Mikuláš, ztratil plášť....
Včera u nás chodil Mikuláš... Dokud byly děti malé, chodíval s čertem i andělem k nám domů. Děti se těšily i bály, kupodivu oba víc Mikuláše než čerta. Zuzanka prozíravě měla vždy připraven dárek pro čerta, aby jí neodnesl do pekla. Pravidelně tím naše čerty překvapovala. Ráda se od nich i nechávala načernit v obličeji. Andělíček byl taky fajn, ale k Mikulášovi bychom jí nedostali ani párem volů....Teď už jsou děti velké a Mikuláš už jim naděluje jenom do pytlíku za okno. Proč do pytlíku? No, protože jsme neměli punčochy... Tedy já ano - z jednoho vánočního kolotoče od šikulky z Dámy. Mám jí asi tři roky, a děti mi jí patřičně záviděly. Od letoška už nemusí - už je mají taky. Pověsili jsme si je letos na okno, a opravdu nám všem Mikuláš do nich nějakou drobnost a dobrůtku nadělil...
Vánoce, vánoce, přicházejí....
Ano, vánoce se blíží. V neděli byla první adventní neděle. V sobotu se u nás rozsvěcel vánoční stromeček. Zuzanka jako obvykle zpívala - nejprve kozu v opeře Zvířátka a loupežníci. Pak písničky se sborem, a nakonec baladu o králi Václavovi se solisty. Strávili jsme u podia a na podiu celé odpoledne. Nakonec se rozsvítil stromeček a celá sláva skončila nádherným ohňovým divadlem. Jediný kaz celá tahle akce měla - nebylo se kde s dětmi ohřát, takže Zuzanka marodí... Snad se z nastydnutí probere brzy, protože po neděli má baletní vystoupení....
No, a když budou ty vánoce, tak šiji malé dárečky pro kamarádky a známé. Většinu nestíhám ani odfotit, je to rychle ušít, předat a pustit se do dalšího. Mám totiž rozbitý fotoaparát - při většině pokusů o focení zahlásí, že má vybitou baterii a vypne se. Ale dnes se zrovna rozhodl fungovat, tak jsem rychle vyfotila pár dosud nepředaných a nezabalených věciček...
Pouzdra na flétničky pro malé muzikanty - něžná růžová kočička pro malou holčičku, pirátská pro kluka, který chce být pirátem a takhle to bude moci sladit i s hudbou, do které ho "uvrtala" máma (ale ona mne vlastně baví, teto, ale nesmíš to na mně říct - piráti jsou totiž huuustýýý), a safari pro milovníka ZOO a vlastně všech zvířátek.
A proč nemají obaly našité knoflíčky? Máme doma dvě flétničky - každá je jinak velká. Jeden jsem šila pro Elišku - byla jinak velká a její maminka musela přešívat knoflík. Šila jsem obal pro Káju - zase jiná flétnička. Takže každý obal má knoflíček schovaný a maminka malého muzikanta mu ho jistě ráda našije na to pravé místečko...
A obaly na kapesníčky do kabelky - džínové, puntíkaté, kostkaté, romantické i střízlivé, vyšívané i blýskavé... Střihy i barvy střídám podle momentální nálady a chuti - zmizí vždy a spolehlivě:-)
Šila jsem i pouzdra na karty, obaly na mobily, bonbonkovníky, taštičky na cokoliv, obaly na diáře... Díky stávkujícímu fotoaparátu nemám obrázky... Snad se mi podaří sehnat novou baterii a budu mít zase fotodokumentaci.
Nepochubila ses, že si otvíráš obchod :-)) Taková úroda! A jak to máš precizně ušité. Škoda že nemám flétničku :-)
OdpovědětVymazatJani, nevěřím vlastním očím... tolik pouzder na kapesníčky? Jsou krásná!!! A opravdu super nápad! Obaly na flétničky jsou také parádní a flétničky jsou v bezpečí :-) No a ponožky... budu muset na příští rok také našít. Páč děti dostaly, ale my jaksi ne a ono to bude v těch ponožkách! :-)
OdpovědětVymazatJani, máš to moc krásné!!! Opatrujte se a Zuzka ať je brzo fit! J.