Přeskočit na hlavní obsah

Říjnové podzimní (snění) tvoření

Podzim už rozehrál všechny melancholické tóny - u nás u řeky začaly ranní husté mlhy, občas už člověk musí škrábat auto zvenku, stírat skla zevnitř, vlhko je celý den. Ale kolem poledne vykoukne sluníčko, rozsvítí žluté a rudé listy keřů, rudé pruty svíd, ze kterých už listy opadaly, děti najdou poslední maliny a jahůdky, a je zase krásně, teplo, a spolu s kočičkou a pejskem si i my, lidé, vyhříváme na sluníčku své kožíšky, jako kdybychom mohli to teplo na nadcházející zimu naakumulovat.

Večery jsou delší, a tak častěji vytáhnu ruční práce. I to je důvod, proč podzim miluji. Konev horkého čaje, teplá kachlová kamna, pěkný film a ruční práce v ruce - co mi může chybět?

Už jsem psala, že jsem dokončila paličkovanou dečku podle Ivy Proškové. Už je součástí podzimní výzdoby okýnka v kolumbáriu na hřbitově. Teď paličkuji prostorovou vánoční hvězdu...









Měla jsem obrovské štěstí, že mne mezi sebe vzala děvčata ze Stružince a okolí. Občas mezi ně jezdím pookřát a prohnat svůj šicí stroj. Zatím si s sebou nevozím svůj úžasný milovaný traktůrek Janome, ale starou věrnou Veritasku, ale i tak s nimi dokážu našít spoustu věcí. Tentokrát jsem ušila malou vánoční hvězdu podle Leny na papír - chtěla bych ušít ještě jednu, v upravené barevnosti. Na novou sedačku patří nové větší polštáře, tak toto by mohly být první povlaky na ně.




Ze zbytečků látek jsem ušila Tomáškovi obal na knihu - sice se tvářil, že tam má i krajku, ale nakonec ho velmi rád popadl a už v něm má knihu. Budu muset ušít podobný pro Zuzku, jenom víc zdobený...









Aby to Zuzance nebylo líto, tak jsem pod dohledem Jehličky ušila pytel na balet apod. Děvčata šila v safari a indiánském stylu, já slaďoučce růžový s kraječkama. Bála jsem se, jak to bude vypadat, ale dopadlo to docela dobře. Báglík má i kapsy na drobnosti - Zuzka už ho obsadila a vyzkoušela v praxi. Akorát ještě musím dokoupit novou šňůru na zavazování - tahle je jen provizorní, sehnaná narychlo.

















A nakonec jsem si ušila jenom takovou drobnůstku na hlouposti, co se nám pořád válí po kamnech - sirky, svíčky apod. Prostě pytlík na cokoliv.











Součástí šicího maratonu byly i vánoce. Ano, tak moc se těšíme na vánoce, že děvčata zorganizovala vánoce se vším všudy - byla hrachová polévka, bramborový salát, řízky, ozdobený a osvětlený vánoční stromeček a zabalené dárky. I koledy jsme zpívaly:-) Dávaly jsme si sedáky, aby nás netlačily u toho šití prdelky... Já dostala od Jehličky tento:














Pro Líbu jsem ušila riflový se srdíčkem:















A tady jsou všechny dárečkové sedáky, už vybalené:

Komentáře

  1. Páni, tys pilná včelka.... krásné to máš!
    Ajka

    OdpovědětVymazat
  2. Odpovědi
    1. Amélko, pochvala od tebe mne nesmírně těší.

      Vymazat
  3. To je krásného šití...
    A ta paličkovaná dečka - ta mě teda dostala - super.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, moc děkuji za pochvalu. Dečku jsem dělala pod dohledem naší vedoucí kroužku, tak jí tvou pochvalu vyřídím... Patří určitě i jí.

      Vymazat
  4. no to je úža úža,jaká jsi pilňucha,a prej že nic neděláš,hahaha :-)),závidím ti tvoji výkonnost,šárka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. no, výkonnost nulanulaprd, ty nemáš co závidět - nedávno jsem viděla tvá dílka, a to mi tedy spadla čelist až někam do sklepa /kdybysme ho měli/.

      Vymazat
  5. Jani, dnes to máš tady samou krásu!!!! Prostě všechno nádherné: dečka, hvězda, obal na knížku, báglík pro Zuzanku, boxík na drobnosti a sedáky také! :) Opravdu krásné :) A kamna a sedačka... :) Kamínka teď určitě příjdou vhod a na tu sedačku... máš pravdu, to chce polštářky :) Tak ať se ti, Jani, daří!! Krásné sluníčkové dny! Papa, Jola

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jolanko, děkuji. Viď, nová sedačka potřebuje nezbytně nutně nové polštářky, kooort když je taková šedivá:-)) Miluji tvé barvičky, a musím nějaké dostat i do našeho interiéru. Jsi mou velkou inspirací.

