Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z 2018

15.12.2018

Vánoce, vánoce přicházejí....  Ode dneška bych měla mít dovolenou. Až do konce roku. Jako ano, mám naplánovanou jednu instalaci, ale pokud se nic nestane, měla bych mít volno. Tento víkend jsem si naplánovala došití row-by-row. No, znáte to - chceš-li osud rozesmát, něco si naplánuj...

Ale zase na druhou stranu - máme nazdobený stromeček a jsme připraveni na vánoce.








Dílna byla obsazena Zuzčiným projektem - šily se družinové šátky pro její světlušky. Zítra mají besídku, na které je dívenky dostanou dárkem od své vedoucí. Snad se budou líbit. Materiál - žluté plátno od Dáji z Olomouce, nažehlovačky vybrala Zuzka na Wishi.









Na jednu stranu mne těší, že mizí letité zásoby, ale lidi - rvalo mi srdce řezat do nových nenačatých látek...  A ještě k tomu jednobarevka, ty já tak miluju.... Teď s nimi šije skoro každá, ale pamatuji doby, kdy jsem s jednobarevnými látkami byla v PW za exota. Chjo, jsem děsná - takové kusy látky - to by bylo PW dílečků...


10.12.2018

Zítra bude Zuzce patnáct let. Tak strašně rychle to uteklo. Z malého, ubrečeného miminka je velká, usměvavá slečna. Kde jsou všechny ty roky, co tu s ní jsme? Kam zmizel všechen ten čas? Jsem nesmírně ráda, že jí mám, i když za těch patnáct let byly i dny, kdy bych jí přetrhla na dvě malé do školky, ale které dítě nezazlobí, že :-)

No, a když patnáct let, tak jsem plánovala pořádný dar - deku. Však víte, tu srdcovou, červenou, kanafasovou. Top jsem dokončila včas, ale pak mne životní události semlely na fašírku, a patnácté narozeniny se blížily, a mně bylo jasné, že prošití a olemování se fakt v mém případě nekoná. Jenže po světě chodí andělé, a jednoho takového jsem potkala i já. Jen tak mezi řečí jsem se zmínila, že holt deka pro dcerku hotová nebude, ale co, máme před sebou spoustu dalších narozenin a svátků a jiných příležitostí. Nic jsem tím nemyslela, nic nečekala - a už vůbec ne nabídku - zabal to a pošli, já ti to proquiltuji.   Vím, že všechny quiltařky mají před vánoci napil…

9.9.2018

Týden školy za námi. U nás letos nic nového - kvarta a septima - známé tváře, známá škola, známá cesta. Jo, za rok to bude jiná - jeden maturita, druhá taneční. Ale letos ticho před bouřkou :-)

Doma celkem také nic nového - začalo poprchávat, zahrada se zazelenala, ovocné stromy znovu kvetou (jsem zvědavá, co budou dělat na jaře), dýně konečně znovu nasadily plody - snad stihnou aspoň trochu dozrát. Známí si odvezli dětský domeček, takže přemýšlím, co s vytvořenou mezerou - je třeba upravit keře kolem, které se tvarovaly dle domečku, uvažuji o dokoupení něčeho, co roste rychleji, aby se zakryl nečekaný průzor k nám do zahrady od sousedů - asi nějaký tavolník vyhraje, zlatých dešťů máme ve volně rostlém živém plotě až dost. Nebo nějaký panašovaný ptačí zob by mohl být fajn. Uvidím, na co narazím v zahradnictví.

Na terase kvetou ibišky jako o život. Konečně mám fotku i žlutého - no není nádherný?



S novým školním rokem začal nový projekt - Sampler pro kamarádku - ze stránek Moniky Kolejo…

26.8.2018

Konečně se ochladilo. Noci jsou krásně chladné, rána sychravá, blíží se má oblíbená roční doba - podzim. Zavařuji rajčata, sbírám dýně, cukety, jablka, víno... Přes noc dům krásně vychladne, lépe se spí, deštík zalije zahrádku, a přes den je sluníčka tak akorát, aby si člověk dal venku s chutí odpoledne kávu nebo čaj, a k tomu něco dobrého. Třeba minipáje pro Zuzku na přivítanou z prázdnin. Veškerý obsah koláčků je z naší zahrady, i když přiznávám, že třešně a zahradní směs jsou z mrazáku.


Protože byl poslední srpnový víkend, rychle jsem se vzpamatovala, a došila osmou řadu BOMu Row-by-row od německých patchworkářek. Jsem za půlkou, už jenom čtyři řady, bordury a proquiltovat. Tady tedy ne jenom, to bude pořádná směna....


