čtvrtek 19. prosince 2013

Předvánoční...

Koukám, že mám dlouhou mezeru mezi příspěvky... Ač jsem se snažila, aby toto období nebylo hektické, život mi nakonec připravil opak. Neustále někoho léčím nebo vozím děti na zkoušky, koncerty, vystoupení... Ale i to k adventu patří - besídky, koncerty, tance, divadlo. Navíc spousta toho, co vyrábím (pokud na to vůbec mám čas), jsou vánoční dárečky pod stromeček, a ne vše tady tedy mohu ukázat - co kdyby se někdo z obdarovaných přišel podívat na tento blog?

V posledních letech jsme s dětmi začali zdobit stromeček už po Mikuláši - abychom si užili vánoc, co to jde, protože je milujeme. Letos Zuzanka rozhodla, že budeme mít vánoce do modra, Tomík vybíral stromeček, a aby ladil se Zuzčiným výběrem ozdob, vybral stříbrný smrček. Je sice trošku do oblouku, ale jinak je krásně rostlý (a pořádně píchá...).




Děti na něj pověsily staré i nové ozdoby - andělíčky, hvězdičky, kouličky, sněhové vločky... Je krásný a už druhý týden nám doma dělá radost.










  

Letos jsem se také zúčastnila vánoční výměny u Ajky na blogu. Bylo mi ctí šít pro Zuzanku z blogu Korálky dnů. Vím, že krásně háčkuje a vůbec to umí s přízí, tak jsem se do podobné techniky raději nepouštěla, abych si neuřízla ostudu. Ušila jsem jí obal na knihu, přidala vyšívanou záložku, a aby to nebyl úplný "měkýš" (pamatujete, jak jsme jako děti rozdělovali dárky na měkýše a dobré dárky?), přidala jsem i knihu, protože někde na blogu Zuzanka psala, že ráda čte. Jen jsem se modlila, aby tuto knihu ještě neměla. Ale prý se povedlo. Zuzanka navíc byla tak strašně hodná, že mi poslala nazpět ještě jeden malý balíček, který máme s dětmi otevřít až o vánocích, tak napjatě čekáme a balíček okukujeme... Zuzanko, moc děkujeme. Jsi zlatý člověk.


Já dostala dáreček od Andrey z blogu I follow your dreams. Když pan pošťák vytáhnul obrovský černý balík, úplně ve mně hrklo. To se určitě spletl. Ale prý ne, je to naše. Zrovna jsem měla doma nemocnou Zuzanku, tak balíček rozbalovala ona - a vytáhla naprostou nádheru - srdíčkový polštářek a zaječího anděla. Během Zuzčiny nemoci byly oba dárečky ve stálé službě - polštářek pod hlavičku, andělíčka do náručí, a při sledování pohádek se léčit - to byl Zuzčin program posledních pár dnů. Andrejko, moc a moc děkujeme, máš moc šikovné ruce.


Ajce moc a moc děkuji za organizaci celé vánoční výměny - moc se povedla!






A nakonec sladká tečka - Zuzanka měla holčičkovskou oslavu 10. narozenin. Slíbila jsem jí, že jí upeču dort. V oblíbené Růžové cukrárně jsem koupila nějaké zdobení, a s Tomem jsem upekla korpus - třenou zebru. Druhý den jsme dort prořízli, naplnili pudinkovou směsí s meruňkovým kompotem (ten Zuzka miluje ze všeho nejvíc),  a celý dort obalili ve šlehačce (sehnala jsem 40%, co drží krásně tuhá i bez ztužovače). Na oslavě bylo 6 holčiček, takže aby se nehádaly, dostaly šest velkých modrých kvítků - pro každou jeden. A pár růžových na dozdobení, 10 svíček na sfouknutí - a holčičky byly nadšené... Dort se snědl hned v sobotu... To byla pro mne největší odměna.








PS: Ptaly se mne kamarádky, co letos budu dávat učitelům k vánocům - dárečky už jsou rozdané, tak můžu - letos jsem paním učitelkám a pánům učitelům šila obaly na knihy....

