14.8.2021

 aneb komu se nelení - tomu rostou hromady a přibývají nedodělky...

Dnes pár fotek z postupu prací u nás na zahradě. Jako binec je tam neskutečný, ale jsme ve výstavbě... Ještě furt... Stále.... 

Letos jsem psala, že jsem vzdala shánění manuálního pracovníka na úpravu okolí bazénu, a pustila se do toho sama. Vykopala jsem cca třičtvrtě metrovou plošku kolem bazénu, a pokusila se o prvotní úpravu terénu. Dle zkušeností z jiné části zahrady - finální úpravu udělá sekačka při sekání. Což se při první seči potvrdilo:-) Aneb nešikovná hlína musí pryč. 

Hromada hlíny pod stromy poskočila opět o několik koleček...

Velkou radost mi dělají vyvýšené záhony, které smontoval Tomáš. Jednou kolem nich budou chodníčky, abych nemusela sekata a bylo to načančaný, ale zatím není postaven poslední záhon, protože a poněvadž na jeho místě je stále hromada trámů a prken ze staré terasy. Celou zadní část zahrady jsme opatřili betonovými podhrabovými deskami a zaplachtovali světlou plachtou, abychom zabránili náletům plevelů z neudržovaného pole do naší zahrady, a současně abychom nestínili malinám, ostružinám, rybízu a zelenině. 

Záhony jsou z dřevoplastu, pod nimi je králičí pletivo, aby nám do nich nelezly myši, a mezi nimi je ohnutá kari-síť, po které se pnou dýně, okurky a meloun. A taky pár fazolí, které se rozmyslely, že nebudou keříčkové... Holt měly vlastní hlavu

Mými letošními oblíbenci je kadeřávek a italská černá kapusta. Nejen, že jsou prostě nádherné (když je neožerou housenky), jsou také výborné na chuť, a hlavně - můžu je nechat na záhoně celou zimu. Prostě ideální zelenina.

Tomáš pokračuje na boudě. Sundal celou střechu, jednu stěnu, kde byl "skleník" také celou. Novou střechu udělal na jedné straně s velkým přesahem, abychom tam přestěhovali i dřevo ze shnilého dřevníku.

Střechu oplechoval a pokryl asfaltovým šindelem. Ke dveřím přidělal držák na hadici - super věc. Sice to není tak úhledné jako na bubnovém držáku, ale nikoho nebavilo motat hadici na bubnový držák, zatímco tady jí sic méně úhledně, ale podstatně snadněji uklidí každý. 

Kolem boudy se také udělala dlažba z kostek, co zbyly z bývalé terasy. Pořád ještě máme... Už pomalu nevíme, kam je nainstalovat :-) 

V prodloužené části udělal dřevník. Mezi nosnými trámy je napnutá svařovaná síť, aby dřevo nevypadávalo dozadu (kdybychom ho blbě narovnali, nebo se tam honily kočky), a po stranách jsou stojny, zatlučené do dlažby.

Po rozbořeném dřevníku jsme položili zatravňovací dlažbu, a instalovali starý kompostér. Chudák má nejlepší roky za sebou, musí ho držet páska, ale svou službu ješttě udělá. Vedle něj jsem dala dva prasklé kýble od leknínů s divokými rajčaty, a jeden kýbl s pokusem pěstování brambor. Uvidíme, co z toho bude, jestli něco. Tedy rajčata rostou jak prdlá, tam se nebojím. Brambory uvidím. 

A protože obrovská plocha střechy pochytá hooodně vody, a jsem kousek od zeleninových záhonů, tak proč to nevyužít? Tomáš přidělal okap, zachytávač dešťové vody, připojil dva 300 litrové sudy (ano, je každý jiný, jeden máme už pět let minimálně, druhý je nový) a sudy propojil dole, takže fungují jako spojené nádoby. 

Přebytek vody a nečistoty, které oddělí filtr, padají zbytkem svodu dolů, do kanálku, který končí vsakovací jámou. Měl štěstí, vyšlo mu to těsně vedle kusu betonového překladu, nebo co to je, se kterým jsme nemohli hnout...  

Do přední stěny domku vestavěl dvě okna, aby tam bylo vidět a šlo trochu větrat. Teď musí dokončit vnitřek domku, abychom mohli nastěhovat zpět věci, které jsou po střechou, na druhé terase, v garáži a v dílně, a budeme se moci zase pohnout o kousek dál. 

Většinu věcí děláme metodou pokus-omyl, studujeme na internetu, hledáme informace, co a jak. Jsem na syna nesmírně pyšná i za cenu, že udělá chybu. Nemá ho kdo učit, obdivuji ho, co za ty dva roky zvládnul. A děkuji, že mne ještě stále neposlal někam, když přijdu s novým nápadem, co a jak kde vylepšit.