středa 11. ledna 2012

11. ledna 2011

Je tu středa a s ní aktualizace mých snah o tvoření. Proč snah? No protože se snažím, někdy mám i trochu času, a podle toho ty mé postupy taky vypadají... Většinou nic moc sláva, ale díky bohu za ty chvilky, které mohu strávit s jehlami, jehlicemi, háčky, nitěmi a látkami. V těchto chvílích zapomínám na těžkosti, které život přináší a užívám si prosté radosti, že se mi pod rukama klube něco, co třeba někoho potěší tak, jako mne těšila jeho výroba.

Křišťálový dort od dětí


Letošní rok nám v kuchyni visí o jeden kalendář víc - děti si moc přály kalendář od Dr. Oetkera. Milují jeho kuchařky - jsou po mně - vybíráme každý týden, co si o víkendu upečeme dobrého. V těchto kuchařkách jsou jednoduché recepty, z nichž většinu děti pod mírným dozorem zvládnou upéct samy.








Lednový kříšťálový dort od dětí



Letos tedy nám v kuchyni na dveřích visí "dortový" kalendář. Na leden nám chutě dělá Křišťálový dort. Vlastně už dělal. V sobotu se děti pustily do jeho pečení. Dort se jim povedl, Dr. Oetker nezklamal. Vypadal nádherně, a byl i velmi chutný. Lehoučký jako obláček, jen se rozplýval na jazyku.






RTO - It looks like me
A zatímco děti pekly a zdobily, já jsem jednak vyklízela garáž (ano, už zase - ten tříděný odpad, obzvláště po vánocích, jaksi nabobtnal tak, že jsem měla plný kufr auta plastů a papírů), jednak jsem pilně dokončovala poslední vánoční dárek pro neteřinku Moničku - tygříka od RTO. V sobotu se mi díky mým skvělým dětem podařilo vyšívat celé odpoledne bez přestávky! Juch, to jsem měla radost. Škoda jen, že stromeček ještě odmítly odstrojit, takže jsem si nemohla pustit svou úžasnou "šajnící" lampu, ale alespoň jsem si půjčila lampičku, co mají děti na noty na klavíru a přisvicovala jsem si s ní.


RTO kompletované na polštářku
Tygra jsem dnes definitivně dokončila, doufám, že se bude Moničce líbit. Jestli ne, Zuzka se tu o něj hlásí všema deseti:-) Kdo tento obrázek zná, bude se asi divit, že tam mám nějak málo zelené - ano, zelená došla:-( Polštářek jsem nevyšívala originálními bavlnkami, aby mi zbyly na obrázek, ale zbytky, které jsem našla doma, a jedna ze zelených prostě došla. Ale snad to nevadí...







A jak dopadla práce na plánech na rok 2012?

No, nijak. Za minulý týden minimální pokrok. Bohužel. Jednak jsem dokončovala tygříka, jednak jsem dostala léky na nemoc, a mám po nich rozostřené vidění, tak to nechci moc pokoušet.... Počkám, až se mi zrak ustálí, a pak se do toho pustím s plnou vervou. Snad už příští týden s něčím kousek pohnu, akorát ještě nevím, s čím....

čtvrtek 5. ledna 2012

4. ledna 2012

Na několika webových stránkách jsem objevila, že přispěvatelé každou středu shrnou stručně to, co udělali na svých plánech, a co vytvořili mimo plán, co do svých plánů přidali, a co zase vyškrtli. Nazývají to WIP Wednesdey - Work In Progress Wednesdey. Moc se mi to líbí - řada z těch, které se do tohoto "programu" zapojily je nalinkována na jeden společný blog, a je pěkné vidět, kolik lidí se snaží každý týden o kousek postoupit.

Řekla jsem si, že to také zkusím. Jenže jaký tomu dát český název a zkratku? UFO říkáme u nás v Čechách kostlivec, tak co s WIP? A nakonec jsem na to přišla - PRP - Postup Ručních Prací. Synek sice hubatě poznamenal, že jsem to rovnou mohla nazvat PRD, protože mé postupy jsou často vskutku minimalistické, pokud vůbec jaké, ale pak se moudře uklidil před mým rozhořčením do svého pokoje. Jako kdyby nechápal, že o čas na tvoření se musím dělit především z dětmi. Nebo, že by to chápal, a to D na konci znamená dítě?:-))

Takže co je u mne nového od posledního příspěvku?

