úterý 27. prosince 2011

27. prosince 2011

Naši známí ví, že jsme typičtí tím, že standardní věci řešíme poněkud nestandardním způsobem. Pořád jim slibuji, že o tom budu někde psát, aby se naše příhody neztrácely, tak třeba toto místo by mohlo obsahovat i příběhy našeho běžného života.
 
Dneska večer jsem se s dětmi dívala na televizi - prohlásila jsem, že kdo mne bude o večerní pohádce rušit, tomu zítra nezabalím na hory. Zabrala jsem gauč, děti vyštvala na křesla. Keců milion. Udělala jsem si pár jednohubek, nalila sklínku vína, a přešla to, že na kuchyni je pořád hrnec se zelím a špinavé talíře od oběda jaksi ještě nikdo nedal do myčky - přece se nebudu večer hádat, nechám si to na ráno....

Pololežím, spokojená, jak jsem to skvěle vymyslela. Pololežím, protože mám bloknutou půlku zad, a úplně si lehnout nemůžu. Připíjím si vínem, jaká jsem skvělá organizátorka a uvědomělá matka (že jsem dětem nevynadala kvůli tomu neuklizenému obědu). Do toho kluk vykřiknul - vypadlo mu sklo z brýlí. Takže všici na čtyři a hledali jsme šroubek z brýlí. Čtvrt hodiny pohádky v čudu, ale šroubek jsem nakonec našla přilepený na klukově chodidle. Hurá.

Složila jsem brýle, nasadila šroubek a čekám - čekám - čekám... Když pořád nic, tak se podívám po klukovi, a on místo toho, aby přinesl šroubovák, tak sedí v křesle a čučí na pohádku. S patřičným komentářem jsem odešla do kuchyně, že ten šroubek přitáhnu nožem. Co myslíte, že se stalo??? Ano - šroubek mi spadnul do kastrolu se zelím. Většinu pohádky jsme strávili přebíráním kastrolu se zelím a hledáním šroubku. Děti přitom povečeřeli zelí bez ničeho - já jen doufala, že při večeři nepozřeli i šroubek. Naštěstí ne - našla jsem ho ve své třetině, se závěrečnými titulky jsem ho našroubovala a brýle spravila...

Tak skončil jeden typický večer v naší minirodině:-) Dobrou noc.

27. prosince 2011

Jaké u Vás byly vánoce?

U nás štědré, milé, spokojené. Ježíšek dětem nadělil dárečky, o které tolik stály. Měli radost  z větších dárků, ale i z maličkostí - ať už šlo o třpytivého Pet-shop zajíce, panenku Moxie Girlz, nebo čepici s kšiltem:-)) A víte, kdo byl letos nejhodnější? Já! Ano, po mnoha a mnoha letech jsem letos byla nejhodnější já.:-)

Dostala jsem spoustu milých dárečků jak od svých dětí a příbuzných, ale také od kamarádek z různých diskuzních serverů. Děvčata z okouna i Dámy - moc Vám všem děkuji. Každý, i ten nejmenší dárek udělal mně, ale i mým dětem, které mi nesmírně fandí a přejí, obrovskou radost. Hned na Štědrý večer jsme vyzkoušeli svíčku měnící barvy od Květuliny, prozkoumali jehelníčky od mamami, pověsili snově jemné skleněné andělíčky od jaji, zvonili na rolničky na patchworkovém stromečku od téže autorky, a takhle bych mohla pokračovat dál a dál.

Udělila jsem si pár dnů bez práce (sváteční dny musí i podnikatelé aspoň trochu ctít, ne?), a místo toho se věnovala dětem, těmto stránkám a vyšívání. Jistě jste si všimli, že jsem dle slibu přidělala záložky na plány na letošní rok. Původně jsem uvažovala, že když bude ten rok 2012, že bych si napsala plánů 12, ale radši nebudu pokoušet osud. Když stihnu alespoň čtyři z těch, co tam najdete, budu přešťastná. Na karty se svými hotovými díly budu postupně dávat nově dokončené výšivky, PW výrobky, ale i frivolitky, háčkování, a třeba i paličkování, po kterém se mi tolik stýská.

Dnes jsem konečně dokončila jeden rest z tohoto roku. Moje malá neteřinka Terezka miluje vílu Zvonilku. Ježíšek jí přinese další knihu o této oblíbené postavě. Takže když jsem objevila tuto nádhernou vyšívanou vílečku, věděla jsem, že jí Terezce prostě musím vyšít. Shodou okolností jsem doma měla zelenkavý polštářek s bílými puntíčky, který má odepínací přední panel na výšivku. No uznejte - tolik náhod - to jsem se do toho vyšívání fakt musela pustit.


Na fotce to není tak vidět, ale krásně se jí třpytí křidélka... Snad Terezce udělá radost.

Krásné poslední dny tohoto roku!

