neděle 29. srpna 2021

29.8.2021

 Hotovo! Jupí! 


Druhý budoucí polštář z Malování jehlou hotov. 


Před obšitím


Po obšití


Látka Aida 14ct, šedá, bavlnky Madeira. Koupeno jako sada v Coricamo.cz. 


čtvrtek 26. srpna 2021

26.8.2021

Za týden už budou děti ve škole. U nás tedy jenom jeden klon, Tomáš jako vysokoškolák začíná později. Léto strašně rychle uteklo. Začaly plískanice, začaly žloutnout a opadávat ranně plodící stromy, doplodila některá zelenina, ráno jsou mlhy, a vše se pomalu a jistě chystá na podzim a zimu. 

Čím víc času jsme nuceni trávit pod střechou, ať už skleněnou nebo taškovou, tím víc času je i na ruční práce. No, trochu eufemismus v mém případě - v práci skončily dovolené u zákazníků, a připravujeme se na nové verze, nová pravidla a reinstalace všude. Jako každý podzim. Kdo vymyslel termín začátek listsopadu pro celosvětovou změnu pravidel, to musel být chlap. 

Monika si letos koupila vyšívací rám stejný, nebo podobný jako mám já. A manžel jí na něj udělal naprosto úžasnou rampu s osvětlením. Celá nadšená jsem tak dlouho otravovala Tomáše, až mi udělal hodně odlehčenou verzi, ale i tak jsem šťastná jako blecha a nadšeně si rampou po večerech svítím. Dlužno podotknout, že dost čast k notebooku a práci, a ne k vyšívání. Konstrukce je velmi jednoduchá - v jedné stojně žlábek na kabel, mezi stojnami lišta, na liště LED pásek s ovládáním z Hornbachu. Řeknete taková blbost, ale kolik radosti udělá. 



 Na rámu momentálně přišpendlené magnolie z Malování jehlou. Pomalu se blížím ke konci křížkování, ještě obšít, a další polštářek bude hotov.

sobota 14. srpna 2021

14.8.2021

 aneb komu se nelení - tomu rostou hromady a přibývají nedodělky...


Dnes pár fotek z postupu prací u nás na zahradě. Jako binec je tam neskutečný, ale jsme ve výstavbě... Ještě furt... Stále.... 


Letos jsem psala, že jsem vzdala shánění manuálního pracovníka na úpravu okolí bazénu, a pustila se do toho sama. Vykopala jsem cca třičtvrtě metrovou plošku kolem bazénu, a pokusila se o prvotní úpravu terénu. Dle zkušeností z jiné části zahrady - finální úpravu udělá sekačka při sekání. Což se při první seči potvrdilo:-) Aneb nešikovná hlína musí pryč. 


Hromada hlíny pod stromy poskočila opět o několik koleček...

Velkou radost mi dělají vyvýšené záhony, které smontoval Tomáš. Jednou kolem nich budou chodníčky, abych nemusela sekata a bylo to načančaný, ale zatím není postaven poslední záhon, protože a poněvadž na jeho místě je stále hromada trámů a prken ze staré terasy. Celou zadní část zahrady jsme opatřili betonovými podhrabovými deskami a zaplachtovali světlou plachtou, abychom zabránili náletům plevelů z neudržovaného pole do naší zahrady, a současně abychom nestínili malinám, ostružinám, rybízu a zelenině. 




Záhony jsou z dřevoplastu, pod nimi je králičí pletivo, aby nám do nich nelezly myši, a mezi nimi je ohnutá kari-síť, po které se pnou dýně, okurky a meloun. A taky pár fazolí, které se rozmyslely, že nebudou keříčkové... Holt měly vlastní hlavu

Mými letošními oblíbenci je kadeřávek a italská černá kapusta. Nejen, že jsou prostě nádherné (když je neožerou housenky), jsou také výborné na chuť, a hlavně - můžu je nechat na záhoně celou zimu. Prostě ideální zelenina.



Tomáš pokračuje na boudě. Sundal celou střechu, jednu stěnu, kde byl "skleník" také celou. Novou střechu udělal na jedné straně s velkým přesahem, abychom tam přestěhovali i dřevo ze shnilého dřevníku.


