraven dárek pro čerta, aby jí neodnesl do pekla. Pravidelně tím naše čerty překvapovala. Ráda se od nich i nechávala načernit v obličeji. Andělíček byl taky fajn, ale k Mikulášovi bychom jí nedostali ani párem volů....

Teď už jsou děti velké a Mikuláš už jim naděluje jenom do pytlíku za okno. Proč do pytlíku? No, protože jsme neměli punčochy... Tedy já ano - z jednoho vánočního kolotoče od šikulky z Dámy. Mám jí asi tři roky, a děti mi jí patřičně záviděly. Od letoška už nemusí - už je mají taky. Pověsili jsme si je letos na okno, a opravdu nám všem Mikuláš do nich nějakou drobnost a  dobrůtku nadělil...





 

 

 

 

Vánoce, vánoce, přicházejí....

Ano, vánoce se blíží. V neděli byla první adventní neděle. V sobotu se u nás rozsvěcel vánoční stromeček. Zuzanka jako obvykle zpívala - nejprve kozu v opeře Zvířátka a loupežníci. Pak písničky se sborem, a nakonec baladu o králi Václavovi se solisty. Strávili jsme u podia a na podiu celé odpoledne. Nakonec se rozsvítil stromeček a celá sláva skončila nádherným ohňovým divadlem. Jediný kaz celá tahle akce měla - nebylo se kde s dětmi ohřát, takže Zuzanka marodí... Snad se z nastydnutí probere brzy, protože po neděli má baletní vystoupení....

No, a když budou ty vánoce, tak šiji malé dárečky pro kamarádky a známé. Většinu nestíhám ani odfotit, je to rychle ušít, předat a pustit se do dalšího. Mám totiž rozbitý fotoaparát - při většině pokusů o focení zahlásí, že má vybitou baterii a vypne se. Ale dnes se zrovna rozhodl fungovat, tak jsem rychle vyfotila pár dosud nepředaných a nezabalených věciček...





Pouzdra na flétničky pro malé muzikanty - něžná růžová kočička pro malou holčičku, pirátská pro kluka, který chce být pirátem a takhle to bude moci sladit i s hudbou, do které ho "uvrtala" máma (ale ona mne vlastně baví, teto, ale nesmíš to na mně říct - piráti jsou totiž huuustýýý), a safari pro milovníka ZOO a vlastně všech zvířátek.






 A proč nemají obaly našité knoflíčky? Máme doma dvě flétničky - každá je jinak velká. Jeden jsem šila pro Elišku - byla jinak velká a její maminka musela přešívat knoflík. Šila jsem obal pro Káju - zase jiná flétnička. Takže každý obal má knoflíček schovaný a maminka malého muzikanta mu ho jistě ráda našije na to pravé místečko...







  
A obaly na kapesníčky do kabelky - džínové, puntíkaté, kostkaté, romantické i střízlivé, vyšívané i blýskavé... Střihy i barvy střídám podle momentální nálady a chuti - zmizí vždy a spolehlivě:-)












Šila jsem i pouzdra na karty, obaly na mobily, bonbonkovníky, taštičky na cokoliv, obaly na diáře... Díky stávkujícímu fotoaparátu nemám obrázky... Snad se mi podaří sehnat novou baterii a budu mít zase fotodokumentaci.


Přijde zima, přijde mráz...

Nasněžilo.... Zahrada se nastrojila do sněhových krajek a připravuje se na spánek pod sněhovou peřinou... Přijde do vánoc?


Komentáře

  1. Nepochubila ses, že si otvíráš obchod :-)) Taková úroda! A jak to máš precizně ušité. Škoda že nemám flétničku :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Jani, nevěřím vlastním očím... tolik pouzder na kapesníčky? Jsou krásná!!! A opravdu super nápad! Obaly na flétničky jsou také parádní a flétničky jsou v bezpečí :-) No a ponožky... budu muset na příští rok také našít. Páč děti dostaly, ale my jaksi ne a ono to bude v těch ponožkách! :-)

    Jani, máš to moc krásné!!! Opatrujte se a Zuzka ať je brzo fit! J.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za vaše komentáře! Jsou pro mne moc důležité. Jana

Populární příspěvky z tohoto blogu

27.1.2018

Pokračuji v červené dece z babiččina kanafasu. Původní bloky jsou dokončené.


