Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z květen, 2012

26. května 2012

Zítra přijedou na návštěvu sestřenice dětí, a jedna z nich, Monička, měla nedávno svátek. Zuzanka rozhodla, že jí ušijeme žabku Márinku z časopisu Švadlenka.

Trochu jsem měla starost, zda mi to vůbec půjde - už dlouho jsem nic podobného nešila - vlastně naposledy pro Zuzčiny paní učitelky ze školky na rozloučenou, a ona už chodí do druhé třídy... Je pravda, že jsem chvílemi bojovala, ale hlava si naštěstí vzpomněla. A některé věci jsem dělala automaticky. Další žabky mi už půjdou určitě lépe.

Žabka je ušita ze směsové látky (ba+PES) a z čistě bavlněné látky. Místo očí má našité knoflíčky. Sukýnka je z krajky a je sundavací (mimochodem - jde o kanýr ze Zuzčiných šatů, ve kterých šla za družičku Moniččině mamince na svatbu, a bylo jí shodou okolností jako teď Moničce).

24. května 2012

Ach jo, ten čas pádí jako zběsilý... Venku je teplo, musíme pracovat na zahradě, a občas nás to vytáhne ven, na procházku.


Minulý týden jsme šli s naším psem Akimem na krátkou procházku. No, krátkou... Přišli jsme za čtyři hodiny. Děti ho chtěly naučit chodit po lávce přes zdymadla. Bylo to náročné, ale dostali jsme ho nahoru. Pak na druhou stranu. Ale zpět nechtěl ani za nic. Tak jsme museli po druhém břehu Labe do Káraného, tam ho dostat na lávku pro cyklisty (z jedné strany má šikovně schody, to aby cyklisti mohli trénovat i vzpírání), a pak po správném břehu Labe domů... Ufff. Už aby tady byla další lávka přes Labe blíž k nám. Takhle to je na hodně dlouhou procházku. Cestou se děti i pes osvěžili v písáku, ale já přišla úplně uvařená a hotová.



















A aby se nevenčil jen pes a kočka, tak s příchodem pěkného počasí se venčí i naše andulka Pepík. Takhle jí to na pergole pod vínem sluší. Hák je od lucerničky z Ikea:-)














V práci je teď také co dělat, takže jen stručně a krátce. V klubu šijeme …

13. května 2012

Pomalu se ze mne stává zahradnice. No, asi se nadarmo neříká "Kozel zahradníkem"...  Kupodivu některé keře přežily mou péči, a dokonce nádherně rozkvetly. Kaliny, rododendrony, wajgelie, azalka... Nádherně kvetou.











Miluji kaliny pro jejich úžasný tvar květenství připomínající sněhové koule. A nádherně rozkvetlý rododendron připomínající šlehačku... To jsou mé dva asi nejoblíbenější keře u nás doma. Třetí je kolkvície - už začínají rozkvétat. Už se nemůžu dočkat nádherné záplavy světle růžových květů přepadající přes plot až k zemi.

3. května 2012

Jejda, ten čas mi nějak proletěl mezi prsty... Ale byl to hektický čas. Syn dělal přijímačky na osmileté gymnázium, dostal se a splnil si svůj dětský sen. Jsem zvědavá, jak se mu bude líbit dál, až na něj začnou učitelé útočit podstatně silněji než dosud na základce. Ale jak se říká - každý svého štěstí strůjcem.

Dcerka odjela na školu v přírodě, ale už je zase zpátky. Měli nádherné počasí, přijela nadšená, že si hráli na detektivy, jezdili na koních, výletovali. Jen mám nějak pocit, že o učení moc nemluví...

U nás doma pomalu vstala pergola z mrtvých - ještě chybí dodělat komíny od grilu a udírny. Trávník už je třeba sekat, zeleninu a kytičky zalévat, takže nastal klasický zahradnický kolotoč. A na ruční práce zbývá o to méně času...


Navíc jsme se pustili do přestěhování a vyklizení garáže, protože z původního skladiště všech možných krámů, které by se jednou mohly hodit (asi nebudou...), chceme udělat šicí dílničku pro mne a Zuzanku. Do mého minikumbálečku se stůl s druhým strojem n…