Zobrazují se příspěvky se štítkemDimensions. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemDimensions. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 11. listopadu 2013

Záložkovaná

Nepsala jsem tu nedávno, že mne bacil záložkový bacil??? A že tedy tentokrát pořádně. Pár záložek už mi z hromádky stačilo zmizet před focením - děti potřebovaly pro kamarády, pro sebe, pro spolužáky... Ale pár jsem jich ještě uchránila - budou se hodit do vánočních balíčků pro paní učitelky a pány učitele. Tedy doufám, že ještě ten měsíc doma vydrží...

Kytičkové záložky jsou vyšívané na plastovou kanavu, bavlnkami Norma z dědictví po kamarádčině babičce. Předlohu jsem našla v Malování jehlou.











Tygrová a řecká záložka jsou ze stejného časopisu, jen se původně jednalo o předlohy na korálkové náramky. Vyšívané jsou také zděděnými bavlnkami Norma, a ta tygrovaná navíc štepovačkou - ale když ona měla tak nádherně lososovopomerančovou barvu - té by bylo na ponožky škoda. Nehledě na to, že takové ponožky snad doma ani nemáme... No, možná Zuzanka.












Ad Zuzanka - blíží se termín podzimního vyšívačského srazu. Tomáškův obrázek zakoupený na jarním megasrazu jsem již vyšila (Londýnský autobus), a tak bylo nutné rychle vyšít i Zuzančin - Koťátko Hang in there od firmy Dimensions.











Oproti originálu nemá vyšitý nápis. Zuzanka ho chce zakomponovat do obalu na čtenářský deník. Málo platné - obrázků má v pokojíčku spoustu, a vzhledem k tomu, že celou jednu stěnu má šikmý strop, a u druhé stěny stojí skříň a visí zrcadlo (naše malá parádnice se musí pořádně prohlédnout, to je jasné), tak místa na věšení obrázků moc není.











Minulý týden mi došla poštou malá sadička od firmy Vervaco (moc děkuji, Ladušo). Konvičky jsou úžasné, barvičky mne úplně nabíjí. Celá rodina navíc milujeme čaj - jakýkoliv. Bez čaje nemůže začít žádný den. Nevydržela jsem, a hned začala vyšívat. Součástí sadičky jsou malé čtverečky aidy 18ct - je nezbytné vyšívat v ruce, a to dlouho nevydržím - dostávám křeče do rukou. Ale nevzdám to. První obrázek se už pomalu klube. Doufám, že brzy budou hotové všechny tři. Po zarámování si je pověsím na komín mezi kuchyní a pokojem. Moc se na ně těším....









Samozřejmě, nejenom vyšívám. Zuzanka měla minulý týden vystoupení se sborem na galakoncertu místní ZUŠ. Podívaná to byla nádherná - děti hrály, tancovaly, zpívaly, hrály divadlo - šikovné byly všechny. Je vidět, že je to baví a že se jim učitelé věnují. Potlesk celého sálu ve stoje pro paní ředitelku byl díkem všech rodičů a prarodičů těm, kdo jejich děti a vnoučata vedou k lásce k hudbě, tanci i divadlu.



pátek 1. února 2013

Vánoce v lednu


V letošním roce bych chtěla dokončit několik svých kostlivců, UFOnů, či jak sami věcem dlouhodobě rozdělaným a nedokončeným říkáte. A protože jsem si dlouho nemohla vybrat (ano, mám jich hodně, na můj vkus příliš hodně - nemám totiž v povaze nechávat nedodělané věci, ale nějak se ten život během posledních x-let zašmodrchal a zapletl, že se jich tu několik ve skříni objevilo), tak jsem to vzala pěkně popořádku. A jako první je v mých plánech dlouhodobě uváděn tento:

Vánoční podložka/ubrus od firmy Dimensions - Skater's Village.

Moc jsem se kdysi na tento ubrus těšila. Když dorazil konečně z e-bay, byla jsem přešťastná. Radost trochu ztlumilo  zjištění, že je látka na jednom místě proříznutá, pravděpodobně z výroby, protože sada byla originálně zatavená.... Ale s tím jsem se už vyrovnala - jsem rozhodnutá látku uříznout a nastavit v druhé polovině látkou s vánočním vzorem, stejnou, kterou bych chtěla celou deku olemovat.

