Šicí maraton

Už jsem psala, že jsem byla adoptována partou úžasných ženských ze Semil a okolí. Letos jsem s nimi opět byla na víkendovém pobytu v Harrachově, tentokrát prodlouženého na dvojnásobek, protože v pátek si většina z nás vzala dovolenou, a mohli jsme šít už od čtvrtka, 1. května.

Mým letošním cílem a úkolem bylo naučit se šít pořádné tašky se zipy - prostě přestat se bát zipů. Hned na začátku bylo rozdávání dárečků - já šila pro jednu z úžasných dam onu oranžovou taštičku-košíček na šití s natisknutými obrázky šicích potřeb, co jsem ukazovala v předchozím příspěvku. To, že jsme šily jako zběsilé, ukazují tyto fotky hotových výrobků. Dlužno podotknout, že to nejsou všechny, protože některé švadlenky byly nuceny z rodinných důvodů odjet dříve.

A protože byl první květen, celou akci jsme zahájily prvomájovým průvodem s lampiony, mávátky a transparenty. I projev byl:-)

No, a co všechno jsem ušila? Přísahám, že málo toho nebylo - i když většina toho patří Zuzince. Jak jinak. Koťátku mému milovanému.

Nejdřív jsem jí ušila tašku na školu v přírodě. Rozhodla jsem se pro kombinaci veselé retro žluté látky s barevnými deštníčky, kterou Zuzky babička našla na půdě. Přidala jsem k ní staré dětské rifličky s vyšívanými nohavicemi. A jako kontrastní olemování zbyteček červené jednobarevky. Taška je takové žebradlo, na výšku, s přední zipovou vypodloženou kapsou, jednou hlavní kapsou, ve které je kapsička z kalhot na drobnosti, třeba na mobil. Taška je přes rameno, Zuzka jí nosí křížem, popruh je vybaven zkracovačkou, takže jde jeho délka nastavit dle potřeby.

 K tašce jsem ušila i malou peněženku - hlavní kapsa je na zip, malá kapsička zpředu je klopu s patentkem.

 Pak kufírek na výtvarku - takový boxík s dvěma uchy na snadné přenášení, velký tak akorát, aby se jí tam vešlo tričko, igelitový ubrus a penál s tužkama a notýskem. Má zip s dvěma jezdci, ušitý ze zbytků růžového puntíčku (už mám tak deseticentimetrový kousek, možná ani to ne) a modré retro kytičkaté látky (také z půdy). Ucha jsou zpevněna prošitím ozdobným stehem. Bez kapes.

A ke kufírku také penálek - tužkovník. Taková malá drobnost, kam se vejde pár tužek, notýsek, malá si tam snadno nandá tužky, vše zabalí, zaváže, a může vyrazit kreslit, kam chce. Dlužno dodat, že Zuzanka na výtvarku do lidušky nechodí, ale pořád někde sedí a maluje si. V poslední době si oblíbila vyrážet do okolí, kde si kreslí náčrty apod. A starší bratr se psem jí vzorně hlídají...

 A aby jí nebylo na škole v přírodě a na blížících se táborech smutno, tak jsem jí ušila jednu Tildičku. Modrou na přání....

Kamarádce jsem pro malou slečnu, která miluje Barbie Monster High (či jak se to píše), slíbila malý obal na mobil. Dlouho jsem přemýšlela, jaké barvičky vybrat, ale nakonec jsem ve zbytečkách našla tento kousíček fialové látky s pavučinami a pavoučky, doplnila černou jednobarevnou a kontrastní výšivkou. Tak se snad bude líbit. Zapínání je na suchý zip. Doma si děvčata ještě doplní černou šňůrku na pověšení na krk. Jen se modlím, aby se jí tam ten mobil vešel...

A protože už byl poslední den, nechtělo se mi začínat nic složitého a velkého, tak jsem si pro sebe ušila jednu lehounkou letní zelenkavou tašku. Je pouze vypodšívkovaná, ze zeleno-žluté látky (není to bavlna, aby rychle uschnula, když do ní hodím mokré plavky), vyztužený je jen hnědý horní lem, který je také ozdoben výšivkou a velkou textilní kytkou. Ucha jsou také vyztužena prošitím ozdobným stehem. Nemá žádné zavírání, byla to opravdu jednoduchoučká rychlovka...

Více fotografií z Harrachovského víkendového šicího maratonu najdete zde.