1. Plány na rok 2012
- Skater's Village - o vánocích jsem kousek udělala, takže mohu nahlásit mírný postup:


- ostatní plány zůstaly nedotčeny a nezměněny

2. Novinky
- začala jsem vyšívat polštářek pro druhou neteřinku, aby se holky nepraly. Monička je mladší, spíš než víly má radši zvířátka, takže jsem jí na polštářek vybrala tygříka od firmy RTO. V nabídce byly dvě sady - jedna s tygrem a melounem a druhá s tygrem a lilií. Rozhodla jsem se pro kytičky - přece jenom to je pro holčičku...
- k dnešnímu dni mám vyšitou bílou barvu (na fotce je fakt špatně vidět - bílá na bílé se nejen nepříjemně vyšívá, ale ještě hůř fotí), šedivou a tmavě hnědou... Zrovna včera se mne Zuzanka ptala, jestli to fakt bude tygr, protože na něm nevidí žádnou oranžovou:-))) Slibuji - když budete hodní, i oranžová bude...


Příprava na vyšívání
 Příprava na vyšívání - originální sadu jsem si nechala na jindy na obrázek na zeď - je tam látka, bavlnky a předloha. Jen předlohu jsem zkopírovala a z domácích zásob (více-méně socialistických) jsem vybrala bavlnky. Řada z nich je Norma - to jsou takové ty nedělené bavlnky - kupodivu se s nimi na kanavu7 vyšívá super, a nádherně to vypadá.






 

 Stav tygříka ke 4. lednu 2012 - trochu ta bílá vidět je....
















A na závěr bych se ráda vrátila k posledním vánocům. Pod stromeček jsme dali poprvé patchworkovou deku...
PW deka pod stromeček

A pod stromečkem jsem měla toooolik moc dárků. Všem Ježíškům moc a moc děkuji!
Dárky od jaji z okouna - slíbila jsem vyfotit

Všechny vánoční dárky

úterý 27. prosince 2011

27. prosince 2011

Naši známí ví, že jsme typičtí tím, že standardní věci řešíme poněkud nestandardním způsobem. Pořád jim slibuji, že o tom budu někde psát, aby se naše příhody neztrácely, tak třeba toto místo by mohlo obsahovat i příběhy našeho běžného života.
 
Dneska večer jsem se s dětmi dívala na televizi - prohlásila jsem, že kdo mne bude o večerní pohádce rušit, tomu zítra nezabalím na hory. Zabrala jsem gauč, děti vyštvala na křesla. Keců milion. Udělala jsem si pár jednohubek, nalila sklínku vína, a přešla to, že na kuchyni je pořád hrnec se zelím a špinavé talíře od oběda jaksi ještě nikdo nedal do myčky - přece se nebudu večer hádat, nechám si to na ráno....

Pololežím, spokojená, jak jsem to skvěle vymyslela. Pololežím, protože mám bloknutou půlku zad, a úplně si lehnout nemůžu. Připíjím si vínem, jaká jsem skvělá organizátorka a uvědomělá matka (že jsem dětem nevynadala kvůli tomu neuklizenému obědu). Do toho kluk vykřiknul - vypadlo mu sklo z brýlí. Takže všici na čtyři a hledali jsme šroubek z brýlí. Čtvrt hodiny pohádky v čudu, ale šroubek jsem nakonec našla přilepený na klukově chodidle. Hurá.

Složila jsem brýle, nasadila šroubek a čekám - čekám - čekám... Když pořád nic, tak se podívám po klukovi, a on místo toho, aby přinesl šroubovák, tak sedí v křesle a čučí na pohádku. S patřičným komentářem jsem odešla do kuchyně, že ten šroubek přitáhnu nožem. Co myslíte, že se stalo??? Ano - šroubek mi spadnul do kastrolu se zelím. Většinu pohádky jsme strávili přebíráním kastrolu se zelím a hledáním šroubku. Děti přitom povečeřeli zelí bez ničeho - já jen doufala, že při večeři nepozřeli i šroubek. Naštěstí ne - našla jsem ho ve své třetině, se závěrečnými titulky jsem ho našroubovala a brýle spravila...