Takže první problém vyřešen. Druhý byl náročnější. Samozřejmě, aby celá deka pod vánoční stromeček měla dostatečný průměr, vyšívá se na aidu s obrovskými čtverci. Obrovskými, protože já mám ráda aidu 18ct, a toto je 11ct. Nemám ráda velké křížky. Nerada vyšívám více jak dvěma vlákny, a tady musím občas vyšívat i šesti! A nakonec mne ani nebaví vyšívat šesti odstíny jedné barvy po jednom-dvou křížcích, když ten efekt ani není vidět. Fakt není. To bylo velké zklamání.... Tento problém asi nevyřeším, to prostě musím přetrpět.

A třetí a poslední problém - jak na takový kusanec látky, těžké a neskladné, vyšívat. Zkoušela jsem jenom v ruce, ale to křížky nejsou tak pěkné. Zkoušela jsem vyšívat na bubínku, ale vzhledem k velkým křížkům jsem udělala pár křížků a byla jsem mimo bubínek. Zkoušela jsem vyšívat na rámu, a přebytečnou látku si po straně srolovat - ale bylo to na místě srolované látky příliš široké a látka nešla pořádně vypnout. Nakonec jsem narolovala látku pouze na spodní tyč a vršek látky nechala přepadat přes vrchní tyč rámu. Látku jsem vypnuta a uchytila na horní tyč rámu klipsami. Potud fajn. Sice to nebylo ideálně vypnuté, ale vyšívat se dalo. Tedy skoro... Rám totiž přepadal, a já byla nucena si ho přidržovat jednou rukou. Pak ale člověk mohl vyšívat jen jednou rukou, a já jsem zvyklá vyšívat na rámu oběma rukama. Takže vždy jsem vydržela vyšívat chvíli, než mne vztek, že se rám stále převažuje, donutil vyšívání odložit do kouta a dělat, že tam není. Ale letos jsem na to konečně přišla! Přivázala jsem rám ke stojnám. Na jednom konci na pevno, na jednom konci mám smyčku, kterou v případě, že potřebuji zapošít z rubu, vyháknu a rám můžu otočit a zapošít. Funguje to super! Konečně vyšívám bez zbytečného rozčilování. Jen ještě zvažuji, že místo smyčky přivážu kroužek na klíče - určitě se mi nevyvlékne ze stojny a bude se snadněji navlékat na tyčku. Jakmile budeme doma zdraví a já budu moci jet do krámu, hned si ho koupím. Už se těším...

Jak jsem psala, byli jsme tento týden doma nemocní. Tedy nejdřív Zuzka, potom i já. Synek je zdravý jako řípa, ten asi onemocní příští týden... Snad ne. Takže jsem se mohla v klidu zamyslet nad úpravou rámu, ale i kus vyšít. Takto jsem postoupila za tento týden...

neděle 9. října 2011

9. října 2011

Dnes byla typická podzimní neděle. Větrno, občas přeprchlo, chladno. Zatopili jsme si v kachlových kamnech, uvařili dobrý oběd, zahráli deskovou hru, podívali se na oblíbené nedělní Vraždy v Midsommeru, nastěhovali pár kytiček zvenku do teplíčka.... A při tom jsem po chvilkách pokračovala ve vyšívání vánoční podložky.

Dokončila jsem první skupinku domů. Komplet, včetně obšití a uzlíků. Při obšívání se mi líbí, jak výšivka nabývá kontur, jak se vylupuje... Tak se podívejte, jak se domečky vylouply:-)

Stav k 9. říjnu 2011

sobota 24. září 2011

24. září 2011

Dnes jsem byla po velmi dlouhé době zase jednou na sraze vyšívaček. Konal se v Praze, v pizzerii Maják v Praze Stodůlkách. Cestou tam jsem sice trochu bloudila (vystoupila jsem z metra druhým východem), ale rok účasti na závodech v orientačním běhu udělal své, nabrala jsem správný směr a pizzerii jsem našla.

