Už více než týden sotva pajdám po úrazu nohy. Klasické věty o nešikovném mase mne moc netěší - kdyby aspoň bylo venku počasí na sandálky, to by si nožka hověla, ale v kozačkách nebo botaskách úpím a pajdám, co to jde. Ale lepší se to, takže se vrací i chuť k tvoření - pomalu, ale jistě. A také zbývá víc času, protože se propajdávám k původní rychlosti a obratnosti při údržbě domácnosti. Jeden by nevěřil, ke všemu je třeba jeden palec na noze:-)) Přesto jsem některé večery trávila takto:
Jinak nic moc nepřibylo - tedy mám hotové třetí srdíčko a rozpracovaná srdíčka pro Zuzinku, ale to ani není k focení. A spravené sedáky do auta. Bohužel jsou po tolika letech už nepublikovatelné. Uvažovala jsem, že ušiji nové potahy, ale Tom už ze sedáku vyrostl, Zuzinka při svých více než 150 centimetrech už také jen čeká, až pár kilo přibere, aby z něj mohla vystoupit, tož to asi ani nemá smysl s tím cokoliv dělat.
V týdnu jsme nic nepekli, ale vyráběli jsem domácí jogurty. Milujeme jogurty, všichni tři. A vzhledem k naší obrovské spotřebě a při současných cenách jogurtů jsem začala jogurty dělat doma. Je to tááák jednoduché. Nejdřív jsem měla (a pořád mám) jogurtovač. Ale to bylo moc pomalé. Vyrobí se v něm pouze sedm sklínek. Dělám jogurty najednou ze čtyř litrů mléka - když už, tak už, že. Děti si připraví do skleniček příchutě, které mají rády - kakao, marmelády, bílou kávu. Já pak naliji naočkované mléko, na noc strčím do nahřáté trouby a ráno vyndám přes třicet sklínek hotových jogurtů.... A mám na týden-dva pokoj.
A když už je to jaro, tak si ho vytváříme i doma - kamarádka mne prosila o pár fotografií našeho bydlení, tak toto je naše jídelna - jeden stůl, čtyři židle, obvykle jeden ubrus a pár nezbytných maličkostí...
Záda mi při jídle hřejí kachlová kamna - miluji ty ručně dělané kachle, úžasnou práci šikovných rukou jak těch, kteří kachle vyráběli, tak i těch, kteří kamna stavěli. Jsou úžasná, úžasná, úžasná. Ráno zatopím, a celý den sálají nádherné teplo.
Krásný a klidný nedělní večer všem! Ať vás také hřejí plamínky svíček, lásky, přátelství a provoní vám celý život!
.JPG)
Ahojky, děkuji za návštěvu. Hned jsem taky zaběhla a vidím, že děláš jogurty - taky jsem dneska založila na domácí. Jen ho dělám trochu jinak, ale příště určo vyzkoušít tvojí metodu. Gratuluji ke slunečnicím - na to bych trpělivost neměla. Ale gratuluji také ke kamnům - o těch si tuplem můžu nechat jen zdát - musí být úžasné. Pa Slávka
OdpovědětVymazatSlávko, moc děkuji za návštěvu. Kamna jsou opravdu super, a já doufám, že na tvém blogu najdu informace o tom, jak děláš jogurty ty. Ráda vyzkouším zase něco nového.
VymazatPřemýšlela jsem, jestli mám víc pochválit výšivku nebo ta nádherná kamna, ale ze všeho nejdřív si asi půjdu dát jogurt. :-)
OdpovědětVymazatRomčo, jsem ráda, že ses zastavila. Kamna na návštěvě zapůjčím, jogurtem pohostím, slunečnice ukážu:-)
VymazatJak vidím, večery jsi trávila naprosto skvěle! 15 stránek, to teda bude pořádná výšivka.
OdpovědětVymazatKachlová kamna jsou naprosto dokonalá a neskutečně Ti je závidím.
Jogurty už jsem delší dobu nedělala a zaujalo mě, že Ty je děláš rovnou z příchutí.
Ta krásná jarní dekorace - pěkný ubrus a růžové hyacinty. A na závěr svíčky... Já teď ujíždím na voscích Yankee Candle :-)
Ivi, po těchto svíčkách pokukuji, ale u nás je nikde nemají, tož pálím, co je:-)) A ano, jogurty dělám rovnou s příchutí, nestihnou se zkazit, hned se sní. Ráno každý popadne nějakou sklínku, napytlíkované mussli, a běží do školy, když jsem dělala jenom bílé, tak než z polospících dětí vymámím, co chtějí do jogurtu přidat, tak jim už ujíždí autobus.
VymazatJani, tak ať se paleček brzo zahojí!!! A ty jogurty... pááááni! No, určitě jsi mi dala brouka do hlavy :) A výšivka... vypadá úžasně! Ať se ti daří, Jani!!!
OdpovědětVymazatPapa, Jola