A tak jsem přišla na to, že před rokem jsem vezla děti 23. února k babičce na jarní prázdniny, byla sněhová kalamita a my uvízli na skoro celé dopoledne na dálnici. A že když jsem se vrátila domů, musela jsem lézt přes plot, protože pro sněhovou závěj nešla otevřít vrátka. Docela jsme se tomu s dětmi zasmáli, protože včera, také 23. února, jsme letos poprvé obědvali venku na terase, na sluníčku, v krátkých rukávech, a bylo nám teplo a fajn. Tolik exkurze do deníčku.
Venku "zuří" jaro - tlačí se kytičky, pukají pupeny, kvetou podběly i krokusy, zelená se tráva, ptáci zpívají od časného rána... A na mne také přišlo jaro. Zachtělo se mi začít také něco nového, co mi poroste pod rukama, co budu opečovávat, přistřihávat, kultivovat, abych to na podzim nebo v zimě sklidila a potěšila se z plodů své práce. Což se mimochodem při práci na zahrádce v mém podání vždy říci nedá...
S BlanchR na diskuzním serveru Dáma jsme se domluvily, že se budeme podporovat a že zkusíme letos vypracovat BOM (Block of the Month) s názvem Garden Gate ze stránek Project House 360. Zatím se chci pustit pouze do aplikovaných bloků. Až budou hotové (a podle toho, kolik jich zvládnu udělat), tak se rozhodnu, zda budou polštářky, nebo zda ušiji i celou deku tak, jak byla navržena, nebo úplně jinak. Znám se. Obvykle si navymýšlím, a pak realizace vázne.... Tak dnes jsem začala s přípravou, aby mne hned zaskočila drobnost puntíků... Ale zase budu moci sdělat své oblíbené zbytečky, že. Takže nestěžovat, a pustit se do práce. Aplikovat chci ručně, bude to super relax ven na terasu. BlanchR chce aplikovat na stroji.
A pod rukama mi rostou i slunečnice - tyhle mi nesežerou žádní slimáci, jak se tomu běžně stává u nás na zahrádce. Hotových šest listů z patnácti. Jupí. Nebo taky dvě řady z pěti.
Tak krásné jaro!
.JPG)
Jani, tak ať se daří, jsem moc zvědavá na výsledky, ať už to budou polštářky či deka. Tak šup šup, pracovat :)
OdpovědětVymazatA ano, s deníkem to mám také tak. Píšu si spíše takové poznámky a kolikrát to člověka tak uvolní a když nakouknu zpět, tak si říkám, jaké ty loňské "starosti" byly směšné :) Někdy je to potřeba.
Jani, měj krásné dny!! Pa, pa, Jola
Jolanko, moc děkuji. Jojo, už vyrábím kolečka....
VymazatTak deník jsem si naposled psala v pubertě:-)) Slunečnice ti kvetou pod rukama a ten projekt vypadá zajímavě:-))
OdpovědětVymazatAjka
Já si začala psát deník po manželově smrti. Do té doby nikdy. Nějak jsem se v té své samotě potřebovala někomu svěřovat se svými obavami a starostmi, a protože děti byly malé, tak mi zbyl jenom ten papír. Utíká to - už si deník píšu pátý rok....
VymazatDeníček jsem si taky psávala...kde je mu konec? Teď si ho píše Šárka...
OdpovědětVymazatŠkoda, určitě by bylo zajímavé se do něj podívat, co ti tenkrát šlo hlavou a co se dělo... Mám schované všechny dětské pokusy, většinou skončí po pár dnech, ale když ho vytáhneme po roce-dvou, tak rády zavzpomínají...
VymazatDeník jsem si nevydržela psát nikdy moc dlouho. Podle toho, jak ráda se probírám starými fotkami bych se teď určitě taky deníkem ráda listovala, leč není čím...
OdpovědětVymazatTak ať v něm máš samé hezké záznamy. :-)
Děkuji za milá slova:-) Jak jsem psala, také tam mám mezery, i celý rok - první záznam v lednu, druhý v prosinci. Ale i tak je to zajímavé svědectví...
VymazatTak to jsi začala vyloženě jarně, bloky jsou nádherné, ale těžké, to bych nedala. Já pořád nechápu, jak to všechno zvládáš?? Nejen, že tolik toho umíš, ale Ty to i stíháš! :-) To jednoho naštve! :-))
OdpovědětVymazatIvanko, ty jsi taková kecka:-)) Lepší by bylo napsat, že do všeho strkám nos, ale máloco dokončím... Doufám, že tohle dám - ta kolečka jsou děsné mrňky... A to to ještě jde. Děsím se těch kytek... Tak mi drž prosím palce.
VymazatMilá Janičko, deníček si píši od dětství také. Časem jen poznámky do kalendáře. Ale i blog je forma pro vzpomínky. Přeji Ti hodně hezkých chvil.Věrka
OdpovědětVymazat