Tak skončil jeden typický večer v naší minirodině:-) Dobrou noc.

27. prosince 2011

Jaké u Vás byly vánoce?

U nás štědré, milé, spokojené. Ježíšek dětem nadělil dárečky, o které tolik stály. Měli radost  z větších dárků, ale i z maličkostí - ať už šlo o třpytivého Pet-shop zajíce, panenku Moxie Girlz, nebo čepici s kšiltem:-)) A víte, kdo byl letos nejhodnější? Já! Ano, po mnoha a mnoha letech jsem letos byla nejhodnější já.:-)

Dostala jsem spoustu milých dárečků jak od svých dětí a příbuzných, ale také od kamarádek z různých diskuzních serverů. Děvčata z okouna i Dámy - moc Vám všem děkuji. Každý, i ten nejmenší dárek udělal mně, ale i mým dětem, které mi nesmírně fandí a přejí, obrovskou radost. Hned na Štědrý večer jsme vyzkoušeli svíčku měnící barvy od Květuliny, prozkoumali jehelníčky od mamami, pověsili snově jemné skleněné andělíčky od jaji, zvonili na rolničky na patchworkovém stromečku od téže autorky, a takhle bych mohla pokračovat dál a dál.

Udělila jsem si pár dnů bez práce (sváteční dny musí i podnikatelé aspoň trochu ctít, ne?), a místo toho se věnovala dětem, těmto stránkám a vyšívání. Jistě jste si všimli, že jsem dle slibu přidělala záložky na plány na letošní rok. Původně jsem uvažovala, že když bude ten rok 2012, že bych si napsala plánů 12, ale radši nebudu pokoušet osud. Když stihnu alespoň čtyři z těch, co tam najdete, budu přešťastná. Na karty se svými hotovými díly budu postupně dávat nově dokončené výšivky, PW výrobky, ale i frivolitky, háčkování, a třeba i paličkování, po kterém se mi tolik stýská.

Dnes jsem konečně dokončila jeden rest z tohoto roku. Moje malá neteřinka Terezka miluje vílu Zvonilku. Ježíšek jí přinese další knihu o této oblíbené postavě. Takže když jsem objevila tuto nádhernou vyšívanou vílečku, věděla jsem, že jí Terezce prostě musím vyšít. Shodou okolností jsem doma měla zelenkavý polštářek s bílými puntíčky, který má odepínací přední panel na výšivku. No uznejte - tolik náhod - to jsem se do toho vyšívání fakt musela pustit.


Na fotce to není tak vidět, ale krásně se jí třpytí křidélka... Snad Terezce udělá radost.

Krásné poslední dny tohoto roku!

úterý 20. prosince 2011

20. prosince 2011

Dnes by měl manžel narozeniny. Zapálila jsem svíčku u jeho fotky i na hřbitově, a vzpomínám na ty roky, co jsme spolu prožili.... První vánoce v pražském bytě - jak nám spadnul stromeček a nemohli jsme se dostat do pokoje, protože zatarasil dveře. Jak jsme pozvali všechny příbuzné, včetně babiček a dědečků na vánoční sváteční oběd, a nestačila nám majonéza na salát a pořád někdo jezdil do obchodu pro další. Jak se nám nechtěla vejít krůta do trouby. Jak jsem organizovala přesuny patnácti lidí v bytečku jako dlaň, aby se všichni vystřídali u jídla, aby babičky a dědové mohli posedět, aby si kuřáci mohli dojít zakouřit, aby, aby, aby...  A jak mne před všemi požádal o ruku.... Znovu jsem nasadila snubní prstýnek - ty roky v malém bytě stejně byly moc krásné - měli jsme pocit, že máme život před sebou, plánů kopec, a všechno nám připadalo tak strašně snadné.....

