Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z říjen, 2015

Spotřebováno do poslední nitky

Dávno, dávno tomu, jsem se rozhodla, že za účelem boje proti bujícím zbytkům látek, které se mi přestávají vejít do skříně na látky, budu každou látku, která je považována za hlavní, a ne za doplňkovou, došívat do poslední nitky. Ne, že bych k tomu měla nějak extra moc příležitostí. Zatím jsem bojovala jen se dvěma - s podzimní kytkatou, a teď s tou pařížskou. Z kytkaté mi zbyl kapesníček, ze kterého jsem za ten rok ještě nestihla ušít podložku pod konvici (už, už bude, ale tu ani nebudu fotit), a tak když jsem měla roztahanou tu pařížskou, ze které jsem Zuzce šila obal na šanon, tak jsem se rozhodla, že vyzkouším, co vše se dá z toho kousku látky ušít.

Abych to vzala popořadě - na jaře jsem Zuzce ušila kabelu a organizér - viz červnový příspěvek. Teď obal na šanon - viz minulý příspěvek. A teď jsem se do toho pustila se zbylou vervou. Ušila jsem Zuzce taštičku na kartáč na vlasy a první šminky.



Ušila jsem jí obal na karisblok, do kterého si píše svá tajemství. Radši zavírací na krásn…

Sliby se maj' plnit nejen o vánocích...

Při došívání halloweenských prostírek na mne ze skvělé skrýše vykouknul dárek pro Zuzku k svátku. Ten měla v srpnu. Malé zpoždění, ale zase - v prosinci bude mít narozky - kdo tak dostává každé dva měsíce dárek, že? Dcerka se ale proměnila v Jezinku-Bezinku - nestačilo ohřát si prstíčky, hned chtěla celou ruku:-)) Hned mi připomněla, že jsem na jaře, když jsem jí ušila novou kabelu na šanon na noty, slíbila, že k nové kabele ušiji i nový obal na šanon. A ten jaksi stále ještě není. A protože to je dcérka chytrá (po mamince, jak jinak), starý obal chutě sundala, navlékla ho na můj šanon s papíry do školy, a demonstrativně odkráčela na zpěv s nahatým šanonem. Od té doby smutně vzdychá, kdykoliv se na šanon na klavíru podívá, jaký je ošklivý, jak se špatně drží a tak dále a tak podobně.

Jelikož jsem matka milující, a nahatého nastydlého šanonu je mi líto, dnes už dostal slušivý obleček, ladící s příslušnou kabelou. Doufám, že ten zpěv dneska půjde dcerce jedna báseň. I když teď zrovna zp…

Příprava na Halloween

Hurá, hurá, hurá! Letos konečně hotovy všechny čtyři prostírky na Halloween! V historii si můžete vyhledat, že jsem začala v roce 2011, první prostírky ušila v roce 2012, běhoun dtto, a letos konečně došila poslední dvě prostírky - od nuly. Ještě, že šiji tak málo, takže ve zbytkách byl dostatek původních zbytků, ze kterých byly první prostírky šity. Jen zádíčka mají jiná, z původní látky nemám ani čtvereček...





Aurelie

Přišla k nám koncem září, a způsobila mírný převrat v domácnosti. Parafrázuji-li slova klasika - je to mazel!



Ač to původně měl být kocourek, po pohledu na patřičná místa jsme zjistili, že je to kočička. Takže místo připraveného jména Nero Aurelius děti musely urychleně vymyslet něco nového - takže (překvapivě) Aurelie. Sice Tomík brblal, že není vůbec vhodné dávat potomkovi řeckých koček římské jméno, že by tím mohla být kočička uražena, a měla by se jmenovat Aura, ale sestra ho po sestersku přesvědčila, že takové obyčejné jméno mít prostě naše zlatá kočička nemůže. Takže je to Aurelie, neboli Aurinka, ale občas dostává i nepublikovatelná jména, asi jako každá kočka.




Jako správné kotě musí vše prozkoumat, patřičně se unavit, a pak spát - kdekoliv - pod křeslem (viz první foto), na křesle (viz třetí foto), na nohách (viz druhé foto, v tom je trošku nechutná - nejradši strká nos do mých nejobnošenějších bot a vypadá tak nejspokojeněji), na gauči (viz čtvrté foto).




Mám jí pořád za zadke…