Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z 2018

15.7.2018

Děti vypraveny, kroje vyprány, naškrobeny, stany, karimatky, kufry i batohy zabaleny, jídlo na cesty navařeno, vše naloženo, odvezeno, předáno... Zůstala jsem sama. Jako každá máma v létě, když děti odjedou za novými dobrodružstvími. A to je dobře.

 Bohužel současně přibyla spousta starostí. Nemůžu kvůli nim spát, mám problémy jíst, fungovat, myslet. Nedá se nic dělat, i to je život. Snažím se zaměstnat mysl něčím jiným. A tak makám na zahradě (ne že by to bylo nějak vidět, spíš doháním resty z předchozího půl roku), a šiji.

Snažím se každý den došít jednu řadu BoMu Row-by-row od německých patchworkářek 6Köpfe. A protože si nevěřím, že jí dokončím, tak jsem odmítla pořizovat nové drahé látky, ale šiji ze zbytků. Zbytky postupně dochází - sice mám plnou přepravku barevně roztříděných zbytečků do různých zip-pytlíků, ale když chce člověk vytahat nějak rozumně barevně sladěné, tak najednou zjistí, že žlutých moc nemá (no jo, kdy já vlastně použila žlutou na quiltu?), a takhle postupně na…

12.7.2018

Den po.....

Včera by měl být teoreticky jeden z mých nejlepších dnů tohoto roku. Místo toho jsem od předchozího večera řešila rodinnou krizovou situaci, problémy v práci i doma, a nějak se toho na mne nakupilo tolik, že mne to nakonec položilo. Ještě dopoledne jsem byla schopná činnosti - prala, škrobila, žehlila, vařila. Pak jsem půl dne tupě proležela, totálně odrovnaná psychicky i fyzicky. Až večer jsem se zmátořila a šla to své neštěstí místo štěstí zašít do dílny. Ze začátku do řádně dřelo, ale nakonec jsem přece jenom pokročila.

Dnešek nebyl  o moc lepší, ale jedno dítě jsem odvezla na tábor, druhé vypravila na zájezd, jen do té dílny se jaksi nedoplácala. No, je teprve devět večer, tak možná tam ještě zalezu.

A co jsem šila? Pustila jsem se do dohánění skluzu v BOMu německých patchworkářek Row-by-row - 6Köpfe. Už se to trošku začíná rýsovat. Červené zbytky téměř došly, dtto oranžové - tam jsem ke konci už musela řezat z větších kusů. Pokud takhle vyplením i další barvy, tak bud…

9.7.2018

Červenec, prázdniny, dovolená.

Nevím, jak ostatní, ale já se cítím v půlce dovolené totálně vyždímaná a k smrti unavená. A to jsem prosím letos celou dobu doma - sice jsem minulý týden měla být v Plasech, ale jaksi v práci byl frmol, a tentokrát mne ani jinak milující rodina nepodpořila, ba naopak spíš přidala povinností a starostí, takže nakonec jsem ze všeho zůstala smutná doma. Ještě jsem se z toho úplně nevzpamatovala, ale život jde dál, a já musím s ním - stát se za živa nedá.

Nic moc toho na ukázání nemám. Jak jsem psala výše - v práci je hodně rušno, až tak, že jsem kvůli pracovnímu vytížení zrušila veškeré další aktivity (tedy až na základní údržbu domácnosti, podporu dětí ve stylu prádlo, jídlo, svoz, rozvoz, a zahradu), a na nic dalšího síly prostě nezbyly.

Děti přinesly pěkná vysvědčení. Oba. Mám radost. Zuzka si pro vysvědčení došla ve skládané sukýnce, totální retro - látku jsem dostala od babičky z půdy, takže je možné, že z nějakých sedmdesátek bude.


O dovolené, no, spí…

20.5.2018

Půlka května za námi. Léto se blíží, pokud už vlastně není v plném proudu. Aby pak prázdniny nebyly studené a deštivé. Na zahradě spousta práce - plevel bují jak splašený, tráva taktéž, nestíháme stříhat odkvetlé keře, protože kdybychom se zpozdili, tak příští rok nepokvetou....