Srazu se účastnila řada starých známých, ale bylo tam i pár nových tváří, se kterými jsem se moc ráda seznámila. Viděla jsem poprvé na vlastní oči krámek paní Bergové, alias NBVyšívání, včetně paní Bergové, jejího manžela a maminky. Poznala jsem vyšívačský dorost, i ty, které jsou ještě v plenkách. Bylo to velmi zajímavé setkání, chvílemi jsem si připadala jako před třemi lety, chvílemi jsem nevěřila vlastním očím....

Šarlota mi ukazovala nádhernou myší vílu a dvoreček od Riolis, mamami měla téměř hotovou měsíční vílu, mapy od anca11 neměly chybu - ale musím říct, že ta od Golden Kite je o několik tříd lepší než ta od HAED. Slabici ukázala hotový kus knihovny, kulisacek mne dostala úžasnou zarámovanou HAEDkou rudé víly s drakem, karmela měla dva obrázky - jeden podzimní s dýněmi, a jednu budku s kočkami - které byly zcela a naprosto neodolatelné,  a takhle bych mohla pokračovat do nekonečna.

Po srazu jsem zajela ještě do pražské městské knihovny za kamarádkou Ivou - jednak jsem musela vrátit půjčené knihy, jednak jsem se těšila na pár slov prohozených aspoň na chodbě, při práci. Ale pracovníci i zákazníci pražské městské knihovny se nad námi smilovali, byl menší provoz, takže se z chvilky stala pomalu hodinka, která utekla strašně rychle. Jasně, že mám půjčenou další knihu - o malování. Musím nějak vyšpekulovat, jak správně malovat, abych měla ostré přechody mezi barvami. Zatím budu trénovat na ložnici a pracovně. Až budu fungovat jako profík, pustím se do obývacího pokoje s kuchyní a chodbou... No, to si asi ještě počkám...

Fotky ze srazu přidám později - snad se o ně někdo se mnou podělí - jaksi jsem nestihla ani vyndat z kabelky fotoaparát:-(

Tady přikládám odkazy na fotogalerie dalších zúčastněných, které ten fotoaparát na rozdíl ode mne vytáhly:
Nadikova fotogalerie
Fotky od sandys
A tady si ňuchňám jednu novou vyšívačku:

Obrázek je z fotogalerie Kulišáčka, neboli maminky té malé princezny.

Od posledního příspěvku jsem po chvilkách vyšívala vánoční podložku od Dimensions. Dokončila jsem dům, přidala dvě postavičky před ním, strom za ním, a teď pracuji na nebi a pozadí. Ještě po levé straně domu strom, a můžu obšít celý dům i s přilehlými postavičkami a stromy. Doufám, že už to bude brzy. Pak mám dilema, zda pokračovat dalším domem, nebo zda se posunout dolů a vyšít bruslaře s rybníkem... No, uvidím, nechám sama sebe překvapit, ještě mne čeká hodně práce.

Stav k 24. září 2011

pondělí 19. září 2011

19. září 2011

Tak jsem včera celý večer přemýšlela nad tím, do čeho se pustit teď.

Měla jsem chuť ušít modrobílou deku - mám tu spoustu zbytků z výrobny pánských pyžam. I vzor už mám vymyšlený, zbytky vytahané....

Ale - dala jsem si letos závazek, že začnu likvidovat rozdělané věci. Dokončím jednu novou věc, a pak dokončím jednu rozdělanou věc. Však mám plány dole v zápatí svých stránek - tyhle tři nedodělky jsem letos chtěla dokončit - a ještě nemám ani jeden:-(( Takže jdu vytahané modré zbytky uklidit zpět do skříně, a jdu se pustit do některého ze stávajících nedodělků....

Co vytáhnu? No, co asi. Děti hlasovaly pro vánoční podložku pod stromeček. Práci na ní jsem přerušila s nástupem prázdnin. Poslední stav je v příspěvku z 22. června 2011. Vypadá stále stejně, a to takto:

Přiznávám se, že už mi ten rám s výšivkou v obýváku docela překáží, a hlavně - je na místě, kde v prosinci bude vánoční stromeček, takže je opravdu nutné výšivku dokončit a rám uklidit. Dnes večer se tedy do toho pustím. Snad si rychle zvyknu...