A pak touha po bydlení ve větším, zahradě, rodině. Nic nešlo jednoduše, vše bylo s překážkami, ale vše vyšlo. Škoda, že když už jsme se mohli jen a jen radovat, a nemuseli o nic moc bojovat, protože naše sny se splnily, tak manžel musel odejít... Vloni touto dobou jsem si nechala přestřihnout snubní prsten - mám ho schovaný v krabičce s manželovým.... Vlastně svůj život mohu měřit na prstýnky - zásnubní se zirkony, snubní ze zlata, k narození syna, k narození dcery, přestřihnutý snubní, znovu nasazený zásnubní.... Jsem zvědavá, jaký bude příště...

Ale dost vzpomínání - děti jsou naše budoucnost, a ty moje se šíleně moc těší na vánoce... Protože brzy po vánocích odjíždí na hory za sestřenicemi, dovolila jsem jim nazdobit stromeček o týden dříve. Letos stromeček vybírala Zuzanka, Tomáš určoval ozdoby. Sám koupil nové. Stromeček je nádherný - decentní a krásný. Překvapili mne ti moji drobečci.

Na klavíru je papírový betlém, který vystřihli a sestavili před dvěma roky. A nad klavírem visí věnec, který zdobila Zuzanka zbylými sněhovými vločkami ze stromečku.

Jasně, že jsem se jim snažila udělat i já radost. Objevila jsem nádherný adventní kalendář s malými šuplíčky, kam jsem jim schovala dobrůtky na celý prosinec.









Vloni měli poprvé pověšený i vyšívaný adventní kalendář od firmy Dimensions. Každý den se střídají - jeden pověsí vyšívaný obrázek a druhý si vezme dobrůtku z domečkového kalendáře, druhý den si první vezme dobrůtku z domečkového kalendáře a druhý pověsí vyšívaný obrázek...
Toto je ten vyšívaný kalendář:






A poslední obrázek - dostala jsem od Tomáška vánoční přání a PFko. Mám z nich velkou radost, moc se mu povedla...



Veselé vánoce i Vám všem. A v novém roce hodně štěstí, zdraví, spokojenosti a životní pohody!

Jana s dětmi

čtvrtek 8. prosince 2011

8. prosince 2011

Začal prosinec. Děti denně ráno běží k oknu a vyhlíží sníh. Každý den začíná otázkou: "Maminko, kdy už bude sníh?". Zlatíčka moje, nevím.... Ztrácím pomalu autoritu nedoktnutelné a vševědné bytosti. Už jsou velcí. Jak to rychle utíká...

A v této meditační a bilancující náladě se potácím posledních několik dnů. Děti už nevěří na čerty ani Mikuláše. Jak vysvětlit babičkám, že nemá smysl zvát k nám domů jejich kamarády a vrstevníky. Ale z dárečku nechaného na okně mají pořád velkou radost - pytlíček čokoládových bonbonů a sešitek se samolepkami nebo návody na výrobu drobností se porovnávaly celý večer. Mikuláš přísným hodnocením prošel - díky bohu....

A když už medituji a bilancuji, co takhle ty mé nešťastné ruční práce. Chtěla jsem vyšít vánoční podložku - nuž co, nepodařilo se. Chtěla jsem zlikvidovat kostlivce, nebo také ufouny z patchworku - nuž co, nepodařilo se. Snad  se zadaří příští rok. V této náladě mne zastihla výzva bluemar z diskuzního fora o vyšívání na okounovi, ať na stránky webu o křížkovém vyšívání vystavíme své plány na příští rok. Dobrý nápad, proč ne. Třeba mne to bude trochu popohánět (i když po pravdě - to, že jsem tam měla vyvěšenou vánoční podložku mne nepopohánělo ale ani trochu - možná proto, že jsem tam visela smutně sama, nikdo nevolal po aktualizacích, prostě to byl takový zapomenutý kouteček). Proto jsem se rozhodla, že své postupy a pokusy budu každý měsíc bilancovat i na těchto stránkách. Vždy poslední den daného měsíce. Takže poprvé se tu seznam plánů a stupně jejich rozpracovanosti tady objeví kolem Silvestra. Ať jdu do nového roku pěkně připravená:-)

Těšte se na vánoce - budou tak krásné, jak si je uděláte! Nádherný advent všem!

25.12.2022

 Krásné a poklidné vánoční svátky všem! U nás rochu ve zmatcích, trochu v nemoci, ale i tak jsme si Štědrý den s dětmi užili dle možností. S...