Pro paní učitelky jsem šila trochu romantické...












 Pro pány učitele novinové, pánské...











Nejsou to všechny, jen ty, co jsem stihla vyfotit, než je děti odnesly do školy.



A podívejte, jakou radost mám! Tohle všechno jsem dostala od virtuálních kamarádek, které mi pomáhají najít tu správnou cestu životem. Ani to není všechno, koukám, některé dárečky jsou už intenzivně používané. Děvčata, moc a moc děkujeme všichni tři! Máme obrovskou radost.












Tak všem krásné a pohodové vánoce!!!

úterý 3. prosince 2013

První adventní

A začal advent... Čas, kdy by člověk měl zpomalit, zamyslet se nad svým žitím, na tím, jací jsou lidé kolem vás a jaké k nim máte vztahy, těšit se z lidské pospolitosti. Místo toho v krámech atmosféra houstne, lidé jsou na sebe oškliví, protože jsou nervní, že nestihli uklidit, napéct spoustu druhů cukroví a nemají dost peněz na všechny ty drahé vymoženosti, které nám reklama vnucuje.

Miluji vánoce a adventní čas. Nenechávám si ho kazit reklamou, tlakem médií a obchodníků.

Do první adventní neděle mám obvykle nakoupené dárky, a pomalu je balím. Každý několikrát v ruce obrátím, prohlédnu ze všech stran a vzpomínám na toho, pro kterého je určen. Asi i proto potřebuji mít dárky nakoupené v takovém předstihu, ze kterého je spousta lidí vedle.

S prvním adventním víkendem začínáme zdobit i dům - rozvěsíme světýlka - nad vchod girlandu a hvězdičky, na podestu světelný řetěz. Na stoleček LED svícen z Ikea, na který je nasazený jehličnatý věnec.


Letos se nám podařilo zakoupit v Lidlu velké svítící papírové hvězdy - už léta jsme po nich toužili, ale v Ikee na Černém mostě měli pouze obrovské, které by se nám do oken nevešly. O to větší radost jsme měli, když jsme pořídili ty akorát velké, dokonce krásně bílé, s hvězdičkovými prořezy. Pouští na strop krásná hvězdná prasátka:-)


Současně také zapalujeme první adventní svíčku - letos máme svícen hodně jednoduchý - bílo-modrý, protože tuto kombinaci si letos pro vánoce vybrala Zuzanka. 
O prvním adventním víkendu Zuzanka vystupuje se sbory místní ZUŠ na našem náměstí při rozsvěcení vánočního stromečku. Letos už počtvrté. Předtím tam vystupoval Tomášek. Každý rok se na to všichni moc těšíme - je to sice trochu hektické, protože obvykle současně máme rodinnou oslavu Zuzčiných narozenin - je to takový náš malý vánoční dáreček... No, už moc malý ne - letos je jí neuvěřitelných 10 let.







V naší oblíbené Růžové cukrárně jsme objednali pro Zuzanku dort - miluje koně, obzvláště jí učaroval fríský kůň. V Růžové cukrárně umí vytisknout jedlými barvami libovolný obrázek na dort, takže kromě toho, že ten dort je výborný - lehoučký, s pudinkovým krémem a ovocem - měl i nádherný obrázek, že se ho Zuzanka i bála nakrojit...
Popřát jí přijely i obě sestřenice z hor - a protože se s nimi uvidíme nejdříve až po vánocích, nechal jim Mikuláš u nás punčošky s výslužkou. Prý byly moc hodné - neměly v nich ani jednu bramboru, ani jeden uhlík. Se Zuzankou jsme jim ušily punčošky - aby si je poznaly, tak jedna měla puntíčky červené, druhá modré.



Samozřejmě po večerech a ve volných chvílích stále něco šiji, vyšívám, paličkuji. Ale protože jde vesměs o dárky, tak zatím nemohu dát fotografie. Budu je přidávat po Novém roce (jestli si vzpomenu - jsem hlava děravá, a někdy předám dárek, aniž bych si pořídila fotodokumentaci...).