čtvrtek 23. června 2011

22. června 2011

Jak tak koukám, tak se z nedělních aktualizací nakonec staly středeční. Ale to snad nevadí - konec konců - v neděli je fofr, celá rodina doma, o víkendu toho paradoxně vyšiji nejméně, v pondělí ráno v práci taky fofr, myšlenky na aktualizaci deníčku veškeré žádné... Ale středa - to už se vše pomalu uklidnilo, v práci i škole je vše ve svých kolejích, a i tak chvilka na aktualizaci se najde.

A co se stalo za minulý týden? Pokročila jsem s domem, jak jsem se těšila, ale ještě ho nemám celý hotový. Ale musím se pochválit - už se tolik neztrácím v předloze a nedělá mi problém přelétávat očima mezi předlohou a výšivkou. No hurá, ale že mi to tedy trvalo. Bohužel značky si ještě pořád nepamatuji, ale co už - jsem ráda, že nestrávím většinu vyšívacího času hledání místa, kde jsem v předloze a kde jsem na látce.




Chtěla jsem se podívat, kolik toho mám vyšito, a navíc potřebuji posunout výšivku na rámu, tak jsem vše oddělala, trochu vyžehlila, a tak se i vy podívejte, jaký kus už mám. Až mne to překvapilo:-)

Ráda bych do začátku prázdnin dovyšila tenhle domeček (plus lidi stojící před ním a pozadí kolem něj), abych ho mohla obšít.

A proč do začátku prázdnin? Protože to odjedou děti na prázdniny, a já vytáhnu utajované projekty, neboli dárky. A co to bude vám prozradím, až na nich začnu pracovat. Děti jsou naštěstí ještě celkem malé a na blog nechodí, takže když jim to neprozradíte vy, tak se nic nedozví:-)

středa 15. června 2011

15. června 2011

Během práce na normalizaci počítačového prostředí  jsem si chvílemi odskakovala k vyšívání. Jak mi to šlo, to vidíte na fotce.


Konečně jsme dosáhla vytouženého pravého horního rohu. Víc doprava a víc nahoru už fakt pokračovat nebudu. Tento týden bych ráda pohnula s rozvyšitým domem (je z něj zatím vidět věž a část střechy, začíná se rýsovat další štít). Obšívat budu tento dům a přilehlé stromy a lidi až tento dům dokončím - i když je výšivka velká, tak nemůžu obšívat dřív, než je celý jeden motiv vyšitý - a tento je pořádně velký...


Je stále znát, že jsem dlouho nevyšívala, a že vyšívám pouze po chvilkách - ještě nikdy se mi nestalo, abych si po takovém kusu výšivky nepamatovala barvy a značky a automaticky nesahala po správných jehlách a bavlnkách. Ale začíná mne to zase bavit - aspoň chvílemi. Že by se blýskalo na lepší časy? Nashromážděné zásoby sad po tom rozhodně úpěnlivě volají....

čtvrtek 19. května 2011

15. května 2011

A další hektický týden za mnou.

Ve středu měla Zuzanka baletní představení, byla nádherná beruška, jenom jsem jí jaksi nestihla vyfotit v kostýmu. Ale DVD od paní učitelky dostaneme. Bylo úžasné sledovat, jak prvňáčci jsou ještě mírně neohrabaní, a jak postupně s většími a většími dětmi se ona dětská neohrabanost a nepřesnost stírá a vylupují se úžasné a elegantní tanečnice. Finální Bolero od Ravela nenechalo nikoho na pochybách, kam to mohou šikovná děvčátka a chlapci jednou dotáhnout. Ale stejně byli ti nejmenší nejkouzelnější:-)

Moc jsem toho nevyšila, ale přesto něco málo na vánoční podložce přibylo. Pravý roh už na mne mává!







O víkendu jsem nebyla doma - byla jsem na svém historicky prvním setkání dam, které se v Čechách, na Moravě i na Slovensku věnují patchworku. Poznala jsem tam spoustu lidí, ale šitího jsem moc nezvládla - jenom jsem narychlo Zuzance ušila z vyřazených ponožek (jsou jí malé, ne děravé) kočičku.