Střechu oplechoval a pokryl asfaltovým šindelem. Ke dveřím přidělal držák na hadici - super věc. Sice to není tak úhledné jako na bubnovém držáku, ale nikoho nebavilo motat hadici na bubnový držák, zatímco tady jí sic méně úhledně, ale podstatně snadněji uklidí každý. 

Kolem boudy se také udělala dlažba z kostek, co zbyly z bývalé terasy. Pořád ještě máme... Už pomalu nevíme, kam je nainstalovat :-) 

V prodloužené části udělal dřevník. Mezi nosnými trámy je napnutá svařovaná síť, aby dřevo nevypadávalo dozadu (kdybychom ho blbě narovnali, nebo se tam honily kočky), a po stranách jsou stojny, zatlučené do dlažby.




Po rozbořeném dřevníku jsme položili zatravňovací dlažbu, a instalovali starý kompostér. Chudák má nejlepší roky za sebou, musí ho držet páska, ale svou službu ješttě udělá. Vedle něj jsem dala dva prasklé kýble od leknínů s divokými rajčaty, a jeden kýbl s pokusem pěstování brambor. Uvidíme, co z toho bude, jestli něco. Tedy rajčata rostou jak prdlá, tam se nebojím. Brambory uvidím. 

A protože obrovská plocha střechy pochytá hooodně vody, a jsem kousek od zeleninových záhonů, tak proč to nevyužít? Tomáš přidělal okap, zachytávač dešťové vody, připojil dva 300 litrové sudy (ano, je každý jiný, jeden máme už pět let minimálně, druhý je nový) a sudy propojil dole, takže fungují jako spojené nádoby. 



Přebytek vody a nečistoty, které oddělí filtr, padají zbytkem svodu dolů, do kanálku, který končí vsakovací jámou. Měl štěstí, vyšlo mu to těsně vedle kusu betonového překladu, nebo co to je, se kterým jsme nemohli hnout...  


Do přední stěny domku vestavěl dvě okna, aby tam bylo vidět a šlo trochu větrat. Teď musí dokončit vnitřek domku, abychom mohli nastěhovat zpět věci, které jsou po střechou, na druhé terase, v garáži a v dílně, a budeme se moci zase pohnout o kousek dál. 


Většinu věcí děláme metodou pokus-omyl, studujeme na internetu, hledáme informace, co a jak. Jsem na syna nesmírně pyšná i za cenu, že udělá chybu. Nemá ho kdo učit, obdivuji ho, co za ty dva roky zvládnul. A děkuji, že mne ještě stále neposlal někam, když přijdu s novým nápadem, co a jak kde vylepšit.


neděle 8. srpna 2021

8.8.2021

 Léto se nám přehouplo do druhé poloviny. Svatá Anna, chladna z rána - jak pravdivé. Ráno je frišno, ale odpoledne se počasí ještě dokáže vybrat a sluníčko zahřát. Letos tedy dost prší, tráva roste jak vzteklá, stejně jako okurky a cukety :-) Vše je letos šťavňatě zelené, ne suché seno jako vloni. 

Zuzka odložila na pár dní učení, a užívá si klasického léta - skautský tábor za ní, taneční soustředění zrovna teď. Na jednu stranu si říkám, že by měla napnout síly ve škole, aby dokončila rozdílovky, a od září v klidu mohla pokračovat spolu se svou třídou, na stranu druhou jí chápu, že si chce užít kamarádů i za cenu testů a roušek, dokud to jde. Kdo ví, co bude na podzim, a jestli vůbec budou chodit do školy a na kroužky. 

Tomáš realizoval systém na zachycování dešťové vody u zahradní boudy - máme 600 litrů dešťovky díky téměř každodennímu dešti stále k dispozici :-) Co se nevejde, vsakuje se na pozemku pod keřovým rabatem. Dokončil i dřevník, který musím donatřít, a pak už můžeme konečně rozřezat dřevo ze staré pergoly a uložit ho do nového dřevníku. A možná i konečně na místě té hromady postavit nový vysněný záhon... Uvidíme, netřeba předbíhat. 