úterý 20. prosince 2011

20. prosince 2011

Dnes by měl manžel narozeniny. Zapálila jsem svíčku u jeho fotky i na hřbitově, a vzpomínám na ty roky, co jsme spolu prožili.... První vánoce v pražském bytě - jak nám spadnul stromeček a nemohli jsme se dostat do pokoje, protože zatarasil dveře. Jak jsme pozvali všechny příbuzné, včetně babiček a dědečků na vánoční sváteční oběd, a nestačila nám majonéza na salát a pořád někdo jezdil do obchodu pro další. Jak se nám nechtěla vejít krůta do trouby. Jak jsem organizovala přesuny patnácti lidí v bytečku jako dlaň, aby se všichni vystřídali u jídla, aby babičky a dědové mohli posedět, aby si kuřáci mohli dojít zakouřit, aby, aby, aby...  A jak mne před všemi požádal o ruku.... Znovu jsem nasadila snubní prstýnek - ty roky v malém bytě stejně byly moc krásné - měli jsme pocit, že máme život před sebou, plánů kopec, a všechno nám připadalo tak strašně snadné.....

A pak touha po bydlení ve větším, zahradě, rodině. Nic nešlo jednoduše, vše bylo s překážkami, ale vše vyšlo. Škoda, že když už jsme se mohli jen a jen radovat, a nemuseli o nic moc bojovat, protože naše sny se splnily, tak manžel musel odejít... Vloni touto dobou jsem si nechala přestřihnout snubní prsten - mám ho schovaný v krabičce s manželovým.... Vlastně svůj život mohu měřit na prstýnky - zásnubní se zirkony, snubní ze zlata, k narození syna, k narození dcery, přestřihnutý snubní, znovu nasazený zásnubní.... Jsem zvědavá, jaký bude příště...

Ale dost vzpomínání - děti jsou naše budoucnost, a ty moje se šíleně moc těší na vánoce... Protože brzy po vánocích odjíždí na hory za sestřenicemi, dovolila jsem jim nazdobit stromeček o týden dříve. Letos stromeček vybírala Zuzanka, Tomáš určoval ozdoby. Sám koupil nové. Stromeček je nádherný - decentní a krásný. Překvapili mne ti moji drobečci.

Na klavíru je papírový betlém, který vystřihli a sestavili před dvěma roky. A nad klavírem visí věnec, který zdobila Zuzanka zbylými sněhovými vločkami ze stromečku.

Jasně, že jsem se jim snažila udělat i já radost. Objevila jsem nádherný adventní kalendář s malými šuplíčky, kam jsem jim schovala dobrůtky na celý prosinec.









Vloni měli poprvé pověšený i vyšívaný adventní kalendář od firmy Dimensions. Každý den se střídají - jeden pověsí vyšívaný obrázek a druhý si vezme dobrůtku z domečkového kalendáře, druhý den si první vezme dobrůtku z domečkového kalendáře a druhý pověsí vyšívaný obrázek...
Toto je ten vyšívaný kalendář:






A poslední obrázek - dostala jsem od Tomáška vánoční přání a PFko. Mám z nich velkou radost, moc se mu povedla...



Veselé vánoce i Vám všem. A v novém roce hodně štěstí, zdraví, spokojenosti a životní pohody!

Jana s dětmi

čtvrtek 8. prosince 2011

8. prosince 2011

Začal prosinec. Děti denně ráno běží k oknu a vyhlíží sníh. Každý den začíná otázkou: "Maminko, kdy už bude sníh?". Zlatíčka moje, nevím.... Ztrácím pomalu autoritu nedoktnutelné a vševědné bytosti. Už jsou velcí. Jak to rychle utíká...

A v této meditační a bilancující náladě se potácím posledních několik dnů. Děti už nevěří na čerty ani Mikuláše. Jak vysvětlit babičkám, že nemá smysl zvát k nám domů jejich kamarády a vrstevníky. Ale z dárečku nechaného na okně mají pořád velkou radost - pytlíček čokoládových bonbonů a sešitek se samolepkami nebo návody na výrobu drobností se porovnávaly celý večer. Mikuláš přísným hodnocením prošel - díky bohu....

A když už medituji a bilancuji, co takhle ty mé nešťastné ruční práce. Chtěla jsem vyšít vánoční podložku - nuž co, nepodařilo se. Chtěla jsem zlikvidovat kostlivce, nebo také ufouny z patchworku - nuž co, nepodařilo se. Snad  se zadaří příští rok. V této náladě mne zastihla výzva bluemar z diskuzního fora o vyšívání na okounovi, ať na stránky webu o křížkovém vyšívání vystavíme své plány na příští rok. Dobrý nápad, proč ne. Třeba mne to bude trochu popohánět (i když po pravdě - to, že jsem tam měla vyvěšenou vánoční podložku mne nepopohánělo ale ani trochu - možná proto, že jsem tam visela smutně sama, nikdo nevolal po aktualizacích, prostě to byl takový zapomenutý kouteček). Proto jsem se rozhodla, že své postupy a pokusy budu každý měsíc bilancovat i na těchto stránkách. Vždy poslední den daného měsíce. Takže poprvé se tu seznam plánů a stupně jejich rozpracovanosti tady objeví kolem Silvestra. Ať jdu do nového roku pěkně připravená:-)

Těšte se na vánoce - budou tak krásné, jak si je uděláte! Nádherný advent všem!