Přeskočit na hlavní obsah

Obviňující oči...

... na mne při zařizování čerstvě vymalovaného pokoje udělal syn, a ukázal na kus prázdné stěny v pokoji. "Víš, co jsem sem chtěl pověsit?" No, nevěděla jsem. Prý obrázky Londýna. Proč ne, napadlo mne, Londýn má rád, tak nevidím problém.... Ale ty oči naznačovaly, že to asi není tak jednoduché. Matně jsem si vzpomněla, že nedávno jsem mu vyšila ten autobus, červený, doubledecker. A koupila mu telefonní budku. Červenou. Do série. Ale však to není zase tak dávno. Bohužel je. Dva roky:-(( Stydím se.

Takže jsem po dokončení první řady v HAED tuto obrovskou výšivku odložila a vyhledala sadu od DMC s červenou telefonní budkou, zakoupenou bratru před dvěma lety na vyšívačském srazu pořádaném firmou NB Vyšívání v pražském Edenu.


Po rozbalení mne čekalo překvapení - i u DMC se musí šetřit, takže mulinky nejsou na pořadači z tvrdého papíru, ale jen z obyčejného. Přišlo mi to najednou taak laciné. I bavlnky mi přijdou nějaké slabší. Nevím proč. Možná i kvůli těm obrovským křížkům, které na 14ct Aidě jsou v porovnání s maličkými křížečky na panamce.


Sice jsem si myslela, že to půjde rychleji, dokonce jsem zkusila v těch vedrech vyšívat chvílemi na terase, ale tedy postup nic moc.


Ale už jedu druhou půlku. To jsem ráda.... Tak snad do konce září budou obrázky zarámované a já nebudu mít špatné svědomí...


Komentáře

  1. wow, to je pěkné a ty rychlík...vosarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ale prd rychlík, želva líná - takové dodací lhůty, to je pro ostudu...

      Vymazat
  2. To je nádherné, Jani! Tomík bude mít pokoj fakt vyšperkovaný. Mějte se krásně, papa, J.

    OdpovědětVymazat
  3. To bude nádherná výšivka. Moc se mi líbí, jak je Tomík nadšený pro tvého koníčka. U takového chlapa bych to skoro ani nečekala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. no, ne vždy a ve všem je mi oporou, ale výšivky miluje. Ale musí to být po jeho...

      Vymazat
  4. Ten Tomík se má 😀 obdivuji tě, jak ti to jde od ruky, já na to už nevidím. E

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, já kupodivu na výšivky brýle odkládám... Snad to ještě chvíli vydrží.

      Vymazat
  5. Je to super. Jste moc šikovná. Já jsem se pustila jen do vyšívaných oříšků na vánoce a i to mi dává zabrat. Natož nějaký obraz. Pořád se potýkám se správným směrem křížků.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Oříšky na vánoce? To neznám, ale musí to být nádherné... Možná mnohem horší než nějaký obraz:-)

      Vymazat
  6. Už druhou půlku? Tak vidíš, jaký jsi rychlík, za chvíli bude budka hotová :-) Já jsem v těch vedrech vůbec nevyšívala...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Konec druhé půlky je stále v nedohlednu... Ale jednou to skončí, a Tom bude spokojený, a kvůli tomu to dělám. Těším se na jeho radost, až si je bude věšet...

      Vymazat
  7. Jani, tvoje výšivky jsou velkolepé! Moc tě obdivuji! Já jsem taky hodně křížkově vyšívala, ale posledních pár let už na to špatně vidím. Teď jsem našla předlohy na úžasné vyšívané polštáře a po letech bych se do toho zase pustila. Dřív jsem vyšívala na panamu, ale ta je tak hustá, že na to nevidím ani s brýlemi. V jedné diskusi jsem četla, že se dobře vyšívá na látku Hubert, ale tu vůbec neznám. Chtěla jsem se tě proto zeptat na jaké látky vyšíváš ty.
    Přeji ti krásný večer Vlasta

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za vaše komentáře! Jsou pro mne moc důležité. Jana

Populární příspěvky z tohoto blogu

27.1.2018

Pokračuji v červené dece z babiččina kanafasu. Původní bloky jsou dokončené.


Ale Zuzka usoudila, že je to malé, takže budu přidělávat dalších šest. Teď je otázka, jaké vzory tam dát...


Vyšila jsem srdíčka stonkovým stehem. Ať se trošku liší od té předchozí, modré. Tam byly jen obrysy. Modrou deku najdete tady.


Vlastně mne tak napadlo, že ta modrá byla poslední moje došitá PW deka. Reakce na mé tehdejší šití nebyly moc vlídné, a já od té doby nebyla schopná žádnou další deku dokončit. Mám tu několik ufounků v různém stádiu rozkladu, a protože jaksi nemládnu, tak jsem se rozhodla všechny dokončit, protože hotové deky snad mí dědicové nějak využijí, ale blokovou skládačku vyhodí tak leda to popelnice.  :-( Takže od poslední deky uplynulo přesně pět let. Děsné...


A samozřejmě - Aurinka musí pečlivě vše vyzkoušet - látky a stavebnice prý jsou super měkké, deka bude jistojistě "pro kočku". Teď jak si to přebrat, že?




11.3.2018

Včera večer jsem dokončila další stránku na HAEDce Hanging Ornaments od Sandry Kuck, číslo 28 ze 64. Tímto jsem oficiálně za polovinou obrazu. Kdyby vám ty počty nevycházely, tak poslední řada stran má jen pár řádků, takže sice píši, že výšivka je na 64 listů A4, ale ve skutečnosti bych měla počítat o osm méně.



Jinak po mrazech minulý týden bylo tento víkend vysloveně jarní počasí. Které mi připomnělo, že je třeba začít myslet na léto - takže jsme se Zuzkou vysely rajčata, papriky, lilky, brokolice a další rostlinky, které nám, doufejme, budou dělat v létě radost svými plody.

Já nevydržela, a objednala k našim leknínům (kvetl zatím jenom jeden) fontánku, takže zase budeme mít malé vylepšení na terase. Už se těším, až zazimované květiny vystěhujeme z dílny, a já jí zase budu mít pro sebe... Do té doby už bych měla běhat jako srnka (pevně tomu věřím), tak to bude super.

PS: Asi jsem nakazila i Zuzku, protože ta si objednala semínka "živých kamenů". Tak jí budu držet pěsti, aby…

25.3.2018

Sundali mi sádru, chodím jenom o francouzské holi, protože ještě noha není úplně srostlá. Prý tak z jedné třetiny. Ale kvůli kotníku je to údajně takto lepší. Třikrát týdně rehabilitace - magnetoterapie a vířivka. Začíná mi chybět čas. A to mi ještě v noci na dnešek jednu hodinu sebrali díky přechodu na letní čas.

Takže je vidět, že ani na ruční práce není tolik času. Minulý víkend jsem vyzkoušela šití - pohnula jsem se Zuzčinou červenou dekou, ale celý týden to zůstalo ve stejném stavu.



Ještě musím našít červeno-bílé rozdělovací bordurky mezi,a  po přeměření doplnit na finální bordurou na požadovanou velikost. Jenom se bojím, jestli budu mít dost materiálu. Toho kanafasu už zase tolik nemám :-( Omlouvám se za kvalitu fotek, ale na jedné noze se fotí blbě - a ten večer mne obě - nemocná i zdravá - bolely řádně. A deku pro příště fotit jedině fotoaparátem, ne jenom mobilem. Slibuji.

A protože se jaro hlásí, i když se to nezdá, vyseli jsme první semínka - rajčata, lilky, papriky, dýně. …