Já mám klasický trojboj zaměstnané ženy - práce, domácnost, zahrada. Když zbyde čas a síly, pokouším se pokračovat ve vyšívání magnolií od Coricamo. Už jsem ve čtvrté čtvrtce :-) Pak už jenom obšití, a ze tří polštářů budou hotové dva. Třetí si asi nechám až na příští rok. No, nejsem já nenáročná? Jeden dárek, a vydrží mi tři roky :-) 


Polštářek byl zakoupen jako sada v Coricamo.cz, tj. barevná předloha, šedá Aida a bavlnky mouliné na namotávátkách.  Vyšívám na rámu, který jsem rozšířila o látkové pruhy, ke kterým kanavu přišpendlím. Díky pruhům látky mohu posunout výšivku až nahoru nebo dolů, a nemusím složitě daleko protahovat ruce, čímž se mi vyšívá podstatně lépe. Díky Monice za tip, jak vylepšit rám o rampu s LED páskem. Děkují hlavně spolubydlící, protože při televici nesvítím svou úžasnou šajnící stojací lampou, ale svítím si přímo pouze na výšivku na rámu. 


středa 21. července 2021

21.7.2021

 Doba covidová. Přestalo mne bavit psát, žít, tvořit... Zuzka v Irsku, po jednu dobu taky v lockdownu, naštěstí ne tak dlouho. Tomáš v prvním ročníku vysoké školy bojoval jako lev, neznal spolužáky, ani stávající, ani starší. Žádná rada, žádná pomoc, žádná skripta. Vše jenom sám podle videí. Nepředstavitelné. Nemožné, chce se říci. Ale bohužel. V práci pořád sama, s kolegy se bavíme jen přes skype, i když se opatření rozvolnila. Často jsem v třípatrovém baráku úplně sama. Nebaví mne to, netěší, chybí lidské slovo, kontakt, pospolitost. 

Co se za ten půl rok změnilo? Skoro nic. 

Dokončila jsem SAL Linen and Threads: 


Vyšila jsem další sampler z časopisu Crossstitcher



Vyšila jsem dva pošltáře od Vervaco - ráda bych je dokončila, jakmile instaluji zahradní lavičku do "zeleninové" části zahrady


Uháčkovala dva šátky




Nyní pracuji na dalším polštářku, který jsem si nadělila vloni k padesátým narozeninám. Magnolie mi jdou od ruky podstatně lépe než ty růžičky vloni, u kterých jsem se vyloženě trápila. Třetí do série jsou moje milované pivoně, takže ja jasné, co bude následovat :-) 

V některém z příštích příspěvků se pochlubím dokončenou dekou Elm Creek Sampler. Bez obrovské pomoci Moniky, která mi jí prošila, a Alenky, která mi jí pomohla olemovat, by byla stále ve stavu topu. Šicí dílna je momentálně skladištěm (už druhý rok) pro věci, které byly nuceně  vystěhovány ze zahradní boudy. Snad se letos podaří jí dokončit, a já zase budu mít zpět svou malou útulnou dílničku. 

Zahradní bouda je zvenku téměř hotová, musím jí natřít, a jediné, co chybí, je zábrana dřevníku. Tomáš dokončuje vnitřek - zatepluje a připravuje si tam dílničku. 

No, a to je tak nějak půl roku v kostce.... 






středa 30. prosince 2020

30.12.2020

 Blíží se konec roku, a každý z nás má asi tendenci bilancovat. Tento rok byl po pravdě hodně zvláštní. Nebudu mít na něj pěkné vzpomínky. Covid, babiččin úraz, nepohyblivost a odchod, mámina nemoc patří k těm, které jsme si mohli odpustit. Tomášova maturita a Zuzčino studium v Irsku zase ty, které to alespoň trochu vyvažují. Snad bude ten příští rok lepší. Moc bych to všem, nejenom nám, přála. 

Během vánočních svátků zbyla trocha času na jehlu. Rozhodla jsem se pokračovat v sampleru od Linen and Threads, který většina žen dávno dokončila, ale já se pořád motám kolem polovičky. 