¨  Jako už mnohokrát, vyhlásila jsem úklid šicí dílny. Ale tentokrát na to jdu jinak. Připravila jsem si hromádku látek, které chci urychleně zpracovat, a žádné jiné si nedovoluji vytahovat, dokud tam nějaké budou. Tedy pokud je nebudu potřebovat do kombinace s těmi …

18.8.2018

Život se s námi nemazlí, každého pořádně prověří. Sice se utěšuji, že na mne může naložit jenom tolik, kolik unesu, ale jsou to trpké hrozny :-(  Je to takové šidítko, abych vydržela.

Blíží se konec srpna, a tedy odevzdání klubových bločků. V řídkých volných chvilkách se snažím dotáhnout klubové bločky. Už mám hotové oba, snad se budou líbit. Ještě trošku ozdobit dva kamarádky.

Takže moje příspěvky do klubové deky:



A ano, šila jsem na terase, ať nejsem furt zavřená v domě, kanceláři, autě, krámu....


12.8.2018

Horké léto se pomalu chýlí ke konci - noci konečně jsou chladnější, takže člověk i zbytek přírody s úlevou vydechne. Večery jsou delší, rána pošmournější. Opadané, oschlé keře znovu začínají rašit, i ta tráva místo sena vystrkuje zelené prstíčky, aby užila posledních teplých dnů.

Letošní léto bylo teplotně vydařené, děti jsou opálené, spokojené, jen ten bazén jim chyběl. Budeme se muset nad tím zamyslet, pokud by mělo být počasí v dalších letech v tomto duchu.

Já letošní léto považuji za nešťastné, šílené, bláznivé - začalo nepodařenou dovolenou, a pokračuje životem v šíleném stresu a úprku. Často se mi chce únavou plakat, lehnout si na místě na zem a už se dál nehnout, ale nějak člověk zase vyškrábne nějakou energii a jede se dál...

Ani toho času na zahradu, domácnost, natož ruční práce není moc. Tak po dvou měsících dokončená 34. stránka na HAEDce:





A zapomněla jsem minulý měsíc dát sedmou řadu Row-by-row BOM quiltu:


Srpen ještě nemám :-( Stejně jako bloky do klubové deky. Ach jo. Hl…

15.7.2018

Děti vypraveny, kroje vyprány, naškrobeny, stany, karimatky, kufry i batohy zabaleny, jídlo na cesty navařeno, vše naloženo, odvezeno, předáno... Zůstala jsem sama. Jako každá máma v létě, když děti odjedou za novými dobrodružstvími. A to je dobře.

 Bohužel současně přibyla spousta starostí. Nemůžu kvůli nim spát, mám problémy jíst, fungovat, myslet. Nedá se nic dělat, i to je život. Snažím se zaměstnat mysl něčím jiným. A tak makám na zahradě (ne že by to bylo nějak vidět, spíš doháním resty z předchozího půl roku), a šiji.

Snažím se každý den došít jednu řadu BoMu Row-by-row od německých patchworkářek 6Köpfe. A protože si nevěřím, že jí dokončím, tak jsem odmítla pořizovat nové drahé látky, ale šiji ze zbytků. Zbytky postupně dochází - sice mám plnou přepravku barevně roztříděných zbytečků do různých zip-pytlíků, ale když chce člověk vytahat nějak rozumně barevně sladěné, tak najednou zjistí, že žlutých moc nemá (no jo, kdy já vlastně použila žlutou na quiltu?), a takhle postupně na…

12.7.2018

Den po.....

Včera by měl být teoreticky jeden z mých nejlepších dnů tohoto roku. Místo toho jsem od předchozího večera řešila rodinnou krizovou situaci, problémy v práci i doma, a nějak se toho na mne nakupilo tolik, že mne to nakonec položilo. Ještě dopoledne jsem byla schopná činnosti - prala, škrobila, žehlila, vařila. Pak jsem půl dne tupě proležela, totálně odrovnaná psychicky i fyzicky. Až večer jsem se zmátořila a šla to své neštěstí místo štěstí zašít do dílny. Ze začátku do řádně dřelo, ale nakonec jsem přece jenom pokročila.

Dnešek nebyl  o moc lepší, ale jedno dítě jsem odvezla na tábor, druhé vypravila na zájezd, jen do té dílny se jaksi nedoplácala. No, je teprve devět večer, tak možná tam ještě zalezu.

A co jsem šila? Pustila jsem se do dohánění skluzu v BOMu německých patchworkářek Row-by-row - 6Köpfe. Už se to trošku začíná rýsovat. Červené zbytky téměř došly, dtto oranžové - tam jsem ke konci už musela řezat z větších kusů. Pokud takhle vyplením i další barvy, tak bud…