středa 21. července 2021

21.7.2021

 Doba covidová. Přestalo mne bavit psát, žít, tvořit... Zuzka v Irsku, po jednu dobu taky v lockdownu, naštěstí ne tak dlouho. Tomáš v prvním ročníku vysoké školy bojoval jako lev, neznal spolužáky, ani stávající, ani starší. Žádná rada, žádná pomoc, žádná skripta. Vše jenom sám podle videí. Nepředstavitelné. Nemožné, chce se říci. Ale bohužel. V práci pořád sama, s kolegy se bavíme jen přes skype, i když se opatření rozvolnila. Často jsem v třípatrovém baráku úplně sama. Nebaví mne to, netěší, chybí lidské slovo, kontakt, pospolitost. 

Co se za ten půl rok změnilo? Skoro nic. 

Dokončila jsem SAL Linen and Threads: 


Vyšila jsem další sampler z časopisu Crossstitcher



Vyšila jsem dva pošltáře od Vervaco - ráda bych je dokončila, jakmile instaluji zahradní lavičku do "zeleninové" části zahrady


Uháčkovala dva šátky




Nyní pracuji na dalším polštářku, který jsem si nadělila vloni k padesátým narozeninám. Magnolie mi jdou od ruky podstatně lépe než ty růžičky vloni, u kterých jsem se vyloženě trápila. Třetí do série jsou moje milované pivoně, takže ja jasné, co bude následovat :-) 

V některém z příštích příspěvků se pochlubím dokončenou dekou Elm Creek Sampler. Bez obrovské pomoci Moniky, která mi jí prošila, a Alenky, která mi jí pomohla olemovat, by byla stále ve stavu topu. Šicí dílna je momentálně skladištěm (už druhý rok) pro věci, které byly nuceně  vystěhovány ze zahradní boudy. Snad se letos podaří jí dokončit, a já zase budu mít zpět svou malou útulnou dílničku. 

Zahradní bouda je zvenku téměř hotová, musím jí natřít, a jediné, co chybí, je zábrana dřevníku. Tomáš dokončuje vnitřek - zatepluje a připravuje si tam dílničku. 

No, a to je tak nějak půl roku v kostce.... 






středa 30. prosince 2020

30.12.2020

 Blíží se konec roku, a každý z nás má asi tendenci bilancovat. Tento rok byl po pravdě hodně zvláštní. Nebudu mít na něj pěkné vzpomínky. Covid, babiččin úraz, nepohyblivost a odchod, mámina nemoc patří k těm, které jsme si mohli odpustit. Tomášova maturita a Zuzčino studium v Irsku zase ty, které to alespoň trochu vyvažují. Snad bude ten příští rok lepší. Moc bych to všem, nejenom nám, přála. 

Během vánočních svátků zbyla trocha času na jehlu. Rozhodla jsem se pokračovat v sampleru od Linen and Threads, který většina žen dávno dokončila, ale já se pořád motám kolem polovičky. 








Také jsem po ušití drobných vánočních dárků, které jsem ani nefotila, pokročila s prošíváním zelenočerveného ubrusu. Zkoušela jsem prošívat s kráčející patkou. Hlavní cílem bylo, aby se mi látka nehrnula, což se myslím podařilo. Dále musím zapracovat na pravidelnosti rozestupů. Zjistila jsem, že jehla není zcela uprostřed - když šiji podle patky vlevo a vpravo, mám tam docela rozdíly. 





Už jenom olemovat, a takový ten zahradní vánoční ubrousek bude na světě.... 

Snad se ptákům v našem živém plotě bude líbit... Baví mne je pozorovat a sledovat, jak si čechrají peří a čekají, až je ráno sluníčko ohřeje. Jak se honí z větvičky na větvičku, ozobávají hložinky.... 






sobota 19. prosince 2020

19.12.2020

 Čtvrtý, poslední adventní víkend. Poslední zastavení před vánočními svátky. Jaké letos budou? Po pravdě - netuším. Kvůli Covidu jsou zase utáhnutější pravidla. Zuzka se nemůže vrátit z Irska na vánoce domů, bude nám moc chybět. Umřela babička, a máma bude letos poprvé trávit vánoce bez ní - jak to zvládne? Tomáš se snaží online uzavřít první semestr na vysoké škole se spolužáky, které nikdy neviděl. Homeofficy, minimum lidských kontaktů, strach o práci, peníze, zdraví, blízké... Z televize se valí pouze negativní zprávy, a i ten, kdo netrpěl nikdy depresí, s ní začíná bojovat. Možná vyhrajeme nad Covidem, ale ztráty v ekonomice, a hlavně na duševním zdraví všech věkových kategorií budou nedozírné. 