Také jsem po ušití drobných vánočních dárků, které jsem ani nefotila, pokročila s prošíváním zelenočerveného ubrusu. Zkoušela jsem prošívat s kráčející patkou. Hlavní cílem bylo, aby se mi látka nehrnula, což se myslím podařilo. Dále musím zapracovat na pravidelnosti rozestupů. Zjistila jsem, že jehla není zcela uprostřed - když šiji podle patky vlevo a vpravo, mám tam docela rozdíly. 





Už jenom olemovat, a takový ten zahradní vánoční ubrousek bude na světě.... 

Snad se ptákům v našem živém plotě bude líbit... Baví mne je pozorovat a sledovat, jak si čechrají peří a čekají, až je ráno sluníčko ohřeje. Jak se honí z větvičky na větvičku, ozobávají hložinky.... 






sobota 19. prosince 2020

19.12.2020

 Čtvrtý, poslední adventní víkend. Poslední zastavení před vánočními svátky. Jaké letos budou? Po pravdě - netuším. Kvůli Covidu jsou zase utáhnutější pravidla. Zuzka se nemůže vrátit z Irska na vánoce domů, bude nám moc chybět. Umřela babička, a máma bude letos poprvé trávit vánoce bez ní - jak to zvládne? Tomáš se snaží online uzavřít první semestr na vysoké škole se spolužáky, které nikdy neviděl. Homeofficy, minimum lidských kontaktů, strach o práci, peníze, zdraví, blízké... Z televize se valí pouze negativní zprávy, a i ten, kdo netrpěl nikdy depresí, s ní začíná bojovat. Možná vyhrajeme nad Covidem, ale ztráty v ekonomice, a hlavně na duševním zdraví všech věkových kategorií budou nedozírné. 

Alena mne ve svém článku na Zvířetníku inspirovala k úklidu šicí dílny. Pochopila jsem, že tam mám věcí, které v životě nemůžu zpracovat, a se kterými si po pravdě ani nevím rady. Co je použitelné, dle mého názoru, dávám do krabic a pytlů pro kamarádky a známé. Co si myslím, že je k ničemu, končí v popelnici. Při průchodu vrstvami nalézám staré poklady. A stojím tu nad nimi a dumám - dokončit? nedokončit? do krabice? do pytle? do popelnice? A uvědomuji si, že za pár let tu takto budou stát děti, a budou se ptát úplně stejně... 

Není to tak dávno, co jsem tu ukazovala některý z těchto ušitých ubrusů - jen je ještě nikdo neproquiltoval. Domácí skřítkové u nás asi nebydlí...

Tento zimní, ze zbytků po dětské dece pro spolupracovníkovu první dceru. V lednu se jí má už narodit sestřička... 


A tento, co jsme šily na klubu v Čelákovicích. Vánoční, červeno-zelený.... Jak je to dlouho? Rok? Dva? Tři? Vůbec netuším. Začínám se ztrácet v čase. Není dokonale a precizně ušitý, a tak nevím, zda má smysl ho dokončovat. Nechám si to projít hlavou.


Je příjemné zjištění, že mi tu zůstaly tři prázdné krabice, a zmizela jedna taška starých vyřazených riflí... Vím o někom, kdo z nich dokáže udělat nádherné nové tašky, pouzdra, a jiné nezbytnosti. Chtěla jsem to také zkusit, ale pokud jsem se k tomu za celou dobu nedostala, tak asi hned tak nedostanu,  a znáte to - minimálně jedny rifle ročně je třeba vyřadit, tak až se k tomu dostanu, materiál zase budu mít :-) 
 
A nakonec si nechávám největší poklad - dárek od úžasné patchworkářky s velkým P - od Jany Lálové. Návod na kočičí miniquilt šitý technikou foundation piecing. Včetně natištěných šablon na netkané textilii. Tak ten nedám, a jednou bych ho chtěla ušít. 



Jdu pokračovat - ať už v dumání nad směrem dalších pokladů, nebo nad quiltováním ubrusů či šitím miniquiltu... Pěkný čtvrtý adventní víkend všem! 




29.8.2021

 Hotovo! Jupí!  Druhý budoucí polštář z Malování jehlou hotov.  Před obšitím Po obšití Látka Aida 14ct, šedá, bavlnky Madeira. Koupeno jako ...