Přeskočit na hlavní obsah

Březen, za kamna vlezem...



Nejdříve jsem si myslela, že se letos pranostika zmýlila. Venku teplíčko, pobíhali jsme po zahradě v tričkách s krátkými rukávky, Zuzka dělala na trávníku hvězdy, vykvetly čemeřice, hyacinty, krokusy, narcisky... Pracovali jsme na zahrádce - stříhali stromy, trvalky, připravovali zeleninové záhonky...

A pak se vše změnilo - kvítka klopí hlavičky pod tíhou mokrého a studeného sněhu...


Probouzející jaro v nás probudilo touhu nechat něco nového vykvést i u nás doma. A tak jsem se po patnácti (ano čtete dobře, patnácti!) letech rozhodla dokončit předsíň. Je to špeluňka malá, navíc opatřená třemi dveřmi. Jako bonus jsme od stavbařů dostali dveře otevírané na druhou stranu, než jsme v původním návrhu zařízení mysleli, takže jsme se z toho nějak nemohli léta vzpamatovat a vymyslet něco jiného a jinak. Největší brzdou byla barva - věděla jsem, že chci kombinaci světloučkého dřeva s bílou, aby ta miniaturní místnost, ve které při zouvání máte pomalu zadní část venku a hlavu v další místnosti, nebyla zatížena něčím tmavým. Jenže - jakou barvu? Bílou jsem zavrhla - je v předsíni, kde se přezouvají děti a pohybuje pes a kočka, značně nepraktická. A navíc by nebyly na ní vidět ty úžasné bílé poličky, co jsem si vymyslela. Dlouho jsem vybírala, diskutovala s fyzickými i internetovými kamarádkami, a nakonec vyhrála taková šedavá barvička z Hornbachu. Nechala jsem si jí namíchat, a těšila se, že vymaluji předsíňku nádhernou něžnou šedavou barvičkou. Po prvním nátěru mne ale čekal šok - předsíň byla sytě fialová! Nevím, jestli to způsobila předchozí barva (sluníčkově žlutá), nebo jestli jsem měla na očích vlčí mhu, ale měla jsem pocit, že se ve mně zastavilo srdce. Fialovou totiž moc nemusím. Nuž, nedalo se svítit, montéři byli objednaní na odpoledne, vyklopila jsem do kyblíku s namíchanou barvou tolik bílé, kolik se tam vešlo, abych to aspoň zesvětlila, a vymalovala podruhé a potřetí. Barva sice byla pořád taková špinavě levandulová, ale aspoň už to nebyla sytá fialka. Po úplném zaschnutí postupně vybledla do šedo-fialové, takže jsem nakonec spokojená, ale nervy to tedy byly, to vám povídám. Z nové předsíně mám obrovskou radost, děti zatím také, čemuž nasvědčuje i to, že si ještě pořád uklízí bačkory, boty i bundy. Neuvěřitelné. Jsem zvědavá, jak dlouho jim to vydrží, než začnu zase zakopávat o jejich pohozené batohy, tašky, bačkory, boty, cyklistické přilby a další propriety.



A abych jen nebudovala, a přitom dostála rčení pobytu za kamny, dovyšila jsem Zuzince psíka. Protože byl malý, zkusila jsem vyšívat po jednotlivých barvách. Ze začátku vypadal poněkud warholovsky:

Po všech černých a šedivých odstínech už to začalo vypadat jako pes:

A ve finále je z něj úžasný hafan.



Už jsem objednala i nádhernou látku s tlapičkama, ze které ušiji k pesanovi polštářek - obrázky se Zuzce do pokojíku už moc nevejdou... Jen doufám, že takové používání ta vlna, kterou se psík vyšíval, vydrží....

