pondělí 19. října 2015

Spotřebováno do poslední nitky

Dávno, dávno tomu, jsem se rozhodla, že za účelem boje proti bujícím zbytkům látek, které se mi přestávají vejít do skříně na látky, budu každou látku, která je považována za hlavní, a ne za doplňkovou, došívat do poslední nitky. Ne, že bych k tomu měla nějak extra moc příležitostí. Zatím jsem bojovala jen se dvěma - s podzimní kytkatou, a teď s tou pařížskou. Z kytkaté mi zbyl kapesníček, ze kterého jsem za ten rok ještě nestihla ušít podložku pod konvici (už, už bude, ale tu ani nebudu fotit), a tak když jsem měla roztahanou tu pařížskou, ze které jsem Zuzce šila obal na šanon, tak jsem se rozhodla, že vyzkouším, co vše se dá z toho kousku látky ušít.

Abych to vzala popořadě - na jaře jsem Zuzce ušila kabelu a organizér - viz červnový příspěvek. Teď obal na šanon - viz minulý příspěvek. A teď jsem se do toho pustila se zbylou vervou. Ušila jsem Zuzce taštičku na kartáč na vlasy a první šminky.



Ušila jsem jí obal na karisblok, do kterého si píše svá tajemství. Radši zavírací na krásný knoflík po babičce, aby se jí ta její moudra nevysypala.




Ušila jsem jí obaly na knihy.


A také penálek a obal na žákovskou.

A z látky nezbyla ani záplata:-) Uff. Chvílemi to vypadalo jako hrnečku vař - pořád jsem šila, a pořád bylo z čeho... Ale zvítězila jsem. Hrnečku dost!

čtvrtek 15. října 2015

Sliby se maj' plnit nejen o vánocích...

Při došívání halloweenských prostírek na mne ze skvělé skrýše vykouknul dárek pro Zuzku k svátku. Ten měla v srpnu. Malé zpoždění, ale zase - v prosinci bude mít narozky - kdo tak dostává každé dva měsíce dárek, že? Dcerka se ale proměnila v Jezinku-Bezinku - nestačilo ohřát si prstíčky, hned chtěla celou ruku:-)) Hned mi připomněla, že jsem na jaře, když jsem jí ušila novou kabelu na šanon na noty, slíbila, že k nové kabele ušiji i nový obal na šanon. A ten jaksi stále ještě není. A protože to je dcérka chytrá (po mamince, jak jinak), starý obal chutě sundala, navlékla ho na můj šanon s papíry do školy, a demonstrativně odkráčela na zpěv s nahatým šanonem. Od té doby smutně vzdychá, kdykoliv se na šanon na klavíru podívá, jaký je ošklivý, jak se špatně drží a tak dále a tak podobně.

Jelikož jsem matka milující, a nahatého nastydlého šanonu je mi líto, dnes už dostal slušivý obleček, ladící s příslušnou kabelou. Doufám, že ten zpěv dneska půjde dcerce jedna báseň. I když teď zrovna zpívá moc smutnou písničku - o dešti, větru, blátě a křížích kolem cest... Waldemar Matuška dvě sloky odrecitoval, ona poctivě vše zpívá...



úterý 13. října 2015

Příprava na Halloween

Hurá, hurá, hurá! Letos konečně hotovy všechny čtyři prostírky na Halloween! V historii si můžete vyhledat, že jsem začala v roce 2011, první prostírky ušila v roce 2012, běhoun dtto, a letos konečně došila poslední dvě prostírky - od nuly. Ještě, že šiji tak málo, takže ve zbytkách byl dostatek původních zbytků, ze kterých byly první prostírky šity. Jen zádíčka mají jiná, z původní látky nemám ani čtvereček...





čtvrtek 1. října 2015

Aurelie

Přišla k nám koncem září, a způsobila mírný převrat v domácnosti. Parafrázuji-li slova klasika - je to mazel!



