sobota 23. února 2013

Volám jaro!

Dnes znovu televize hlásí, že na celém území republiky byla sněhová kalamita. Obvykle se jen pousměji a jdu smést koštětem těch pár neposedných vloček, neboť v naší nížině u vody spíše prší než sněží. Ale omyl - tentokrát sněžilo. A hodně. Také vím proč - dětem totiž začaly jarní prázdniny a já je vezla k babičce a dědovi do Krkonoš....

Prozíravě jsem nahlásila, že vyrazíme později. Aby bylo na silnicích protaženo. Přece nebudu naše silničáře honit v sobotu brzy po ránu. Ráno v sedm hodin mne probudil pluh. S úsměvem jsem se ještě zavrtala do peřin, aby mne v půl osmé probudil sypač. Jupí! Můžeme vyrazit.

Než jsme naložili auto, začalo sněžit docela intenzivně. Akce vypadala následovně - vymetla jsem nájezd, ometla jsem auto, naložila dvě zavazadla, zavřela kufr auta, vymetla nájezd, ometla auto, naložila další zavazadla... A tak dále, a tak podobně. Třešinkou bylo stěhování Pepíka - to je naše andulka. Děti si jí chtěly vzít s sebou. Nuž co. Nejdřív ho chtěl sníst pes v předsíni i s klecí, pak s ním málem Zuzka upadla na chodníku, a nakonec na něj děti naházely v autě bundy, takže se nám mohl udusit. Naštěstí ne, všimli jsme si toho,  byl v pohodě a celou cestu na svém oblíbeném sedadle spolujezdce komentoval mé řidičské schopnosti, ostatní řidiče i počasí. Seděl na bidýlku zobáčkem k přednímu sklu a nejvíc se mu líbila zácpa na dálnici.

Ano, půlhodinové stání na dálnici se mu líbilo asi nejvíc. Byla tam velká bouračka, naštěstí jenom plechy. I z toho je vidět, že opravdu nebylo pěkné počasí... Sice jsem z toho nejdřív byla celá nešťastná a nervozní, ale nakonec jsem byla za to stání ráda - konečně mi odmrzly stěrače a já mohla stírat přední sklo a nelovit rozmazané obrysy zasněžené cesty splývající s okolními poli.

Celý tento den krásně ladil s právě dokončenou výšivkou - vánoční podložkou Skater's Village od firmy Dimension. Když jsem zjišťovala, kdy jsem jí začala vyšívat, málem jsem omdlela - 13. června 2009!!!! To je strašné....  Obrázek je tak, jak jsem ho právě sundala z rámu, takže je celá zmuchlaný a zkroucený.


Už jsem objednala i látku na dokončení, tak doufám, že do konce března bude hotové a bude čekat na svůj čas vánoční....


A protože se mi už opravdu začíná stýskat po jaru, tak jsem vysela rajčata a slunečnice a hvozdíky a lilky a papriky a tak dále a tak podobně. Semínka už raší, rostlinky sílí, a já se moc těším na sladké červené a žluté plody, grilovaný lilek a sluníčkové květy slunečnic... Pro urychlení jsem si cestou koupila kytičku narcisků.






















A aby se to jaro blížilo mílovými kroky, vybrala jsem si jako další výšivku Trio Lilies od firmy Bucilla. Tato sada má řadu prvenství od začátku i konce. Je to první sada, kterou jsem koupila v bazaru na serveru Okoun, a to konkrétně od Nitky. Kdysi dávno před lety, na posledním srazu, na kterém jsem byla, mi bavlnky roztřídila Tunte. První stehy jsem udělala na posledním tvořivém pobytu Desatero řemesel v Poniklé, kde jsem byla s Hankie. Holky, obě mi moc chybíte... Tak na vás budu při vyšívání této sady vzpomínat. 






V klubu děvčata začala pracovat na další společné dece. Vybrala country vzor z otisků dlaní a srdíček. Toto je můj příspěvek do tohoto společného projektu.

3 komentáře:

  1. Vánoční podložkou to jaro nepřivoláš! :-)))
    Je nádherná, k dnešnímu počasí jak dělaná.
    Srdíčka a ručičku máš obšívané ručně?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, Ivanko, aplikovala jsem ručně... Moc mne to bavilo.

      Vymazat
  2. Ta výšivka je nádherná. Obdivuji tvou trpělivost.
    Narcisky a sazeničky připomínají, že se blíží jaro ... já mám doma ve váze tulipány, ale sadit budu až v dubnu :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za vaše komentáře! Jsou pro mne moc důležité. Jana