neděle 9. července 2017

Hola, hola, tábor volá!

Rok se s rokem sešel, a Zuzka jede zase na tábor. Skautský. Letos jako pomocná vedoucí malých světlušek. To to letí... Vždyť jako světluška jela nedávno taky.

Vloni jsem na tábor šila pouzdro na kytaru - poslední noc před odjezdem. Milované dceři jsem pak nahlásila, že už nikdy více. Takže letos týden před odjezdem - sukně. Dvě.

Kolová sukně na lítačku - umělý úplet bratru za devět kaček metr z flex-texu, co tu ležel už pár let ve skříni, a konečně se hodil. Nemuchlá se, barevné je to tak, že nebude vidět každý flek, a když ho přemáchne v potoce, tak hned uschne. Zmuchlat se dá do dlaně. Takže značka ideál :-)




A sukně ke kroji. Bavlna s elastanem, za devatenáct kaček za metr z flex-texu. Mám tu látky ještě tak na tři další podobné sukně. Holt jsem megaloman. Ale nekupte to, když je to tak levné. Po pravdě - původně dítě chtělo sukni kolovou, dlouhou, a na tu je velká spotřeba. Potom změnila požadavek na sukni dle Tilly Walnes - Láska na první steh. Nabíraná, s vysokým pasem a hlavně - s kapsama ve švech. Pěkně jsem se párkrát zapotila, ale sukně je hotová, a v sobotu bude mít premiéru.





čtvrtek 27. dubna 2017

Čtvrt roku skluz

Nemá cenu se opakovat - nestíhám, nestačím, prostě a jednoduše to nedávám... Ruším postupně veškerou zábavu, zbývá jen práce, domácnost a zahrada. V těch vteřinách okolo jednou za uherský rok můžu zasednout k jehle... Tak za čtyři měsíce jedna stránka. Aspoň něco.


17. stránka, začátek třetí řady....

neděle 19. března 2017

Fialkový sampler

Po tom to sampleru od firmy DMC jsem léta toužila. A toužila. A toužila.... Jenže vždy zvítězil zdravý rozum napovídající, že toho mám doma tolik, že to nikdy nemůžu vyšít.

Ale pak se na serveru Okoun objevil rozvyšitý obrázek k prodeji. A mé spořivé a těšivé já vyhrálo - přece to chuďátko nenechám nedovyšité, budu mít to, po čem léta toužím, ušetřím nějakou kačku, udělám dobrý skutek a tak podobně a tak dále... A koupila jsem si ho.

Ale po doručení došlo k rozčarování - vyšité to bylo precizně, to zase jo. Ale obráceně, než vyšívám já. Dlouho, předlouho jsem se přeučovala. Několikrát výšivku odložila. A zase se vrátila.

Ale je to za mnou, už se suší, a zanedlouho jí vyberu rám a pověsím poblíž jídelního stolu.







neděle 1. ledna 2017

2016 - hlásím splněno (aspoň něco)

Na rok 2016 jsem si naplánovala spoustu věcí - a ne vše se podařilo dokončit, abych byla upřímná...

Ale jednu věc jsem splnila, i když na poslední chvíli. Přála jsem si dokončit další řadu z HAED výšivky - a poslední den roku 2016 jsem vyšila poslední křížky. A mohu nahlásit - mám splněno! A čtvrtina výšivky je za mnou...





neděle 25. prosince 2016

Vánoce 2016

Na začátku léta jsem nastoupila do práce. Po šestnácti letech na volné noze musím každý den do kanceláře. Žádná volná pracovní doba, žádné, když se nedaří, tak dneska volno a zítra máknu o to víc. Spousta nového učení. I děti si musí zvykat, že máma nemá volno na zavolání, že když zaspí, tak mají smůlu - nikdo je do školy nemůže dovézt autem... A to ještě nezačaly služební cesty, a už tak toho máme plné brejle - všichni tři.

A tak logicky ani na tvoření není tolik času. Tedy spíš skoro žádný. Ještě si neumím vše zorganizovat tak, aby bylo více. Bohužel. Ale snad časem se to naučím..

Ale s blížícími se vánoci jsem chytila strašnou chuť vzít do ruky jehlu a nit, zasednout ke stroji. Tak jsem si vše zkusila znovu připomenout. A že to šlo ztuha, věřte mi. Přesto dva polštářky spatřily světlo světa. Mají své mouchy, poprvé jsem šila s paspulkou, byl to boj, ale snad udělají radost.... Předloha Ajisai Press.




pátek 15. července 2016

Novinky

Krásné léto! To to utíká... Poslední příspěvek na Valentýna, a už máme upáleného Mistra Jana Husa... Co se za tu dobu událo?

