Halloweenská příprava

Obě moje děti milují dýně - a to doslova. Rádi je pěstují - na jaře sází semínka a chodí se dívat, jak se zvedají první lístečky, chrání je před šneky a slimáky, chodí zalévat, těší se z každého květu a plodu. Pozorují s nadšením, jak se plody zabarvují, poměřují velikosti a plánují, co s tou dýní podnikneme. A jsem u druhé oblasti - milují jídla s dýní - polévky, pyré, koláče, chutney, marmeládu, džus... A samozřejmě, že vysloveně milují dlabání dýní na tzv. halloweeny... Máme dokonce několik dýní keramických, kdybychom náhodou některý rok nevypěstovali a nesehnali dostatek dýní na dlabání a svícení.

Vloni jsem ukazovala, že jsem jim ušila prostírky. Nějak se to ale nesešlo, a nestihla jsem je dokončit. Letos jsem strávila šicí víkend s novými známými v Harrachově. Bylo to super - dva dny a dva večery se stejně zaměřenými lidmi, kteří mi ukázali spoustu různých vychytávek. Doufám, že i já jsem jim řekla aspoň něco nového. No, a na tento šicí víkend jsem si s sebou vzala ty nedokončené prostírky. Dodělala jsem je tam. Sice jsem nesehnala svítící nit na prošití pavučin, ale prošila jsem je lesklou světle šedou nití, takže vypadají docela skutečně.

 
A k prostírkám jsem ušila i běhoun na stůl. Jde o úplně jednoduchý obdélník režné látky (bomulu z Ikea), prošitý do pavučin ozdobným stehem. Abych ho sladila s prostírkami a halloweenskými barvami, olemovala jsem ho pruhem sešitým z černé a oranžové látky. Nápad jsem viděla u Vanessy Christenson, která je mou oblíbenou designerkou, kterou sleduji už několik let.

Záložkovaná podruhé...

Včera v noci jsem dokončila záložku pro Toma. Je od firmy Royal Paris, a koupila jsem jí před mnoha a mnoha lety - na historicky prvním srazu vyšívaček ve Škrdlovicích. Bylo to v květnu 2007. Po něm následovala řada velmi nepříjemných životních propadů a změn, a já už víckrát nikam nejela...

Ale tak jako tak - Tomášek se tenkrát chystal do první třídy, a já mu koupila tuhle záložku, abych mu ulehčila čtení... Nakonec na ní přišla řada, až když je v primě na víceletém gymnáziu. Holt si na ní musel chvilku počkat.

Záložka se vyšívala na plastovou průhlednou kanavu, což mi dělá trochu problémy, protože nevidím, které křížky jsou, a které nejsou vyšité. Po dokončení křížkové výšivky jsem na záložku přišila z rubu střapeček, záložku podžehlila pevnějším vlizelínem, zastřihla na požadovaný rozměr, a obšila smykovacím stehem, aby vše pěkně drželo pohromadě.

Tak teď tu sedím, a přemýšlím, do čeho se pustit dál... Asi dokončím zvonečky a srdíčka z kurzu paličkování... Nebo že bych šla šít? Nebo uháčkovat Zuzance bačkůrky do lidušky? Jako vždycky - nápadů spousta, jen toho času na realizaci málo...

Záložkovaná poprvé...

Nevím proč, ale každý podzim mne přepadne nutkavá touha vyšít dětem pár záložek. Naprosto stejně jsem dopadla i letos - objevily se první žluté listy na stromech, vykvetly astry na záhoně, a já se ponořila do svých zásob, a vytáhla - záložky:-)

Jako první na mne vykoukla záložka od firmy Vervaco s medvídkem Popcorn the Bear. Koupila jsem jí Zuzince na posledním velkém vyšívačském srazu, který se konal v Praze v Edenu a pořadatelem byla firma NB Vyšívání. Hned jsem se do ní pustila, protože další sraz je tuto sobotu, 20. října. Ale tentokrát se nezúčastním...

Záložka se vyšívala krásně. Vyšívá se na kanavovou stuhu, po dokončení se záložka podžehlila vlizelínem (vše bylo součástí sady). I to obšívání mne bavilo - medvídek byl najednou krásně chlupatý.

A na čem pracuji teď? No přece na záložce - pro Tomáška, aby mu to nebylo líto. Jeho záložku mám koupenou už pekelně dlouho - koupila jsem jí na první srazu ve Škrdlovicích, což už je pomalu pět let... Až se stydím, že byla ve skříňce tak dlouho.

Mořská nostalgie

Tuto sadu od Čarivna Miť jsem začala vyšívat začátkem prázdnin. Letos jsme žádnou dovolenou u moře neplánovali, tak jsem si ho užívala alespoň tímto způsobem.










Moc se těším, až zase někdy ucítím vůni moře, uslyším hukot vln a ucítím mořský vítr ve vlasech...

A budeme se Zuzankou sbírat mušličky a vymýšlet, co z nich doma vyrobíme.








Dnes jsem výšivku dokončila, a bylo to téměř symbolické dokončení - po vyprání a vyžehlení se náhle zatáhlo a spustila se pořádná čina - vítr a déšť. Zahrada během pár minut zapadala listím z blízkých vysokých jasanů, které se ohýbaly větrem a shazovaly své letní šaty. Začal podzim se všemi plískanicemi, deštěm a spadaným poletujícím listím.









Zatopila jsem v kachlových kamnech, uvařila konvici čaje a při psaní tohoto příspěvku se těším na své pracovní křeslo.... Zuzanka se vedle mne učí háčkovat, Tomík hraje na klavír - prostě rodinná pohoda. Miluji podzimní poklidné dny.

Výstava v knihovně

Dnes je 1. října a tento týden současně u nás v knihovně začíná Týden knihoven. Je spojen s výstavou amatérských umělců, na které se prezentují šikovní lidé z Čelákovic a okolí.

Náš Dámský klub finišoval, vyvíjel neskutečnou rychlost a šikovnost, a podařilo se mu dokončit a vystavit všechny tři společné deky, které jsme začaly.























Samozřejmě, že jsme se zúčastnily se Zuzankou i jako soukromé osoby - paní knihovnice byly tak hodné, že nám udělaly společnou expozici v dětském oddělení.

Dnes jsme si výstavu s Tomáškem rychle proběhli - byly tam krásné fotografie, zajímavé obrazy a úžasné batiky. Určitě se vy, kteří nejste zdaleka, zajeďte podívat. Já doufám, že se ještě na výstavu dostanu a přidělám pár dalších fotek, protože Tomášek vyfotil pouze naše výrobky (je to holt můj malý milý rodinný patriot - návštěvníkům poskytoval zasvěcený výklad ke všem vystaveným rodinným artefaktům...)