Alena mne ve svém článku na Zvířetníku inspirovala k úklidu šicí dílny. Pochopila jsem, že tam mám věcí, které v životě nemůžu zpracovat, a se kterými si po pravdě ani nevím rady. Co je použitelné, dle mého názoru, dávám do krabic a pytlů pro kamarádky a známé. Co si myslím, že je k ničemu, končí v popelnici. Při průchodu vrstvami nalézám staré poklady. A stojím tu nad nimi a dumám - dokončit? nedokončit? do krabice? do pytle? do popelnice? A uvědomuji si, že za pár let tu takto budou stát děti, a budou se ptát úplně stejně... 

Není to tak dávno, co jsem tu ukazovala některý z těchto ušitých ubrusů - jen je ještě nikdo neproquiltoval. Domácí skřítkové u nás asi nebydlí...

Tento zimní, ze zbytků po dětské dece pro spolupracovníkovu první dceru. V lednu se jí má už narodit sestřička... 


A tento, co jsme šily na klubu v Čelákovicích. Vánoční, červeno-zelený.... Jak je to dlouho? Rok? Dva? Tři? Vůbec netuším. Začínám se ztrácet v čase. Není dokonale a precizně ušitý, a tak nevím, zda má smysl ho dokončovat. Nechám si to projít hlavou.


Je příjemné zjištění, že mi tu zůstaly tři prázdné krabice, a zmizela jedna taška starých vyřazených riflí... Vím o někom, kdo z nich dokáže udělat nádherné nové tašky, pouzdra, a jiné nezbytnosti. Chtěla jsem to také zkusit, ale pokud jsem se k tomu za celou dobu nedostala, tak asi hned tak nedostanu,  a znáte to - minimálně jedny rifle ročně je třeba vyřadit, tak až se k tomu dostanu, materiál zase budu mít :-) 
 
A nakonec si nechávám největší poklad - dárek od úžasné patchworkářky s velkým P - od Jany Lálové. Návod na kočičí miniquilt šitý technikou foundation piecing. Včetně natištěných šablon na netkané textilii. Tak ten nedám, a jednou bych ho chtěla ušít. 



Jdu pokračovat - ať už v dumání nad směrem dalších pokladů, nebo nad quiltováním ubrusů či šitím miniquiltu... Pěkný čtvrtý adventní víkend všem! 




úterý 15. prosince 2020

15.12.2020

 Třetí adventní týden. Zpomalení, zamyšlení? Ani náhodou. Svět se zbláznil. Covid-19 nahoru, dolů, PES tři, nebo čtyři, chvíli otevřeno, chvíli zavřeno. O víkendu jsem byla s mámou na nákupech - nutně potřebovala zimní boty. Parkoviště i obchody narvané, nikdo nekontroloval počet lidí v obchodě, prvním úkolem prodavaček bylo co nejvíc prodat, dokud je ještě otevřeno. Jediný, kdo kontroloval dle nastavených pravidel, byl nenáviděný Lidl. Před tím smekám. Ostatní obchody - sport, obuv, oděvy - naprostá ignorance jakýchkoliv pravidel. Na druhou stranu - Lidl byl otevřený celou dobu, ostatní obchody teprve teď. Ale stejně... 


