Přeskočit na hlavní obsah

Pomerančové potěšení

V listopadu a prosinci si užíváme výborných šťavnatých pomerančů. Uznávám, že v létě v Řecku, utržené přímo ze stromu, byly proti těm, co se nyní najdou v obchodech, nepřekonatelné, ale pokud nejste právě v Řecku a není sezona čerstvých pomerančů, kupte si je teď.

Takže dnes jsme byli nakoupit na víkend - zelí, čínské zelí, mrkev a pomeranče. Paní na pokladně nevěřila vlastním očím - myslím, že nenápadně kontrolovala, zda nám pod čepicí nevykukují dlouhé králičí uši:-)) Jenže já i děti milujeme zelí a mrkev, plus když jsem zahlédla ty krásné šťavnaté pomeranče, neodololala jsem a tvářila se, že na terase nejsou zazimované plné přepravky jablíček od babičky. Konec konců - změna je občas také nutná.

Doma před víkendem čisto a prázdno - bublaninu už jsme snědli, tak co teď. Oko padlo na pomeranče - co takhle zkusit pomerančové mufinky? Od nápadu k realizaci nebývá u nás daleko - Zuzanka hned utíkala do komory a volala, že máme oranžové papírové košíčky i žluté zdobení. Se zdobením mne trochu zaskočila - jsem myslela, že budeme mít obyčejné, nezdobené. No, změna, něco během pečení vymyslíme...

Jako těsto jsem použila univerzální recept - 2 hrnky polohrubé mouky smíchat s 1/4 hrnkem cukru a 1 lžící prášku do pečiva. Do této směsi jsem nastrouhala kůru z jednoho pomeranče (nemáte-li bio, dobře kůru umyjte teplou vodou). Z ostrouhaného pomeranče jsem vymačkala šťávu, doplnila mlékem na cca hrnek, přidala 1/4 hrnku oleje a 1 vejce, a rozšlehala metličkou. Tekutou směs jsem rychle vmíchala do suché, a okamžitě naplnila košíčky. Pekly se na 180 stupňů necelých 20 minutek.



Mezitím jsem se Zuzankou vymíchala královskou polevu, ve které jsem zaměnila citronovou šťávu za šťávu z 1/2 pomeranče. Takže jeden bílek, špetička soli, šťáva z půlky pomeranče rozšlehat na mírnou rychlost. Přidávat po lžicích moučkový cukr, dokud nemáte požadovanou konzistenci - Zuzanka chtěla tlustou vrstvu (miluje vše hoooodně sladké), takže jsme dali hodně cukru a na mufinky nastříkali zdobičkou.





Polevu jsem dávala na ještě teplé mufinky - hezky přilne, a mufinky díky papírovému košíčku a zatáhnuté polevě nevysychají. Po nastříkání polevy je možné ještě mufinky na chviličku strčit pod gril - pak máte polevu "pusinkovou", jak říká Zuzanka.


No, a než nám mufinky dostydnou, tak Zuzanka složila vánoční domeček - jsou to něco jako 3D puzzle, velmi jednoduché, ale udělaly velkou radost. Končí u nás hračkářství, tak měli výprodej a Zuzanka mne tam uprosila na tento domeček a adventní kalendář Bratz. 

Zespoda domečku je dokonce natištených pár řádků pro přání nebo věnování, ale to Zuzanka nevyplňovala. Myslím, že by to mohl být pěkný drobný dáreček pro někoho blízkého.





Moc by se nám z této série líbil kostelíček, ale ten už u nás neměli.... Bohužel.





Komentáře

  1. Hmm, děláš mi chutě:-))) Možná se taky do nějakých pustím:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aji, už se těším na fotoreportáž z pečení - já to nějak nestíhám - děti, robot a sporák najednou je na mne ažaž, foťák se mi do toho kalupu nějak nevleze. Ještě nám to komentuje pták, to bych ho kolikrát vyhodila nejradši s klecí ven. Má přehled, a jakmile jdeme do kuchyně, začne kecat a kecat, a když zasedneme ke stolu, tak se okamžitě přesune ke krmítku a také se cpe....

      Vymazat
  2. Já bych se taky cpala, ptákovi se nedivím :-) Mufinky vypadají naprosto úžasně a jak vidím, už máte i vánoční výzdobu.

    OdpovědětVymazat
  3. Jenom technický dotaz - u vás mají mufinky šanci vyschnout? U nás je vcelku pravidelně úspěchem "dožijí-li" se druhého dne... :-D

    OdpovědětVymazat
  4. záleží na tom, kolik jich dělám - když jenom 12, tak to zvládnou děti razdvašup. Ale někdy jich udělám dvojnásobek, a to pak třeba ty dva dny vydrží... A pokud jsou celou noc a den vystavené na stole, tak bez polevy a košíčku do příchodu dětí ze školy oschnou...

