Přeskočit na hlavní obsah

První adventní

A začal advent... Čas, kdy by člověk měl zpomalit, zamyslet se nad svým žitím, na tím, jací jsou lidé kolem vás a jaké k nim máte vztahy, těšit se z lidské pospolitosti. Místo toho v krámech atmosféra houstne, lidé jsou na sebe oškliví, protože jsou nervní, že nestihli uklidit, napéct spoustu druhů cukroví a nemají dost peněz na všechny ty drahé vymoženosti, které nám reklama vnucuje.

Miluji vánoce a adventní čas. Nenechávám si ho kazit reklamou, tlakem médií a obchodníků.

Do první adventní neděle mám obvykle nakoupené dárky, a pomalu je balím. Každý několikrát v ruce obrátím, prohlédnu ze všech stran a vzpomínám na toho, pro kterého je určen. Asi i proto potřebuji mít dárky nakoupené v takovém předstihu, ze kterého je spousta lidí vedle.

S prvním adventním víkendem začínáme zdobit i dům - rozvěsíme světýlka - nad vchod girlandu a hvězdičky, na podestu světelný řetěz. Na stoleček LED svícen z Ikea, na který je nasazený jehličnatý věnec.


Letos se nám podařilo zakoupit v Lidlu velké svítící papírové hvězdy - už léta jsme po nich toužili, ale v Ikee na Černém mostě měli pouze obrovské, které by se nám do oken nevešly. O to větší radost jsme měli, když jsme pořídili ty akorát velké, dokonce krásně bílé, s hvězdičkovými prořezy. Pouští na strop krásná hvězdná prasátka:-)


Současně také zapalujeme první adventní svíčku - letos máme svícen hodně jednoduchý - bílo-modrý, protože tuto kombinaci si letos pro vánoce vybrala Zuzanka. 
O prvním adventním víkendu Zuzanka vystupuje se sbory místní ZUŠ na našem náměstí při rozsvěcení vánočního stromečku. Letos už počtvrté. Předtím tam vystupoval Tomášek. Každý rok se na to všichni moc těšíme - je to sice trochu hektické, protože obvykle současně máme rodinnou oslavu Zuzčiných narozenin - je to takový náš malý vánoční dáreček... No, už moc malý ne - letos je jí neuvěřitelných 10 let.







V naší oblíbené Růžové cukrárně jsme objednali pro Zuzanku dort - miluje koně, obzvláště jí učaroval fríský kůň. V Růžové cukrárně umí vytisknout jedlými barvami libovolný obrázek na dort, takže kromě toho, že ten dort je výborný - lehoučký, s pudinkovým krémem a ovocem - měl i nádherný obrázek, že se ho Zuzanka i bála nakrojit...
Popřát jí přijely i obě sestřenice z hor - a protože se s nimi uvidíme nejdříve až po vánocích, nechal jim Mikuláš u nás punčošky s výslužkou. Prý byly moc hodné - neměly v nich ani jednu bramboru, ani jeden uhlík. Se Zuzankou jsme jim ušily punčošky - aby si je poznaly, tak jedna měla puntíčky červené, druhá modré.



Samozřejmě po večerech a ve volných chvílích stále něco šiji, vyšívám, paličkuji. Ale protože jde vesměs o dárky, tak zatím nemohu dát fotografie. Budu je přidávat po Novém roce (jestli si vzpomenu - jsem hlava děravá, a někdy předám dárek, aniž bych si pořídila fotodokumentaci...).


Komentáře

  1. U vás to vypadá krásně vánočně! Já se přiznám, že co už mám kluka velkého, tak vánoce nijak moc neprožívám. Ale vzpomínám ráda :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Jani, musím se přiznat, že jsem se trošku zastyděla. Máš pravdu, dárky by se měly pořizovat v klidu a ve stejném klidu a pohodě je i balit. Polepším se! :)
    Jinak.... achám nad Vaší výzdobou! Krásné. Moc se mi líbí, jak všichni krásně spolupracujete, Zuzanky návrh na barevné pojetí letošních Vánoc je krásné!! A mimochodem - Zuzance posílám moc pozdravení a dodatečné přání krásných narozenin. Je to už opravdu velká holka! :)
    Jani, přeji Tobě i Tvým dětem krásný a klidný adventní čas! Jola

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jolanko, moc děkuji za milá slova. I vám všem krásný advent! Jana

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji za vaše komentáře! Jsou pro mne moc důležité. Jana

Populární příspěvky z tohoto blogu

27.1.2018

Pokračuji v červené dece z babiččina kanafasu. Původní bloky jsou dokončené.