Přesto večer co večer sedám alespoň na chvíli k jehle a kousek po kousku přidávám na obrázku holčičky zdobící vánoční stromeček. Ještě není konec května, a letos mám hotovou devátou stránku. Mám radost, jak mi to přibývá... Stránka 33/64. Sandra Kuck - Hanging ornaments.


V lavorech rozvetly vodní irisy - letos oba, žlutý i modrý. Máme se Zuzkou obrovskou radost. Lekníny zatím nekvetou, ale třeba se i tam zadaří...



Červené pivoňky jsem nestihla vyfotit. Pivoňky miluji, jejich tvary, vůni, všechno. Ale bílo-žíhané jsem stihla. Ještě mám čistě bílé, mívala jsem i růžové a žluté, ale ty zatím nekvetou :-(



Začaly zrát ranné třešně. Jsou lahodné, i když nemají takovou tu pevnost a plnou chuť jako ty pozdnější. Ale p…

6.5.2018

Je neděle večer. Dva dny jsem usilovně pracovala na zahradě. Noha i zbytek těla bolí, pokožka poprvé letos přismahnuta sluníčkem. A práce zdá se neubylo. Seznam je pořád dlouhý jak týden před výplatou...

Co nového na zahradě?

Rozkvetla azalka, oranžová, žluté se zatím nechce, a je otázka, zda zimu letos přežila....



Červené ranné rododendrony už odkvétají, jsou celé pocuchané, nehezké. Ale růžový i ostatní nakvétají do krásy.





Je zajímavé, že ve vřesovišti jsou všechny orlíčky modré, zatímco v trvalkovém záhoně růžové. A to semínka přenáším sem a tam mezi oběma záhony


Jablek, zdá se, bude letos nadúroda - tak obalené stromy jsme ještě neměli. Budeme muset protrhávat


Obrůstají i jehličnany - dokonce i stříbrný smrček vloni ožraný zavíječem skoro na holé větvičky, má i na těch chudinkách holých nové jehličky. A pseudotsuga má letos rekordní přírůstky.




Jedny keře dokvetly, další a další rozkvétají. Náš živý plot je celý rok krásný...




30. dubna 2018

Konec dubna. Něco odkvetlo, něco rozkvétá, plevel bují jak splašený, práce na zahrádce více než dost. Přesto jsem se nechala zlákat, a po několika letech odjela na šicí víkend za děvčaty do Harrachova.

Jela jsem sice s hůlkou, ale po "osahání" terénu jsem pak už běhala bez ní. Opatrně, ale byla jsem volná!!! Já vím, ještě nejsem srostlá, kontrola na konci května, ale když mne to už tááák nebaví. Ale k Mumlavským vodopádům jsem raději nešla - je to na mne pořád ještě moc daleko.

Co bylo ale nejdůležitější - šila jsem! Dala jsem si závazek, že budu dokončovat své kostlivce, ufounky a nedodělky. A jako první přišla na řadu červená kanafaska pro Zuzku - dokud ještě chce červenou deku do pokoje, abych jí nedodělala, a záhy se nedozvěděla, že červená už ne, že chce jinou barvu. Známe to asi každá... Došila jsem bordurky, a teď jí dorozžehlím, a počkám na definitivní verdikt dcery - zda cca 150*195 jí stačí, nebo zda nutně potřebuje větší. Kousek kanafasu na borduru mám od kamarádk…

25.4.2018

Včera po jedenácté večer jsem dokončila řadu. Stránky 31+32 ze 64.

Už by to šlo zarámovat, ne? Dám si chvilku oraz, abych to dobře promyslela. Když se pustím do další řady, pak už budu muset vydržet do konce. Těžké rozhodování....


Venku řádí jaro. Vše kvete, plodí, plevelí jako smyslu zbavené. Podlehla jsem všeobecnému nadšení jarem a zakoupila solární fontánku do barelu s lekníny. Tak jako sranda z Číny, a co udělá radosti. Dokonce mne to i vytáhlo párkrát na terasu o obědové pauze. Tož asi dobrý.