Přeskočit na hlavní obsah

26. listopad 2017

Nepovedlo se mi vymyslet nadpis - Omluva - za to, že jsem se tak dlouho neozývala a neukázala, co je u nás nového, co jsem já nebo Zuzka vyrobily, Tomáš dokázal atd? To by byl nadpis asi každého druhého příspěvku. Pokračovat, jako by se nic nedělo, a dát jenom nadpis týkající se toho, co je poslední nové? Jenže to těm starým, již dokončeným, ale nepublikovaným věcem bude líto... Vtipný nadpis mne nenapadl, nějak v posledních dnech na vtipy není moc nálada.

Tak je jenom datum. Dnešní. A bude mi připomínat, že bych měla alespoň jednou za měsíc sem něco dát. Nějaký post, informaci, záznam, myšlenku, fotku rozdělané věci. Prostě něco. Já vím, že jsem to tu už kdysi slibovala. Nu, snad se tentokrát zadaří. Možná mi to teď občas někdo připomene...

Děvčata se u nás na Dámském klubu učila všívat peněženku do zaklapávacího rámečku. Takového, jako měla babička na kabelce z korálků, a já jí tu kabelku strašně záviděla, chodila si s ní tajně hrát, a jednou se korálky rozsypaly, a bylo po kabelce i tajném hraní si. Ale ta měla rámeček větší, to je pravda. Bohužel jsem se klubu zúčastnit nemohla, děti měly jiné akce, a já jako matka- taxikář jezdila jak divá sem a tam.

Ale holky byly milé, rámeček mi vzaly, a jeden pátek večer mi ukázaly, jak na to všívání. Tedy řeknu vám - je to pěkná piplačka.

Látka na vnější část mi připomíná babiččinu zástěru - byl to nějaký zbytek, dost možná i z nějaké té babiččiny zástěry (tedy spíš ona nosí takové domácí šaty, ale říká tomu zástěra). Vyztuženo dvěma vrsrtvami vlizelínu. Vnitřní látka vzorek bavlněného závěsu ze zrušeného krámu. Ještě měl na sobě přilepený štítek s objednacím číslem, a celý byl začištěný zubatými nůžkami...

Není to dokonalé, ale je to můj první pokus. Ještě mám jeden rámeček, tak snad druhý pokus bude lepší. I tak po tomto prvním Zuzka skočila dřív, než jsem se stihla pořádně zeptat, zda by ho vůbec chtěla :-)



Komentáře

  1. Už jsi mi chyběla, Jano! Ale je mi jasné, že den má pouze 24 hodin, i když někdy mám pocit, že ten tvůj alespoň 48, podle toho, co všechno stíháš. Taštička je krásná, taková retro. Opravdu jsem si při pohledu na ní vzpomněla na babičku.
    Krásné dny!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ali, moc děkuji za přivítání:-) No, moc toho nestíhám, ale snažím se...

      Vymazat
  2. Jsem moc ráda, že jsi zase tady! A těším se na všechno příští...
    Hezké dny přeju!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, díky moc. Budu se snažit. Mám toho hotovo povícero, tak se to pokusím postupně nafotit a napsat pár slov....

      Vymazat
  3. Makačka to musí být šílená, klobouk dolů!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivi, asi pro šikovného tak moc není, ale mně to furt někam utíkalo :-)

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji za vaše komentáře! Jsou pro mne moc důležité. Jana

Populární příspěvky z tohoto blogu

28.1.2019

Deka Ledové květy pro Margarétku

Kolegovi v práci se nedávno narodila první dcerka, Margarétka. A když je to taková ledová princeznička, narozená v nejstudenějších měsících roku, hned mne napadly zbytky látek v ledově šedých, modrých a zelenkavých odstínech. Už dlouho jsem s nimi počítala na nějakou deku nebo jiný projekt, ale na velkou deku jich bylo málo, a na ubrus zase moc :-) A dětská deka pro miminko byla tak akorát. A když se objevila výzva od Moda Fabrics na společné šití Moda Love quilt ve třech velikostech, bylo rozhodnuto.



Velikost z charmpacku byla plusmínusautobus vyhovující, ale 80 x 80 cm mi přišlo málo. Tak jsem přidala dvě bordurky, konec konců bílá i modrošedá mi zbyly, tak proč blok nezvětšit o kousek.



Deka je podšitá zelenkavým fleesem. Je lehounká, a přitom teplá. Dá se použít do postýlky i do auta, jako přebalovací podložka u paní doktorky, nebo hrací na zem. Jak se bude hodit.



Prošívání je jednoduché, do špiček kopírujících tvar. Hrála jsem si i se sešíváním - h…

10.12.2018

Zítra bude Zuzce patnáct let. Tak strašně rychle to uteklo. Z malého, ubrečeného miminka je velká, usměvavá slečna. Kde jsou všechny ty roky, co tu s ní jsme? Kam zmizel všechen ten čas? Jsem nesmírně ráda, že jí mám, i když za těch patnáct let byly i dny, kdy bych jí přetrhla na dvě malé do školky, ale které dítě nezazlobí, že :-)

No, a když patnáct let, tak jsem plánovala pořádný dar - deku. Však víte, tu srdcovou, červenou, kanafasovou. Top jsem dokončila včas, ale pak mne životní události semlely na fašírku, a patnácté narozeniny se blížily, a mně bylo jasné, že prošití a olemování se fakt v mém případě nekoná. Jenže po světě chodí andělé, a jednoho takového jsem potkala i já. Jen tak mezi řečí jsem se zmínila, že holt deka pro dcerku hotová nebude, ale co, máme před sebou spoustu dalších narozenin a svátků a jiných příležitostí. Nic jsem tím nemyslela, nic nečekala - a už vůbec ne nabídku - zabal to a pošli, já ti to proquiltuji.   Vím, že všechny quiltařky mají před vánoci napil…

9.9.2018

Týden školy za námi. U nás letos nic nového - kvarta a septima - známé tváře, známá škola, známá cesta. Jo, za rok to bude jiná - jeden maturita, druhá taneční. Ale letos ticho před bouřkou :-)

Doma celkem také nic nového - začalo poprchávat, zahrada se zazelenala, ovocné stromy znovu kvetou (jsem zvědavá, co budou dělat na jaře), dýně konečně znovu nasadily plody - snad stihnou aspoň trochu dozrát. Známí si odvezli dětský domeček, takže přemýšlím, co s vytvořenou mezerou - je třeba upravit keře kolem, které se tvarovaly dle domečku, uvažuji o dokoupení něčeho, co roste rychleji, aby se zakryl nečekaný průzor k nám do zahrady od sousedů - asi nějaký tavolník vyhraje, zlatých dešťů máme ve volně rostlém živém plotě až dost. Nebo nějaký panašovaný ptačí zob by mohl být fajn. Uvidím, na co narazím v zahradnictví.

Na terase kvetou ibišky jako o život. Konečně mám fotku i žlutého - no není nádherný?



S novým školním rokem začal nový projekt - Sampler pro kamarádku - ze stránek Moniky Kolejo…