    OdpovědětVymazat
  5. dobrý den, náhodou jsem narazila na váš blog a rozhodla jsem se zkusit tenhle recept, bohužel jsem ale zjistila, že nemam moučkový cukr, vadí, když tam dám krystal? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jejda, to vám bude poleva křupat mezi zuby. Zkusila bych "namlít" cukr v robotu se sekacím nástavcem a prosít. Nebo udělat mufinky bez té polevy. Však taková šlehačka navrch bude také výborná....

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji za vaše komentáře! Jsou pro mne moc důležité. Jana

Populární příspěvky z tohoto blogu

28.1.2019

Deka Ledové květy pro Margarétku

Kolegovi v práci se nedávno narodila první dcerka, Margarétka. A když je to taková ledová princeznička, narozená v nejstudenějších měsících roku, hned mne napadly zbytky látek v ledově šedých, modrých a zelenkavých odstínech. Už dlouho jsem s nimi počítala na nějakou deku nebo jiný projekt, ale na velkou deku jich bylo málo, a na ubrus zase moc :-) A dětská deka pro miminko byla tak akorát. A když se objevila výzva od Moda Fabrics na společné šití Moda Love quilt ve třech velikostech, bylo rozhodnuto.



Velikost z charmpacku byla plusmínusautobus vyhovující, ale 80 x 80 cm mi přišlo málo. Tak jsem přidala dvě bordurky, konec konců bílá i modrošedá mi zbyly, tak proč blok nezvětšit o kousek.



Deka je podšitá zelenkavým fleesem. Je lehounká, a přitom teplá. Dá se použít do postýlky i do auta, jako přebalovací podložka u paní doktorky, nebo hrací na zem. Jak se bude hodit.



Prošívání je jednoduché, do špiček kopírujících tvar. Hrála jsem si i se sešíváním - h…

10.12.2018

Zítra bude Zuzce patnáct let. Tak strašně rychle to uteklo. Z malého, ubrečeného miminka je velká, usměvavá slečna. Kde jsou všechny ty roky, co tu s ní jsme? Kam zmizel všechen ten čas? Jsem nesmírně ráda, že jí mám, i když za těch patnáct let byly i dny, kdy bych jí přetrhla na dvě malé do školky, ale které dítě nezazlobí, že :-)

No, a když patnáct let, tak jsem plánovala pořádný dar - deku. Však víte, tu srdcovou, červenou, kanafasovou. Top jsem dokončila včas, ale pak mne životní události semlely na fašírku, a patnácté narozeniny se blížily, a mně bylo jasné, že prošití a olemování se fakt v mém případě nekoná. Jenže po světě chodí andělé, a jednoho takového jsem potkala i já. Jen tak mezi řečí jsem se zmínila, že holt deka pro dcerku hotová nebude, ale co, máme před sebou spoustu dalších narozenin a svátků a jiných příležitostí. Nic jsem tím nemyslela, nic nečekala - a už vůbec ne nabídku - zabal to a pošli, já ti to proquiltuji.   Vím, že všechny quiltařky mají před vánoci napil…

9.9.2018

Týden školy za námi. U nás letos nic nového - kvarta a septima - známé tváře, známá škola, známá cesta. Jo, za rok to bude jiná - jeden maturita, druhá taneční. Ale letos ticho před bouřkou :-)

Doma celkem také nic nového - začalo poprchávat, zahrada se zazelenala, ovocné stromy znovu kvetou (jsem zvědavá, co budou dělat na jaře), dýně konečně znovu nasadily plody - snad stihnou aspoň trochu dozrát. Známí si odvezli dětský domeček, takže přemýšlím, co s vytvořenou mezerou - je třeba upravit keře kolem, které se tvarovaly dle domečku, uvažuji o dokoupení něčeho, co roste rychleji, aby se zakryl nečekaný průzor k nám do zahrady od sousedů - asi nějaký tavolník vyhraje, zlatých dešťů máme ve volně rostlém živém plotě až dost. Nebo nějaký panašovaný ptačí zob by mohl být fajn. Uvidím, na co narazím v zahradnictví.

Na terase kvetou ibišky jako o život. Konečně mám fotku i žlutého - no není nádherný?



S novým školním rokem začal nový projekt - Sampler pro kamarádku - ze stránek Moniky Kolejo…