Zuzka měla baletní defilé, příští rok bude jednou z hlavních rolí, protože bude absolvovat. Přestože letos nemohla chodit se svým ročníkem a chodila s o dva roky staršími, vůbec to na defilé nebylo vidět - vše zvládla skvěle. Ano, v jednom tanci neúčinkovala, ale to přece vůbec nevadí. Na mně byla úprava a dozdobení kostýmu.



Opět jsem strávila víkend v Harrachově s milými Semilskými děvčaty, ušila jsem svou první rámečkovou taštičku jako dárek:







Přivezla dětem penály:


(Tomův už má zip samozřejmě začištění a je v plném provozu)



A dva topy na dodělání - jeden stoletý konečně sešitý, a vyzkoušela jsem si flik-flaky








Zuzčině kamarádce jsme k narozeninám ušily kreslicí portfolio, když už se blíží ty prázdniny:






Také jsem malé ušila tréninkovou baletní sukýnku z lehkého žoržetu od babi z půdy - sice se hodně mačká, ale má všechny požadované atributy - je téměř kolová, lehká, ale přitom plihne... Naše tanečnice se totiž letos účastní muzikálového tábora, kde budou s herci a korepetitory z muzikálů z Prahy studovat muzikál, který na konci tábora předvedou veřejnosti. Tak jsem zvědavá, jakou roli dostane. No, vím určitě, že v orchestru to nebude :-)


 A protože jsem se pustila do úklidu šicí dílny, tak léto je ve znamení recyklace - Zuzce šiju nové polštářky z bývalého kostýmu modré sovy - z per tak vznikají květy :-)


Nezahálela ani jehlička - dokončila jsem pro mámu i posledního Muchu z časopisu Nápady a rady a dala je u pana Makového na Černém Mostě zarámovat tak, aby všechny obrazy byly stejné - sice je pasparta tmavší a dřevo světlejší než ti starší dva, ale čas vše sjednotí... Až je u mámy pověsím, tak vyfotím.

Pro kamarádčiny holčičky jsem vyšila dvě vílečky z čínských sad. Ani jsem je nestihla oprat a vyžehlit, a už odfrčely s tím, že budou zabudovány do polštářků malých princezen.



Další novinky přibývají v záložkách HAED a 365 block challenge - snažím se zase pokračovat...

Děti byly v zahraničí se školou - oba v Anglii, a Zuzka si dala ještě navíc Francii. Fotky a zážitky úžasné, dostala jsem i pár dárečků, rozhodně mají vzpomínek celé přehršle. Pak jsme sháněli učebnice pro kvintána, protože už si je musí pořizovat sám, sekundánka si je přinesla v batohu ze školy. Vysvědčení oba přinesli krásná, jsem na ně nesmírně pyšná.

Na zahrádce nám ledacos kvete - třeba leknín ve škopku, nebo po letech amarylka plnokvětá, jako zebra pruhovatá...


Urodily si i třešně - bylo jich letos strááášně moc, rozdávala jsem, co to jen šlo, byla by škoda nechat je shnít a opadat. I tak máme v mrazáku víc jak deset kilo vypeckovaných a zamražených. Pecky jsem samozřejmě schovala, vyprala, na sluníčku usušila a na zimu si z nich udělám masážní hřejivé polštářky.





Takže léto je v plném proudu, užívejte si ho aktivně





i pasivně








neděle 14. února 2016

Valentýnská nálada

Děti, tedy hlavně Zuzka, celý týden povídají o svatém Valentýnovi. Kdo to byl, a pro koho to je, a tak vůbec. Má tak ráda srdíčka, čokoládky, dobrůtky.... Tak jí tento svátek kápnul holt do noty. Tak abych jí (i sobě) udělala trošku radosti, ušila jsem nám nový ubrus na stolek. Kulatý, srdíčkatý... Předlohou mi byl ubrus od Kitten and Threads. Vyzkoušela jsem si šít z látky s keprovou vazbou - hází krásné odlesky.

Zuzka vytahala vhodné zbytečky růžových látek, řadu z nich mám od milých přátel z Dámy, kdy se scházely kousky růžové na Zuzčinu deku Sweet Heaven.... Vzpomínky mne dohnaly, každý kousek o něčem vypráví, k řadě nicků umím přiřadit jména, osudy, společná setkání, obličeje... Děvčata, budete-li to některá číst, děkuji znovu a znovu...

No, a abych to s těmi novotami dorazila, vyzkoušela jsem si i quiltování do spirály od středu (moc mi to tedy nešlo, lépe mi to jde obráceně - od okraje do středu), a také výrobu vlastního šikmého proužku, protože kruh rovným proužkem neolemuji...

Není vše perfektní, ale máme z ubrusu radost, od rána je na stole, svítí na něm voňavá svíčka a voní Zuzčin Kavárenský koláč podle Kuchařky pro dceru, který upekla, zatímco já vařila oběd.