Červený autobus veze nás z výletu, červený autobus už objel celý svět......

... červený autobus vozil i pratetu, kdo tomu nevěří, ten může s námi jet.


Ano, tuto písničku vloni zpívala Zuzanka na hodinách zpěvu. Mimochodem - je to úžasná písnička, vřele doporučuji vyhledat (na youtube je ale jenom hooodně amatérská verze, škoda. Ono tam vůbec je málo dětských písní, jak jsme se Zuzkou za ty tři roky zpívání zjistili.)

Jak jsem psala v jednom z předchozích příspěvků, Tomův autobus jsem opravdu o víkendu dokončila. Konkrétně v sobotu, během filmu o čarodějově učni. S výšivkou šel Tomáš nadšeně spát, tak jsem jí musela před fotografováním raději vyžehlit. Před vlastním rámováním jí musím samozřejmě ještě vyprat a znovu vyžehlit, ale vzhledem k tomu, jak se s ní pořád chodí mazlit, mi to přijde teď předem poněkud kontraproduktivní... Ale je to nádherný pocit, když vidím, jakou jsem mu tou novou výšivkou způsobila radost.

Zopakuji, že tato výšivka je od firmy DMC, jmenuje se London Bus (kdo by to byl řekl). K ní do série je ještě královská stráž v takové té vysoké medvědí čepici a červená telefonní budka. Vyšívaná je originálními bavlnkami DMC, které byly součástí sady, na bílou aidu 14ct (také součást sady). Vyšívá se pouze celými křížky, plus trochu obšívání autobusu a ciferníků hodin. Sadu jsem koupila v obchodě NB Vyšívání na jarním sraze vyšívaček, který se konal v pražském Edenu.













Abych na vyšívání a ostatní ruční práce lépe viděla, pořídila jsem si po čtyřech letech nové brýle. Ano, opět červené, ale krásné... Mám z nich radost, i když sklíčka nejsou tak slaboučká a s korekcí tloušťky jako u těch starých - přece jenom kusová výroba je o dost levnější jak zakázková, a do těchto rámečků nebylo nezbytně nutné skla více vytenčovat. Rámečky od firmy Moxxi by Visibilia, skla od Hoya, plast s vysokým indexem lomu.

A posledních pár fotografií je z minulého víkendu. Dopoledne jsme byli na oslavách 100. výročí založení gymnázia v Brandýse nad Labem, kam chodí Tomášek. Byl pověřen čestným úkolem nést znak gymnázia, který vyrobila jeho třída.

Tomáškova Alma Mater

Průvod se řadí - vepředu terciáni,  co tancovali Besedu

Toto gymnázium založil poslední rakouský císař a český král Karel I. Habsburský. Dnešním studentům a profesorům vyřídil pozdravy a blahopřání jeho pravnuk. Studenti nejen vyráběli znak a transparenty, výzdobu tříd a další program, ale také tančili na nádvoří zámku Besedu, na náměstí byly mažoretky (i ty mini, které třeba někdy do gymnázia dorostou), byly proslovy, gymnázium obdrželo čestný prapor atd.

Maamiiii, nefoť!

Malé i velké mažoretky

Tomova třída ještě natočila malý klip o vyučování, humorný a zábavný, můžete se podívat tady:
 Video sekundy na oslavy 100. výročí gymnázia


Večer jsme vyrazily se Zuzankou (bez Toma) do Lysé nad Labem na koňskou galashow.

Tak se jezdilo na hony....

Zuzanka miluje koně, a tak jsem tedy ustoupila a uvolila se s ní jet podívat se na koníky.

Volná drezůra s nádherným běloušem

Volná drezůra, tentokrát s vraníkem...

Minikoníci...

 

 

Ne všechny koně se nám podařilo vyfotografovat - řada z nich vystupovala v decentním osvětlení, protože na nich svítily a blikaly postroje apod. Bylo to nádherné. Zuzanka byla nadšená.


Bylo tam i kladrubské spřežení, které hřebčín Kladruby věnoval vévodkyni z Cambridge.

Byli tam minikoně, na kterých vystupovaly tří-čtyř leté děti, ale kteří vozili na vozících i dospělé.




A hlavně - byl tam fríský kůň - Zuzčin největší favorit. Toho jsme sice viděly od dveří, kde jsem kontrolovala ciferník hodinek, protože program měl zpoždění a kdyby nám ujel vlak, tak co o půlnoci s devítiletou holčičkou na nádraží....



Ale stihlo se vše, dcerka byla nadšená, spokojená, a ještě teď - týden po představení - o něm nadšeně každému vypráví.




 A protože jsou dny i noci čím dál chladnější, kočka hledá co nejteplejší místečka, aby si před nadcházející zimou vyhřála kožíšek... Je libo grilovanou kočičku???