Ale Zuzka usoudila, že je to malé, takže budu přidělávat dalších šest. Teď je otázka, jaké vzory tam dát...


Vyšila jsem srdíčka stonkovým stehem. Ať se trošku liší od té předchozí, modré. Tam byly jen obrysy. Modrou deku najdete tady.


Vlastně mne tak napadlo, že ta modrá byla poslední moje došitá PW deka. Reakce na mé tehdejší šití nebyly moc vlídné, a já od té doby nebyla schopná žádnou další deku dokončit. Mám tu několik ufounků v různém stádiu rozkladu, a protože jaksi nemládnu, tak jsem se rozhodla všechny dokončit, protože hotové deky snad mí dědicové nějak využijí, ale blokovou skládačku vyhodí tak leda to popelnice.  :-( Takže od poslední deky uplynulo přesně pět let. Děsné...


A samozřejmě - Aurinka musí pečlivě vše vyzkoušet - látky a stavebnice prý jsou super měkké, deka bude jistojistě "pro kočku". Teď jak si to přebrat, že?




11.3.2018

Včera večer jsem dokončila další stránku na HAEDce Hanging Ornaments od Sandry Kuck, číslo 28 ze 64. Tímto jsem oficiálně za polovinou obrazu. Kdyby vám ty počty nevycházely, tak poslední řada stran má jen pár řádků, takže sice píši, že výšivka je na 64 listů A4, ale ve skutečnosti bych měla počítat o osm méně.



Jinak po mrazech minulý týden bylo tento víkend vysloveně jarní počasí. Které mi připomnělo, že je třeba začít myslet na léto - takže jsme se Zuzkou vysely rajčata, papriky, lilky, brokolice a další rostlinky, které nám, doufejme, budou dělat v létě radost svými plody.

Já nevydržela, a objednala k našim leknínům (kvetl zatím jenom jeden) fontánku, takže zase budeme mít malé vylepšení na terase. Už se těším, až zazimované květiny vystěhujeme z dílny, a já jí zase budu mít pro sebe... Do té doby už bych měla běhat jako srnka (pevně tomu věřím), tak to bude super.

PS: Asi jsem nakazila i Zuzku, protože ta si objednala semínka "živých kamenů". Tak jí budu držet pěsti, aby…

25.3.2018

Sundali mi sádru, chodím jenom o francouzské holi, protože ještě noha není úplně srostlá. Prý tak z jedné třetiny. Ale kvůli kotníku je to údajně takto lepší. Třikrát týdně rehabilitace - magnetoterapie a vířivka. Začíná mi chybět čas. A to mi ještě v noci na dnešek jednu hodinu sebrali díky přechodu na letní čas.

Takže je vidět, že ani na ruční práce není tolik času. Minulý víkend jsem vyzkoušela šití - pohnula jsem se Zuzčinou červenou dekou, ale celý týden to zůstalo ve stejném stavu.



Ještě musím našít červeno-bílé rozdělovací bordurky mezi,a  po přeměření doplnit na finální bordurou na požadovanou velikost. Jenom se bojím, jestli budu mít dost materiálu. Toho kanafasu už zase tolik nemám :-( Omlouvám se za kvalitu fotek, ale na jedné noze se fotí blbě - a ten večer mne obě - nemocná i zdravá - bolely řádně. A deku pro příště fotit jedině fotoaparátem, ne jenom mobilem. Slibuji.

A protože se jaro hlásí, i když se to nezdá, vyseli jsme první semínka - rajčata, lilky, papriky, dýně. …