V letošní situaci se nedokážu nějak vánočně naladit. Sice díky synovi máme všude doma vánoční výzdobu, venku svítí světýlka, doma stromeček, kvete mi tu vánoční hvězda a začínají i vánoční kaktusy, ale ani těm se letos nějak moc nechce. Chybí i Zuzka, která letošní rok tráví v Irsku. Minulý týden jí bylo sedmnáct, a my jí mohli popřát jen přes telefon, objednat doručení kytky, a poslat peníze na dárek. Je to takové nezvyklé a smutné. Ale ona je nadšená, šťastná, a evidentně si ten roční pobyt užívá. Tož jí budiž přáno, a já jako máma jsem šťastná s ní. 


Pro zlepšení nálady jsem vytáhla další duhové klubíčko. Jmenovalo se Lola - Rainbow in the night, a na omak bylo nááádherně příjemné. Některé barvy jsou úžasné, některé jsem zase tak moc nemusela. Pro vzor jsem se rozhodla pro Mango Sorbet od Lisy Cook. Jenom zakončení jsem udělala klasickými obloučky. Háčkovalo se skoro samo, za čtyři dny bylo hotovo. 


Vytáhla jsem znovu vyšívání - sampler od Linen and Threads, momentálně jsem v červnovém vydání. Tak snad brzy dám další foto. 


Krásný advent všem a hlavně - hodně zdraví! 

neděle 29. listopadu 2020

29.11.2020

 První adventní neděle. 


Máme domytá okna, nazdobený dům, vánoční stromeček svítí v rohu pokoje. Miluji toto roční období, svíčky, světýlka, horký čaj, dlouhé noci, teplé ponožky, deka přes nohy... 


Vrátila jsem se k vyšívání SALu od Linen and Threads. Hotový květen (když bych měla mít hotový listopad)




neděle 15. listopadu 2020

15.11.2020

 Podzim finišuje. Listí padá - no, jako v listopadu. Zahrada ještě není připravená na zimu, a dny se krátí, zima postupuje. Budeme muset trošku přidat, než si začneme hrát na Karafiátovo Broučky. 


Zatím jsme zazimovali bazén, a začínáme zimovat zimní zahradu :-) Kytky, co nesmí nastydnout, stěhuji do baráku, oleandry a růže v kontejnerech přijdou místo nich do zimní zahrady. Řežema a štípeme dřevo, topíme v kamnech, stěhujeme nábytek - prostě taková podzimní klasika :-) 


V rámci dotahování letních restů jsem dokončila dva polštáře ze zbytečků, které jsem chtěla mít na zahradní houpací lavici. Kočka okamžitě zaregistrovala, že jsou její polštáře hotové a adoptovala je i v domácím křesle. 







Hexagony jsou šité ručně, přes šablonky, jeden je 7x8 hexagonů, na druhý zbylo méně tak je 6x7. Jeden je prošitý to šesticípých hvězd, druhý jenom přes středy, na stroji Jeden olemovaný ručně, druhý na stroji. Mám radost, že zmizelo pár letitých zbytečků, a přitom budou dál dělat radost. 

Před zimou by mne měl ochránit dokončený zimní šál - je hodně teplý, takže je fakt na arktickou zimu kolem krku, ale jinak ho nosím přes záda místo vlňáku. 



Tak teď otevřu další krabici s ufounky, a uvidím, jakého králíka z ní vytáhnu. Je jich tam ještě pořád požehnaně.


1.11.2020

 Happy Halloween! 


Pro nás starší je to divný svátek, jsme zvyklí na Dušičky. Samozřejmě jsme objeli hroby, nazdobili, rozsvítili svíčky, zavzpomínali na ty, kteří s námi již nejsou. 


Zuzka letos zažije pravý Halloween v Irsku, i když s nádechem lockdownu a coronaviru. Ale věřím, že jí hostitelská rodina ukáže, jak by to mohlo být, kdyby.... 


S Tomem jsme doma posbírali dýně, řežeme a štípeme dříví, topíme v kamnech, na stůl jsem dala halloweenský ubrus, a pro sladkou slinu upekla capuccinové muffiny.


Po chvilkách po večerech háčkuji dál pléd, původní jsem věnovaal kočce, a začala znovu s větším háčkem. Tři části hotové... 



 

25.12.2022

 Krásné a poklidné vánoční svátky všem! U nás rochu ve zmatcích, trochu v nemoci, ale i tak jsme si Štědrý den s dětmi užili dle možností. S...