22. června 2011

Jak tak koukám, tak se z nedělních aktualizací nakonec staly středeční. Ale to snad nevadí - konec konců - v neděli je fofr, celá rodina doma, o víkendu toho paradoxně vyšiji nejméně, v pondělí ráno v práci taky fofr, myšlenky na aktualizaci deníčku veškeré žádné... Ale středa - to už se vše pomalu uklidnilo, v práci i škole je vše ve svých kolejích, a i tak chvilka na aktualizaci se najde.

A co se stalo za minulý týden? Pokročila jsem s domem, jak jsem se těšila, ale ještě ho nemám celý hotový. Ale musím se pochválit - už se tolik neztrácím v předloze a nedělá mi problém přelétávat očima mezi předlohou a výšivkou. No hurá, ale že mi to tedy trvalo. Bohužel značky si ještě pořád nepamatuji, ale co už - jsem ráda, že nestrávím většinu vyšívacího času hledání místa, kde jsem v předloze a kde jsem na látce.

Chtěla jsem se podívat, kolik toho mám vyšito, a navíc potřebuji posunout výšivku na rámu, tak jsem vše oddělala, trochu vyžehlila, a tak se i vy podívejte, jaký kus už mám. Až mne to překvapilo:-)

Ráda bych do začátku prázdnin dovyšila tenhle domeček (plus lidi stojící před ním a pozadí kolem něj), abych ho mohla obšít.

A proč do začátku prázdnin? Protože to odjedou děti na prázdniny, a já vytáhnu utajované projekty, neboli dárky. A co to bude vám prozradím, až na nich začnu pracovat. Děti jsou naštěstí ještě celkem malé a na blog nechodí, takže když jim to neprozradíte vy, tak se nic nedozví:-)

15. června 2011

Během práce na normalizaci počítačového prostředí  jsem si chvílemi odskakovala k vyšívání. Jak mi to šlo, to vidíte na fotce.

Konečně jsme dosáhla vytouženého pravého horního rohu. Víc doprava a víc nahoru už fakt pokračovat nebudu. Tento týden bych ráda pohnula s rozvyšitým domem (je z něj zatím vidět věž a část střechy, začíná se rýsovat další štít). Obšívat budu tento dům a přilehlé stromy a lidi až tento dům dokončím - i když je výšivka velká, tak nemůžu obšívat dřív, než je celý jeden motiv vyšitý - a tento je pořádně velký...


Je stále znát, že jsem dlouho nevyšívala, a že vyšívám pouze po chvilkách - ještě nikdy se mi nestalo, abych si po takovém kusu výšivky nepamatovala barvy a značky a automaticky nesahala po správných jehlách a bavlnkách. Ale začíná mne to zase bavit - aspoň chvílemi. Že by se blýskalo na lepší časy? Nashromážděné zásoby sad po tom rozhodně úpěnlivě volají....

8. června 2011

Hurá! Konečně se mi to povedlo!

Nevíte co? No, přece - dostat se do blogu.

Člověk by nevěřil, co všechno za něj automaticky dělá počítač. Umřel mi notebook - nejdřív se přehříval a vypínal občas, ale jednou se už po přehřátí nevzpamatoval. Prostě se v současných parnech uvařil. Sama jsem udivená, kolik věcí si za mne můj noťásek pamatoval - adresy, odkazy, apod. Stačilo klepnout na ikonku, a byla jsem na svých stránkách. Jenže teď pracuji ze synova počítače, a on tam moje odkazy nemá.... Jenom si vzpomenout, jaká adresa je ke kterým stránkám je chvílemi nadlidský výkon. Doufám, že můj noťásek v servisu brzy vyléčí.... Už se mi po něm moc stýská.

Ale abych jenom nepsala o nehodách. Díky téměř dokonalé absenci webu a netu a dalších podobných lákadel vyšívám jako drak (když nepracuji, nestarám se o domácnost a zahradu a děti), takže počítám, že o víkendu sem dám pořádnou aktualizaci. Tedy pokud se nepřehřeje i tenhle počítač - hřeje také docela dost.

Tak nám držte palce - všem třem  - mě, mému notebooku a synovu počítači:-)