A protože bylo na srazu k vidění více typů zvířátek, Zuzanka pilně třídí ponožky na malé a dobré, a tak asi budu muset našít postupně celou ZOO - přece bych prý neošidila její nejlepší kamarádky. Kolik jich je, to radši nebudu počítat:-)

pondělí 9. května 2011

8. května 2011

První týden v květnu byl vysloveně hektický - spousta práce na zakázkách, příroda taky bují jako vzteklá, a dětem se blíží zkoušky a představení, takže i na této frontě je má spolupráce nejen vítána, ale i vyžadována. S malým mužem trénujeme na klavírní zkoušky, a dcerce jsem došívala kostým na baletní představení - našívala puntíky na trikot a baletní sukýnku, aby z ní byla nádherná beruška.

Přesto jsem si našla čas (po nocích, když už nejhorší nápor práce byl za mnou), a vyšila jsem pár stehů na posledním vytaženém UFOnovi - bruslařské podložce pod stromeček. Vyloupnula se první věžička, a dostala jsem se k pozadí a obloze, tak doufám, že mi ty velké plochy půjdou pěkně od ruky...



Pro ty, kteří si toho všimli teprve teď (jako moje nejmenovaná kamarádka) - ano, je to šikmo, protože to je do kruhu - celá podložka pod stromeček bude kruhová:-) A ne, nevyšívá se to špatně, i když je to do kruhu, protože ten výpočet za mne udělal už návrhář:-) Vyšívám prostě podle předlohy, horší bude to dokončení, až se budu pokoušet z kusu látky, na které už bude výšivka, vystřihnout a ušít takový kruh, aby ta výšivka nebyla šejdrem. Ale nepředbíhejme, to je ještě daleko. Vždyť nejsem ještě ani v půlce výšivky:-)

Týden, který mám před sebou, není o nic méně hektický, než ten předešlý. Ale i tak doufám, že chvilku na jehličku s nití si najdu, a že na látce přibude pár stehů...


Užívejte si nádherných jarních dnů!

Jana

úterý 3. května 2011

1. května 2011

Tento týden jsem se věnovala výšivce - snažím se dokončit rozdělané UFOny (neboli UnFinished Objects), česky se jim také někdy říká kostlivce. Jedním z nejstarších je vánoční ubrus nebo podložka pod vánoční stromek od firmy Dimensions s názvem Skater's Village (viz Dimensions - Skater's Village). Začala jsem ho vyšívat v půlce června roku 2009... To mluví asi samo za sebe, že?

Takže za minulý týden jsem zvládla tohle:

Vyšila jsem celého sněhuláka s jeho (s)tvořitelem, zídku se psem, zídku bez psa a páreček na vycházce. Něco je i obšité... V horním rohu se klube křoví pod prvním z domků. Pomalu si začínám zase zvykat na výšivku stylu: udělej dva křížky a zapošij, začínám si zvykat na nepřehlednou předlohu (mně se teď zdá nepřehledná - však jsem skoro dva roky nevyšívala!), a tak často se neztrácím ani ve vlastní výšivce.

Na začátku týdne vyšívání vypadalo asi takto:
- pět minut hledání v předloze, kde bych asi tak měla vyšívat.
- deset minut hledání ve výšivce, kdeže to vlastně chci vyšívat.
- pět minut určování, jakouže to mám vyšívat barvou a jakým stehem.
- pět minut hledání, kde jsou ty barvy nití, které mám navléct do jehly.
- deset minut hledání ve výšivce, kam to sakryš mám opravdu zabodnout jehlu.
- vyšití dvou křížků, zapošití nitě.
- pět minut kontroly, zda jsem vyšila správné křížky/půlkřížky správnou barvou na správném místě.
- vysoká pravděpodobnost, že ty dva křížky v následující čtvrt hodině vypářu.

Nic moc postup, že? Ale už se lepším.... Už se odvážím vyšít i více jak dva křížky najednou:-) Třeba i pět:-))

Tak se zase za týden nejpozději pochlubím, jak jsem postoupila...

Krásné jarní dny.

Jana

25.12.2022

 Krásné a poklidné vánoční svátky všem! U nás rochu ve zmatcích, trochu v nemoci, ale i tak jsme si Štědrý den s dětmi užili dle možností. S...