Ač to původně měl být kocourek, po pohledu na patřičná místa jsme zjistili, že je to kočička. Takže místo připraveného jména Nero Aurelius děti musely urychleně vymyslet něco nového - takže (překvapivě) Aurelie. Sice Tomík brblal, že není vůbec vhodné dávat potomkovi řeckých koček římské jméno, že by tím mohla být kočička uražena, a měla by se jmenovat Aura, ale sestra ho po sestersku přesvědčila, že takové obyčejné jméno mít prostě naše zlatá kočička nemůže. Takže je to Aurelie, neboli Aurinka, ale občas dostává i nepublikovatelná jména, asi jako každá kočka.




Jako správné kotě musí vše prozkoumat, patřičně se unavit, a pak spát - kdekoliv - pod křeslem (viz první foto), na křesle (viz třetí foto), na nohách (viz druhé foto, v tom je trošku nechutná - nejradši strká nos do mých nejobnošenějších bot a vypadá tak nejspokojeněji), na gauči (viz čtvrté foto).




Mám jí pořád za zadkem. Tedy do doby, než se vrátí děti ze školy - pak je fascinována pachy linoucími se ze školních batohů, leze do tašek s tělocvikem, kontroluje obsah krabiček na svačiny i správnost úkolů.... Jakmile chci něco vyfotit, už se mi tam nacpe:-))

Ale je i správně vychovaná - chodí na záchod, neskáče na stůl (jídelní), nežere nám z talířů (tedy alespoň když jsme v místnosti taky). Naučila se sbíhat schody smykem, zatáčet v chodbě skluzem po zádech do zatáčky a odražením ve vzduchu přichystaných tlapek do správného směru. Občas skončí tímto klouzavým pohybem až pod gaučem, ale už jí to moc dlouho nepůjde - za ten týden krásně přibrala, takže se tam sotva vejde. Obsadila čtvrtou volnou židli u stolu (v jejím případě spíš pod stolem), protože je to opice, a když něco děláme my, tak ona taky - koukáme spolu na televizi, sedí u mne teď, když píši na počítači, když zjistí, že jsme byli na toaletě, musí okamžitě na tu svou, když jíme, jde zkontrolovat svou misku s granulemi, když vařím, tváří se přísně a chodí očuchávat svoje granule a kontroluje jejich vůni s pachy linoucími se z kuchyně, a tak podobně.

Ven zatím nechodí, dokud nebude úplně oočkovaná, ale my ano - připravujeme zahrádku na zimu. Posbírali jsme dýně, okurky, rajčata, papriky, sklízíme fazole, červenou řepu, brambory, kapustu, mangold. Zdá se, že jsme letos byli úspěšní - některé suroviny bychom mohli pomalu na trhu prodávat - obrovské mrkve a červené řepy máme na rozdávání, brambor několik kýblů, a rajčat a paprik velké přepravky. Jen všechna rajčata nestihla dozrát, tak uvidíme, zda to doženou doma na okně... I troška ovoce se našla, a tak jsem upekla dětem piškotovo-tvarohový dort - Zuzce na přivítanou, a Tomovi za odměnu za pomoc na zahradě.

Také jsem se vrátila k vyšívání HAEDky - zatím to jde pomalu - běhám hodně kolem kotěte, zahrady, domácnosti, dětem začala škola, takže i nějaké kroužky apod. K tomu si připočtěte vydělávání klasickou prací, a vidíte, že toho času moc nezbývá. Ale nešť, hlavně že jsme (relativně) zdraví a máme se rádi. Úkol jsem sice nesplnila (není hotový devátý list), ale já to doženu... Takže stav k 1. říjnu - kus devátého listu, prvního z druhé řady....



25.12.2022

 Krásné a poklidné vánoční svátky všem! U nás rochu ve zmatcích, trochu v nemoci, ale i tak jsme si Štědrý den s dětmi užili dle možností. S...