Přeskočit na hlavní obsah

Rychlá fotoreportáž

Tož to byla rychlost - přiběhla známá, o které jsem ani nevěděla, že čte můj blog, vrazila mi fotoaparát do ruky se slovy: Rychle si to nafoť, jedu na nákup, cestou zpět si fotoaparát vyzvednu. A byla fuč. A já stála ve vrátkách s neznámým fotoaparátem v ruce.

Venku mne na tváři lechtalo sluníčko, na terase bylo přímo nádherně, i když neustále padají listy z vinné révy všude, kam se podívám. Tak jsem rychle využila nádherného počasí a půjčeného aparátu, a nafotila pár obrázků ušitých drobností.

A než jsem vše stihla nafotit a natahat do počítače, tak mi ve schránce přistál mail s fotkami kosmetické taštičky, kterou jsem už darovala... Tož se mrkněte, co jsem spáchala...

Adventní kalendáře pro neteřinky - tedy řeknu vám, že byl docela problém udržet Akimka za mnou, strašně moc si chtěl lehnout na ty adventní kalendáře jako na deku. Byl velmi uražen, že jsem mu to nedovolila, ještě víc uražen, že ač nádherně naaranžován uprostřed trávníku nebyl vyfocen, tak jsem si ho pak musela usmířit několika pamlsky...


Podzimní ubrus - běhoun - na stůl. Kytičková látka je darovaná z pozůstalosti - byla nalezena na půdě ve staré truhle. Není to čistá bavlna, ale je moc příjemná na omak. Ze seminolského patchworku jsem zatím šila běhnounky vždy  do špičky, ale na šití mi jedna šikovná švadlenka ukázala, že když sešitý pruh říznu rovně, mohu tyto dva kusy krásně sešít a bez jakéhokoliv odpadu a složitého došívání mám obdélník. Musela jsem to vyzkoušet, jestli to je pravda - a je! Jen první a poslední řada má kupírované špičky čtverečků - mohlo by se napravit oříznutím jedné řady tak, aby zbyl přídavek na šev. Ale mně to nevadí.


No, a když už jsem uměla šít seminole do obdélníku, tak jsem rovnou nařezala i na pošltářky. Když už, tak už. Jenže nastal problém - na gauči máme polštáře tři (každý o velikosti 50x50 cm), ale já měla jen dvě doplňkové látky. Ale švadlenky kamarádky poradily, a třetí polštář je doplněn červenou barvou, a nakonec snad nejhezčí ze všech polštářů. Pošltáře jsem fotila už s vrátivší se známou. Divila se, proč dávám do jednoho povlaku dvě náplně - prý je to zbytečné. No, podle mne není - máme rádi, když nás polštáře na gauči pořádně podepřou, jsou pevné a naducané, a to jednou výplní nedosáhneme. Když známá vyzkoušela mnou nacpané polštáře, prohlásila, že musí dokoupit náplně...


Na pouzdérko na brýle, nebo také penálek, jsem se chystala už dlouho. Ale bála jsem se, jak zvládnu našít zip do oblouku, navíc pobyt už končil, tak mi bylo líto řezat do velkých kusů látek. Tak jsem si vlastní látku vyrobila - nažehlila proužky dvou látek ze zbytků a ozdobným stehem přišila kraje. Celý sendvič pak prošila, aby se podšívka spojila s vrškem a neplandala v pouzdru. Šilo se krásně.

A když už jsem zvládla našívání zipu do obloučku, vyzkoušela jsem ušít i kosmetickou taštičku. Ta je také z látek z půdy - modrobílá je bavlna, červenomodrá na lemu je nějaká umělina, ale na lemování obloučku byla suprová - krásně se natahovala a vůbec nedělala varhánky. Měla jsem z ní obrovskou radost. Top je prošitý s podšívkou do nepravidelné mřížky. Moc ráda toto prošívání používám, jde to rychle a vypadá to super. Tuto taštičku si ode mne vzala máma - je to snad první šitý výrobek, o který projevila zájem, tak si jistě umíte představit, jakou jsem měla radost. Snad jí bude i používat.

No, a to je z šití vše. Ještě jsem ušila nákupní tašku pro Růženku, ale fotografie nemám. Ani jednu. Bohužel. Dokončila jsem také pár krajek a drobných výšivek, tak snad zase někdy hodím pár dalších fotek...

Krásný barevný podzim všem.

Komentáře

  1. Tak to je paráda!!! Moc krásné šití, Jani'! A moc šikovná sousedka :) J.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jolanko, děkuji za pochvalu. Sousedka to ale nebyla, ale maminka Zuzčiny kamarádky ze sousední vesnice... Ještě, že ty moje děti chodí do škol a na kroužky:-)

      Vymazat
  2. Napřed dlouho nic pak takováhle smršť! :-)
    Moc se ti to povedlo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Holka, kdybych nejela na šicí víkend, tak tu nic není.... Tedy skoro, ale to zase někdy příště.