      Vymazat
  6. To snad ani není možné, co Ty toho stihneš!!! Jak to vůbec všechno můžeš stíhat? Děsně mě tím štveš! :-) Všechno máš moc pěkné, nevím, co se mi líbí víc.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivi, jak to stíhám? Kdybych nechodila každé úterý na kroužek paličkování, nebyla by dečka. Kdybych nejela na víkendové šití, nebyly by ostatní výrobky. Tož tak to stíhám... Za normálního frmolu toho moc nevytvořím. Bohužel.

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji za vaše komentáře! Jsou pro mne moc důležité. Jana

Populární příspěvky z tohoto blogu

28.1.2019

Deka Ledové květy pro Margarétku

Kolegovi v práci se nedávno narodila první dcerka, Margarétka. A když je to taková ledová princeznička, narozená v nejstudenějších měsících roku, hned mne napadly zbytky látek v ledově šedých, modrých a zelenkavých odstínech. Už dlouho jsem s nimi počítala na nějakou deku nebo jiný projekt, ale na velkou deku jich bylo málo, a na ubrus zase moc :-) A dětská deka pro miminko byla tak akorát. A když se objevila výzva od Moda Fabrics na společné šití Moda Love quilt ve třech velikostech, bylo rozhodnuto.



Velikost z charmpacku byla plusmínusautobus vyhovující, ale 80 x 80 cm mi přišlo málo. Tak jsem přidala dvě bordurky, konec konců bílá i modrošedá mi zbyly, tak proč blok nezvětšit o kousek.



Deka je podšitá zelenkavým fleesem. Je lehounká, a přitom teplá. Dá se použít do postýlky i do auta, jako přebalovací podložka u paní doktorky, nebo hrací na zem. Jak se bude hodit.



Prošívání je jednoduché, do špiček kopírujících tvar. Hrála jsem si i se sešíváním - h…

10.12.2018

Zítra bude Zuzce patnáct let. Tak strašně rychle to uteklo. Z malého, ubrečeného miminka je velká, usměvavá slečna. Kde jsou všechny ty roky, co tu s ní jsme? Kam zmizel všechen ten čas? Jsem nesmírně ráda, že jí mám, i když za těch patnáct let byly i dny, kdy bych jí přetrhla na dvě malé do školky, ale které dítě nezazlobí, že :-)

No, a když patnáct let, tak jsem plánovala pořádný dar - deku. Však víte, tu srdcovou, červenou, kanafasovou. Top jsem dokončila včas, ale pak mne životní události semlely na fašírku, a patnácté narozeniny se blížily, a mně bylo jasné, že prošití a olemování se fakt v mém případě nekoná. Jenže po světě chodí andělé, a jednoho takového jsem potkala i já. Jen tak mezi řečí jsem se zmínila, že holt deka pro dcerku hotová nebude, ale co, máme před sebou spoustu dalších narozenin a svátků a jiných příležitostí. Nic jsem tím nemyslela, nic nečekala - a už vůbec ne nabídku - zabal to a pošli, já ti to proquiltuji.   Vím, že všechny quiltařky mají před vánoci napil…

9.9.2018

Týden školy za námi. U nás letos nic nového - kvarta a septima - známé tváře, známá škola, známá cesta. Jo, za rok to bude jiná - jeden maturita, druhá taneční. Ale letos ticho před bouřkou :-)

Doma celkem také nic nového - začalo poprchávat, zahrada se zazelenala, ovocné stromy znovu kvetou (jsem zvědavá, co budou dělat na jaře), dýně konečně znovu nasadily plody - snad stihnou aspoň trochu dozrát. Známí si odvezli dětský domeček, takže přemýšlím, co s vytvořenou mezerou - je třeba upravit keře kolem, které se tvarovaly dle domečku, uvažuji o dokoupení něčeho, co roste rychleji, aby se zakryl nečekaný průzor k nám do zahrady od sousedů - asi nějaký tavolník vyhraje, zlatých dešťů máme ve volně rostlém živém plotě až dost. Nebo nějaký panašovaný ptačí zob by mohl být fajn. Uvidím, na co narazím v zahradnictví.

Na terase kvetou ibišky jako o život. Konečně mám fotku i žlutého - no není nádherný?



S novým školním rokem začal nový projekt - Sampler pro kamarádku - ze stránek Moniky Kolejo…