Přeskočit na hlavní obsah

26. listopad 2017

Nepovedlo se mi vymyslet nadpis - Omluva - za to, že jsem se tak dlouho neozývala a neukázala, co je u nás nového, co jsem já nebo Zuzka vyrobily, Tomáš dokázal atd? To by byl nadpis asi každého druhého příspěvku. Pokračovat, jako by se nic nedělo, a dát jenom nadpis týkající se toho, co je poslední nové? Jenže to těm starým, již dokončeným, ale nepublikovaným věcem bude líto... Vtipný nadpis mne nenapadl, nějak v posledních dnech na vtipy není moc nálada.

Tak je jenom datum. Dnešní. A bude mi připomínat, že bych měla alespoň jednou za měsíc sem něco dát. Nějaký post, informaci, záznam, myšlenku, fotku rozdělané věci. Prostě něco. Já vím, že jsem to tu už kdysi slibovala. Nu, snad se tentokrát zadaří. Možná mi to teď občas někdo připomene...

Děvčata se u nás na Dámském klubu učila všívat peněženku do zaklapávacího rámečku. Takového, jako měla babička na kabelce z korálků, a já jí tu kabelku strašně záviděla, chodila si s ní tajně hrát, a jednou se korálky rozsypaly, a bylo po kabelce i tajném hraní si. Ale ta měla rámeček větší, to je pravda. Bohužel jsem se klubu zúčastnit nemohla, děti měly jiné akce, a já jako matka- taxikář jezdila jak divá sem a tam.

Ale holky byly milé, rámeček mi vzaly, a jeden pátek večer mi ukázaly, jak na to všívání. Tedy řeknu vám - je to pěkná piplačka.

Látka na vnější část mi připomíná babiččinu zástěru - byl to nějaký zbytek, dost možná i z nějaké té babiččiny zástěry (tedy spíš ona nosí takové domácí šaty, ale říká tomu zástěra). Vyztuženo dvěma vrsrtvami vlizelínu. Vnitřní látka vzorek bavlněného závěsu ze zrušeného krámu. Ještě měl na sobě přilepený štítek s objednacím číslem, a celý byl začištěný zubatými nůžkami...

Není to dokonalé, ale je to můj první pokus. Ještě mám jeden rámeček, tak snad druhý pokus bude lepší. I tak po tomto prvním Zuzka skočila dřív, než jsem se stihla pořádně zeptat, zda by ho vůbec chtěla :-)



Komentáře

  1. Už jsi mi chyběla, Jano! Ale je mi jasné, že den má pouze 24 hodin, i když někdy mám pocit, že ten tvůj alespoň 48, podle toho, co všechno stíháš. Taštička je krásná, taková retro. Opravdu jsem si při pohledu na ní vzpomněla na babičku.
    Krásné dny!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ali, moc děkuji za přivítání:-) No, moc toho nestíhám, ale snažím se...

      Vymazat
  2. Jsem moc ráda, že jsi zase tady! A těším se na všechno příští...
    Hezké dny přeju!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, díky moc. Budu se snažit. Mám toho hotovo povícero, tak se to pokusím postupně nafotit a napsat pár slov....

      Vymazat
  3. Makačka to musí být šílená, klobouk dolů!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivi, asi pro šikovného tak moc není, ale mně to furt někam utíkalo :-)

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji za vaše komentáře! Jsou pro mne moc důležité. Jana

Populární příspěvky z tohoto blogu

27.1.2018

Pokračuji v červené dece z babiččina kanafasu. Původní bloky jsou dokončené.


Ale Zuzka usoudila, že je to malé, takže budu přidělávat dalších šest. Teď je otázka, jaké vzory tam dát...


Vyšila jsem srdíčka stonkovým stehem. Ať se trošku liší od té předchozí, modré. Tam byly jen obrysy. Modrou deku najdete tady.


Vlastně mne tak napadlo, že ta modrá byla poslední moje došitá PW deka. Reakce na mé tehdejší šití nebyly moc vlídné, a já od té doby nebyla schopná žádnou další deku dokončit. Mám tu několik ufounků v různém stádiu rozkladu, a protože jaksi nemládnu, tak jsem se rozhodla všechny dokončit, protože hotové deky snad mí dědicové nějak využijí, ale blokovou skládačku vyhodí tak leda to popelnice.  :-( Takže od poslední deky uplynulo přesně pět let. Děsné...


A samozřejmě - Aurinka musí pečlivě vše vyzkoušet - látky a stavebnice prý jsou super měkké, deka bude jistojistě "pro kočku". Teď jak si to přebrat, že?




11.3.2018

Včera večer jsem dokončila další stránku na HAEDce Hanging Ornaments od Sandry Kuck, číslo 28 ze 64. Tímto jsem oficiálně za polovinou obrazu. Kdyby vám ty počty nevycházely, tak poslední řada stran má jen pár řádků, takže sice píši, že výšivka je na 64 listů A4, ale ve skutečnosti bych měla počítat o osm méně.



Jinak po mrazech minulý týden bylo tento víkend vysloveně jarní počasí. Které mi připomnělo, že je třeba začít myslet na léto - takže jsme se Zuzkou vysely rajčata, papriky, lilky, brokolice a další rostlinky, které nám, doufejme, budou dělat v létě radost svými plody.

Já nevydržela, a objednala k našim leknínům (kvetl zatím jenom jeden) fontánku, takže zase budeme mít malé vylepšení na terase. Už se těším, až zazimované květiny vystěhujeme z dílny, a já jí zase budu mít pro sebe... Do té doby už bych měla běhat jako srnka (pevně tomu věřím), tak to bude super.

PS: Asi jsem nakazila i Zuzku, protože ta si objednala semínka "živých kamenů". Tak jí budu držet pěsti, aby…

25.3.2018

Sundali mi sádru, chodím jenom o francouzské holi, protože ještě noha není úplně srostlá. Prý tak z jedné třetiny. Ale kvůli kotníku je to údajně takto lepší. Třikrát týdně rehabilitace - magnetoterapie a vířivka. Začíná mi chybět čas. A to mi ještě v noci na dnešek jednu hodinu sebrali díky přechodu na letní čas.

Takže je vidět, že ani na ruční práce není tolik času. Minulý víkend jsem vyzkoušela šití - pohnula jsem se Zuzčinou červenou dekou, ale celý týden to zůstalo ve stejném stavu.



Ještě musím našít červeno-bílé rozdělovací bordurky mezi,a  po přeměření doplnit na finální bordurou na požadovanou velikost. Jenom se bojím, jestli budu mít dost materiálu. Toho kanafasu už zase tolik nemám :-( Omlouvám se za kvalitu fotek, ale na jedné noze se fotí blbě - a ten večer mne obě - nemocná i zdravá - bolely řádně. A deku pro příště fotit jedině fotoaparátem, ne jenom mobilem. Slibuji.

A protože se jaro hlásí, i když se to nezdá, vyseli jsme první semínka - rajčata, lilky, papriky, dýně. …