No, a co jsme jinak podnikali v březnu? Tedy když jsme nebyli za kamny... Tomík absolvoval svůj první šachový turnaj v životě, a vyhrál celých 1,5 bodu. A začal budovat nový velký zeleninový záhon. Až ho dobuduje, pochlubím se. I když bude ze starých vyřazených prken, určitě dobrou službu udělá. Teď nás mrzí, že jsme starou boudu po Betynce rozřezali a spálili. Sakryš, ta prkna by se hodila...

Já byla na dalším setkání korálkové školy, kde jsem rozešila náramek, který má do dokončení ještě hoodně daleko, ale jestli ho dodělám, tak bude krásný, a šitý donut na krk, kterému chybí jen zapínání - no jo, já vím, ale když já chtěla dotáhnout především tu předsíň... Ale ten dodělám co nejdříve, slibuji.

Zuzka strávila jarní prázdniny víceméně u koníků s kamarádkami, další víkend na výstavě koní v Lysé nad Labem, kde se nejvíc těšila na voltížní ukázky a pak samozřejmě na večerní galashow. Přijela nadšená, shání správná madla na voltíž, a přemýšlí, jak do svého nabitého programu dostat ještě více času na koníky a ježdění. Když už jsme u toho nabitého programu - měla také taneční vystoupení, s folklorním souborem Šáteček. Mají pěkný a zajímavý program, Zuzka se už doučila řadu tanců, takže více tancuje, ale zase o to méně zpívá. Tak nevím, co je lepší... Ale co, hlavně, že jí to baví.

Komentáře

  1. Předsíň dopadla skvěle! Momentálně jsem taky přemýšlela, jestli obrázek vyšitý vlnou půjde na polštářek. Ale když to zkoušíš i Ty, tak půjde! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivi,díky. Mám z té předsíně nefalšovanou radost, jako už dlouho ne. A ty psíci určitě na polštářek půjdou - konec konců,vždycky si můžeme dát hlavu na druhou stranu,než je výšivka.

      Vymazat
  2. Duben, ještě tam budem:-))))
    Předsíň supr! Nad fialovou by holka zajásala .... ještě jí to fialové období nepřešlo:-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. a sakra -sebrala jsi mi titulek dalšího příspěvku - pochybuji, že dám další záznam dříve jak za měsíc. A ta fialová - pro mne to bylo čiré zoufalství....

      Vymazat
  3. Jani, jsi si jistá, že i váš den má 24 hod nebo žijete v jiné dimenzi? Stíháte toho neskutečně. Předsíň je moc pěkná. A pejsek kouzelný, jako fotka! Donut jsem došila, jen ho vyfotit. A na náramek jsem ani nesahla, jsem ostuda :-(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ali, já mám pocit, že nestíháme nic. Vy toho máte také požehnaně, obdivuji váš rozhled kulturní i sportovní. Také jsem na náramek ještě nesáhla, ale musím se do něj co nejdříve pustit,dokud si něco pamatuji.

      Vymazat
  4. Ta předsíň je naprosto skvělá, barva snad ani lepší být nemohla. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Romano, kdybys viděla první nátěr, tak bys nevěřila... Ještě mne občas budí ze sna...

      Vymazat
  5. Jani, máš krásně akční děti! Tomíkovi gratuluji a Zuzce přeji, ať jí všechna na nadšení vydrží co nejdéle :) A předsíň máš úžasnou, pěkně jsi to vymyslela, povedlo se to, i přes ten počáteční šok :) Krásné dny, Jani! J.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dětem vyřídím! A moc děkujeme. Krásné velikonoce do Jahodovky!

      Vymazat
  6. Krásnou přesdsíň máš! Docela jsi mne vyděsila s tou barvou, chystám se taky malovat, doufám, že mi namíchají odstím, který jsem chtěla :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Neboj, on po více vrstvách odpovídá, jen mám o kus světlejší.Zkusila jsem přiložit ten vzorník na zeď, podle kterého jsem objednávala. Fakt to umí. Ale je třeba počítat s tím, že podklad nějakou barvičku "vyžere" a jinou zdůrazní. Když se dá víc vrstvev a nepanikaří se (jako já), tak to vyjde.

