Přeskočit na hlavní obsah

Červencové bilancování...

Ne, opravdu jsme nezmizeli z povrchu zemského, ale dětem začaly prázdniny - děti se rozjely po táborech, babičkách, výletech...
Ahoj, mami! Já už jedu....
Ani se neohlédla....



Když děti byly u babičky, tak jsem přestavovala Tomův pokojík - namontovala (SAMA!!!) nový lustr, vymyslela a přidělala rámy na plakáty na šikmý strop nad jeho postel a olištovala skoro celou ložnici (ten zatracepený trám mne zastavil - kolem něj se to fakt blbě dělá...). Takže jsem nestihla ani nic vyfotit - odkvetla mi spousta kvítků, sbírala jsem maliny a vařila marmelády a šťávy z jahod i rybízu.








Pak děti odjely na tábory - Zuzanka na skautský a Tomík na německo-cyklistický.










Neboj, to vyšlapat nemusíš. Stačí, když to kolo vytlačíš...
Tomík měl tábor kratší, takže jsme byli spolu doma pár dnů sami. Vytáhl mne na cyklistický výlet do Brandýsa - po cyklostezce.












Nejdřív zatočit klikou, a pak si vyslechnout výklad...


Ukázal mi učebnu v přírodě.














Tak tohle bych uklízet nechtěla...


Zámek a zámecký park.





Pozval mne do cukrárny (dort byl moc dobrý, nestihla jsem nás ani vyfotit).









Cestou zpátky jsme přejeli Labe v Toušeni.














Tak vidíš, mami - tahle snadno se dostaneme domů. Ani nohy tě bolet nebudou.

A domů se vrátili přívozem.















Nemučili tě tu hlady?

Pak se vrátila Zuzanka - hned utíkala nakrmit kočičku Adélku.


















S "lehkou" hlavou....

A hned se dala ostříhat.















bleeee - budu barevná všude...

V plném soustředění - jenom aby tam nebyly šmouhy...

Po prvním nátěru je třeba brousit....

Hlavně pečlivě. Ať má sestra radost.


Než přijela Zuzanka z tábora, tak jsme s Tomáškem obrousili starý ošklivý stůl, který sloužil jako pracovní v dílně manželovi. Zuzanka si dnes vybrala v Domě barev barvičky a hned ten starý stůl s Tomáškem natřeli.





Tomášek natíral nohy.











Zuzanka šuplík.










A já si vzala na starost desku.





























Tyrkysovo-bílý stůl, bílý strojek, a rovnou se šije...

Stěny si Zuzanka vyzdobila svými obrázky.




Před večerní bouřkou jsme stihli stůl odnést na své místo v dílně a připravit Zuzance její pracovní šicí koutek. Nový stůl krásně rozzářil kout v té pochmurné místnosti.








Zdi si vyzdobila vlastními obrázky.











 

Jak je vidět, Zuzanka v poslední době miluje modrou...



Na žehlicí prkno jsme natáhly nový potah - jak jinak - modrotyrkysový....





Tak ať se jí tam dobře šije.... 





Komentáře

  1. Zuzanka šíleně povyrostla! Tak ta šikula jedna má i své místo v dílně na šicí stroj :-) Máte to holky krásně zorganizované.
    Z Tomáška už je taky kus chlapa... A jak vidím, Ty se rozhodně nenudíš :-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za vaše komentáře! Jsou pro mne moc důležité. Jana

Populární příspěvky z tohoto blogu

28.1.2019

Deka Ledové květy pro Margarétku

Kolegovi v práci se nedávno narodila první dcerka, Margarétka. A když je to taková ledová princeznička, narozená v nejstudenějších měsících roku, hned mne napadly zbytky látek v ledově šedých, modrých a zelenkavých odstínech. Už dlouho jsem s nimi počítala na nějakou deku nebo jiný projekt, ale na velkou deku jich bylo málo, a na ubrus zase moc :-) A dětská deka pro miminko byla tak akorát. A když se objevila výzva od Moda Fabrics na společné šití Moda Love quilt ve třech velikostech, bylo rozhodnuto.



Velikost z charmpacku byla plusmínusautobus vyhovující, ale 80 x 80 cm mi přišlo málo. Tak jsem přidala dvě bordurky, konec konců bílá i modrošedá mi zbyly, tak proč blok nezvětšit o kousek.



Deka je podšitá zelenkavým fleesem. Je lehounká, a přitom teplá. Dá se použít do postýlky i do auta, jako přebalovací podložka u paní doktorky, nebo hrací na zem. Jak se bude hodit.



Prošívání je jednoduché, do špiček kopírujících tvar. Hrála jsem si i se sešíváním - h…

10.12.2018

Zítra bude Zuzce patnáct let. Tak strašně rychle to uteklo. Z malého, ubrečeného miminka je velká, usměvavá slečna. Kde jsou všechny ty roky, co tu s ní jsme? Kam zmizel všechen ten čas? Jsem nesmírně ráda, že jí mám, i když za těch patnáct let byly i dny, kdy bych jí přetrhla na dvě malé do školky, ale které dítě nezazlobí, že :-)

No, a když patnáct let, tak jsem plánovala pořádný dar - deku. Však víte, tu srdcovou, červenou, kanafasovou. Top jsem dokončila včas, ale pak mne životní události semlely na fašírku, a patnácté narozeniny se blížily, a mně bylo jasné, že prošití a olemování se fakt v mém případě nekoná. Jenže po světě chodí andělé, a jednoho takového jsem potkala i já. Jen tak mezi řečí jsem se zmínila, že holt deka pro dcerku hotová nebude, ale co, máme před sebou spoustu dalších narozenin a svátků a jiných příležitostí. Nic jsem tím nemyslela, nic nečekala - a už vůbec ne nabídku - zabal to a pošli, já ti to proquiltuji.   Vím, že všechny quiltařky mají před vánoci napil…

9.9.2018

Týden školy za námi. U nás letos nic nového - kvarta a septima - známé tváře, známá škola, známá cesta. Jo, za rok to bude jiná - jeden maturita, druhá taneční. Ale letos ticho před bouřkou :-)

Doma celkem také nic nového - začalo poprchávat, zahrada se zazelenala, ovocné stromy znovu kvetou (jsem zvědavá, co budou dělat na jaře), dýně konečně znovu nasadily plody - snad stihnou aspoň trochu dozrát. Známí si odvezli dětský domeček, takže přemýšlím, co s vytvořenou mezerou - je třeba upravit keře kolem, které se tvarovaly dle domečku, uvažuji o dokoupení něčeho, co roste rychleji, aby se zakryl nečekaný průzor k nám do zahrady od sousedů - asi nějaký tavolník vyhraje, zlatých dešťů máme ve volně rostlém živém plotě až dost. Nebo nějaký panašovaný ptačí zob by mohl být fajn. Uvidím, na co narazím v zahradnictví.

Na terase kvetou ibišky jako o život. Konečně mám fotku i žlutého - no není nádherný?



S novým školním rokem začal nový projekt - Sampler pro kamarádku - ze stránek Moniky Kolejo…