      Vymazat
  3. Tys mi zase dala, tolik nádhery!! Jsi neskutečná a tím, kolik toho dokážeš, mě teda pěkně štveš! :-))) Nejen kolik, ale ještě jaké krásné výrobky. No to je depka, to je nevydejchám... :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivanko, taky bys to dala v takové společnosti, jako jsem byla já. Ono to ani jinak nejde, jakmile se začneš poflakovat, už tě někdo postrkuje, jestli nechceš zkusit tohle nebo tamto, a za chvíli zjistíš, že už se zase něco nového učíš a zkoušíš...

      Vymazat
  4. Teda Jani to je krásy. Jsem moc ráda, že jsi vytvořila tolik krásných věcí a obohatila jimi i ostatní, kteří se z tvé práce mohou také potěšit. Přeji Tobě i dětem krásný podzim a hodně inspirací pro Tvoji tvorbu.
    1tina1

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martino, moc děkuji za návštěvu a milá slova. I tobě a tvé rodině krásný podzim.

      Vymazat
  5. Ahoj Jani, to je krása. Vše :o)) U mě vede podzimní ubrus a polštářky. Ahoj Jarka

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za vaše komentáře! Jsou pro mne moc důležité. Jana

Populární příspěvky z tohoto blogu

27.1.2018

Pokračuji v červené dece z babiččina kanafasu. Původní bloky jsou dokončené.


Ale Zuzka usoudila, že je to malé, takže budu přidělávat dalších šest. Teď je otázka, jaké vzory tam dát...


Vyšila jsem srdíčka stonkovým stehem. Ať se trošku liší od té předchozí, modré. Tam byly jen obrysy. Modrou deku najdete tady.


Vlastně mne tak napadlo, že ta modrá byla poslední moje došitá PW deka. Reakce na mé tehdejší šití nebyly moc vlídné, a já od té doby nebyla schopná žádnou další deku dokončit. Mám tu několik ufounků v různém stádiu rozkladu, a protože jaksi nemládnu, tak jsem se rozhodla všechny dokončit, protože hotové deky snad mí dědicové nějak využijí, ale blokovou skládačku vyhodí tak leda to popelnice.  :-( Takže od poslední deky uplynulo přesně pět let. Děsné...


A samozřejmě - Aurinka musí pečlivě vše vyzkoušet - látky a stavebnice prý jsou super měkké, deka bude jistojistě "pro kočku". Teď jak si to přebrat, že?




11.3.2018

Včera večer jsem dokončila další stránku na HAEDce Hanging Ornaments od Sandry Kuck, číslo 28 ze 64. Tímto jsem oficiálně za polovinou obrazu. Kdyby vám ty počty nevycházely, tak poslední řada stran má jen pár řádků, takže sice píši, že výšivka je na 64 listů A4, ale ve skutečnosti bych měla počítat o osm méně.



Jinak po mrazech minulý týden bylo tento víkend vysloveně jarní počasí. Které mi připomnělo, že je třeba začít myslet na léto - takže jsme se Zuzkou vysely rajčata, papriky, lilky, brokolice a další rostlinky, které nám, doufejme, budou dělat v létě radost svými plody.

Já nevydržela, a objednala k našim leknínům (kvetl zatím jenom jeden) fontánku, takže zase budeme mít malé vylepšení na terase. Už se těším, až zazimované květiny vystěhujeme z dílny, a já jí zase budu mít pro sebe... Do té doby už bych měla běhat jako srnka (pevně tomu věřím), tak to bude super.

PS: Asi jsem nakazila i Zuzku, protože ta si objednala semínka "živých kamenů". Tak jí budu držet pěsti, aby…

25.3.2018

Sundali mi sádru, chodím jenom o francouzské holi, protože ještě noha není úplně srostlá. Prý tak z jedné třetiny. Ale kvůli kotníku je to údajně takto lepší. Třikrát týdně rehabilitace - magnetoterapie a vířivka. Začíná mi chybět čas. A to mi ještě v noci na dnešek jednu hodinu sebrali díky přechodu na letní čas.

Takže je vidět, že ani na ruční práce není tolik času. Minulý víkend jsem vyzkoušela šití - pohnula jsem se Zuzčinou červenou dekou, ale celý týden to zůstalo ve stejném stavu.



Ještě musím našít červeno-bílé rozdělovací bordurky mezi,a  po přeměření doplnit na finální bordurou na požadovanou velikost. Jenom se bojím, jestli budu mít dost materiálu. Toho kanafasu už zase tolik nemám :-( Omlouvám se za kvalitu fotek, ale na jedné noze se fotí blbě - a ten večer mne obě - nemocná i zdravá - bolely řádně. A deku pro příště fotit jedině fotoaparátem, ne jenom mobilem. Slibuji.

A protože se jaro hlásí, i když se to nezdá, vyseli jsme první semínka - rajčata, lilky, papriky, dýně. …