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji za vaše komentáře! Jsou pro mne moc důležité. Jana

Populární příspěvky z tohoto blogu

27.1.2018

Pokračuji v červené dece z babiččina kanafasu. Původní bloky jsou dokončené.


Ale Zuzka usoudila, že je to malé, takže budu přidělávat dalších šest. Teď je otázka, jaké vzory tam dát...


Vyšila jsem srdíčka stonkovým stehem. Ať se trošku liší od té předchozí, modré. Tam byly jen obrysy. Modrou deku najdete tady.


Vlastně mne tak napadlo, že ta modrá byla poslední moje došitá PW deka. Reakce na mé tehdejší šití nebyly moc vlídné, a já od té doby nebyla schopná žádnou další deku dokončit. Mám tu několik ufounků v různém stádiu rozkladu, a protože jaksi nemládnu, tak jsem se rozhodla všechny dokončit, protože hotové deky snad mí dědicové nějak využijí, ale blokovou skládačku vyhodí tak leda to popelnice.  :-( Takže od poslední deky uplynulo přesně pět let. Děsné...


A samozřejmě - Aurinka musí pečlivě vše vyzkoušet - látky a stavebnice prý jsou super měkké, deka bude jistojistě "pro kočku". Teď jak si to přebrat, že?




11.3.2018

Včera večer jsem dokončila další stránku na HAEDce Hanging Ornaments od Sandry Kuck, číslo 28 ze 64. Tímto jsem oficiálně za polovinou obrazu. Kdyby vám ty počty nevycházely, tak poslední řada stran má jen pár řádků, takže sice píši, že výšivka je na 64 listů A4, ale ve skutečnosti bych měla počítat o osm méně.



Jinak po mrazech minulý týden bylo tento víkend vysloveně jarní počasí. Které mi připomnělo, že je třeba začít myslet na léto - takže jsme se Zuzkou vysely rajčata, papriky, lilky, brokolice a další rostlinky, které nám, doufejme, budou dělat v létě radost svými plody.

Já nevydržela, a objednala k našim leknínům (kvetl zatím jenom jeden) fontánku, takže zase budeme mít malé vylepšení na terase. Už se těším, až zazimované květiny vystěhujeme z dílny, a já jí zase budu mít pro sebe... Do té doby už bych měla běhat jako srnka (pevně tomu věřím), tak to bude super.

PS: Asi jsem nakazila i Zuzku, protože ta si objednala semínka "živých kamenů". Tak jí budu držet pěsti, aby…

25.3.2018

Sundali mi sádru, chodím jenom o francouzské holi, protože ještě noha není úplně srostlá. Prý tak z jedné třetiny. Ale kvůli kotníku je to údajně takto lepší. Třikrát týdně rehabilitace - magnetoterapie a vířivka. Začíná mi chybět čas. A to mi ještě v noci na dnešek jednu hodinu sebrali díky přechodu na letní čas.

Takže je vidět, že ani na ruční práce není tolik času. Minulý víkend jsem vyzkoušela šití - pohnula jsem se Zuzčinou červenou dekou, ale celý týden to zůstalo ve stejném stavu.



Ještě musím našít červeno-bílé rozdělovací bordurky mezi,a  po přeměření doplnit na finální bordurou na požadovanou velikost. Jenom se bojím, jestli budu mít dost materiálu. Toho kanafasu už zase tolik nemám :-( Omlouvám se za kvalitu fotek, ale na jedné noze se fotí blbě - a ten večer mne obě - nemocná i zdravá - bolely řádně. A deku pro příště fotit jedině fotoaparátem, ne jenom mobilem. Slibuji.

A protože se jaro hlásí, i když se to nezdá, vyseli jsme první semínka - rajčata, lilky, papriky, dýně. …