Ale Zuzka usoudila, že je to malé, takže budu přidělávat dalších šest. Teď je otázka, jaké vzory tam dát...


Vyšila jsem srdíčka stonkovým stehem. Ať se trošku liší od té předchozí, modré. Tam byly jen obrysy. Modrou deku najdete tady.


Vlastně mne tak napadlo, že ta modrá byla poslední moje došitá PW deka. Reakce na mé tehdejší šití nebyly moc vlídné, a já od té doby nebyla schopná žádnou další deku dokončit. Mám tu několik ufounků v různém stádiu rozkladu, a protože jaksi nemládnu, tak jsem se rozhodla všechny dokončit, protože hotové deky snad mí dědicové nějak využijí, ale blokovou skládačku vyhodí tak leda to popelnice.  :-( Takže od poslední deky uplynulo přesně pět let. Děsné...


A samozřejmě - Aurinka musí pečlivě vše vyzkoušet - látky a stavebnice prý jsou super měkké, deka bude jistojistě "pro kočku". Teď jak si to přebrat, že?




11.3.2018

Včera večer jsem dokončila další stránku na HAEDce Hanging Ornaments od Sandry Kuck, číslo 28 ze 64. Tímto jsem oficiálně za polovinou obrazu. Kdyby vám ty počty nevycházely, tak poslední řada stran má jen pár řádků, takže sice píši, že výšivka je na 64 listů A4, ale ve skutečnosti bych měla počítat o osm méně.



Jinak po mrazech minulý týden bylo tento víkend vysloveně jarní počasí. Které mi připomnělo, že je třeba začít myslet na léto - takže jsme se Zuzkou vysely rajčata, papriky, lilky, brokolice a další rostlinky, které nám, doufejme, budou dělat v létě radost svými plody.

Já nevydržela, a objednala k našim leknínům (kvetl zatím jenom jeden) fontánku, takže zase budeme mít malé vylepšení na terase. Už se těším, až zazimované květiny vystěhujeme z dílny, a já jí zase budu mít pro sebe... Do té doby už bych měla běhat jako srnka (pevně tomu věřím), tak to bude super.

PS: Asi jsem nakazila i Zuzku, protože ta si objednala semínka "živých kamenů". Tak jí budu držet pěsti, aby…

25.3.2018

Sundali mi sádru, chodím jenom o francouzské holi, protože ještě noha není úplně srostlá. Prý tak z jedné třetiny. Ale kvůli kotníku je to údajně takto lepší. Třikrát týdně rehabilitace - magnetoterapie a vířivka. Začíná mi chybět čas. A to mi ještě v noci na dnešek jednu hodinu sebrali díky přechodu na letní čas.

Takže je vidět, že ani na ruční práce není tolik času. Minulý víkend jsem vyzkoušela šití - pohnula jsem se Zuzčinou červenou dekou, ale celý týden to zůstalo ve stejném stavu.



Ještě musím našít červeno-bílé rozdělovací bordurky mezi,a  po přeměření doplnit na finální bordurou na požadovanou velikost. Jenom se bojím, jestli budu mít dost materiálu. Toho kanafasu už zase tolik nemám :-( Omlouvám se za kvalitu fotek, ale na jedné noze se fotí blbě - a ten večer mne obě - nemocná i zdravá - bolely řádně. A deku pro příště fotit jedině fotoaparátem, ne jenom mobilem. Slibuji.

A protože se jaro hlásí, i když se to nezdá, vyseli jsme první semínka - rajčata, lilky, papriky, dýně. …