sobota 31. května 2014

Domku, domečku, kdo v tobě přebývá???

Když byla Zuzinka malá, tatínek jí postavil na zahradě boudičku. Byla krásně barevná - žluté stěny, červené okenice, modré dveře - co si malá princezna poručila, to jí tatínek udělal. Dovnitř jsme koupili naší princezně dřevěnou kuchyňku, a protože domeček stál hned u pískoviště, tak se přímo z okna vydávaly upečené pískové bábovky a vařené trávové špagety:-))

Šel čas, tatínek odešel tam, kam za ním zatím nemůžeme, pískoviště jsme zrušili, domeček s pomocí statných pomocníků přestěhovali, postavili větší houpačky, aby vyrostlá princezna nebrousila nohama o zem, a domeček zbavili pestrého nátěru - dostal barvu, kterou máme natřené i ostatní dřevěné stavby na zahradě, jen okenice a dveře si prosadila kontrastní, zelené. Do domečku přibyl malý stoleček a židličky z dětského pokojíku, kam se místo nich nastěhoval psací stůl a velká židle, protože princezna šla do školy...



Tatínek kdysi slíbil, že z domečku bude mít schovku pro sebe a kamarádky. Slíbil garnýžky na záclonky, i materiál nakoupil. Bohužel nestihl dodělat. Po pár letech princezna si už s kuchyňkou nehraje - už vyrostla. Ale vyrostl jí bratr, který našel v garáži zastrčené tyče připravené na garnyžky. A zatímco princezna stěhovala ze svého domečku dřevěnou kuchyňku, aby jí umyla a připravila na uložení na půdě pro svou malou budoucí princeznu, tak jí ty garnýžky nařezal na míru a přidělal.



Když jsem viděla ty malé pilné lidičky, vytáhla jsem léta připravenou starou záclonku, co jsem našla na půdě chalupy - měli jsme kdysi starou roubenku. Popelínek olemovaný háčkovanou bordurkou. Nádherná práce. Některá slečna nebo mladá paní si do okének své domácnosti chtěla vnést trošku něžné krásy. Záclonka byla bohužel jen jedna, ale do domečku stačila. Rozstřihla jsem jí napůl, háčkovanou krajku pečlivě zajistila entlovacím stehem, ušila tunýlek, a hned si je Zuzinka nesla do domečku a pověsila. Najednou je chaloupka nádherně romantickým útočištěm pro dvě nejlepší kamarádky.... Ještě natrhat velkou kytici nádherně voňavých bílých pivoněk - a už tam holky kují pikle...








Dnes byl nádherný den - děti pracovaly na zahradě i domečku, hrály si s kamarády, užívaly sluníčka. Doufám, že i vy jste měli nádherný den!






10 komentářů:

  1. Jste moc šikovní. Úplně všichni! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkujeme. Jenom doufám, že ráno Tomík odlepí ty opravované okenice z podlahy garáže, kde se lepí zatížené pytlem s psími granulemi.... Pak by to s tou šikovností bylo místy slabší:-)

      Vymazat
  2. To je kouzelný domeček! Vy jste holky tak šikovné! Vyloženě té Tvé princezně boudičku závidím :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hlavní cena patří manželovi - to on domeček vymyslel a realizoval. Naštěstí základy jsou dostatečně pevné, protože domeček sice muselo přenášet deset silných chlapů, ale ani se nehnul.... My už jenom udržujeme...

      Vymazat
  3. Jani, nádherné čtení...tolik ctu a dojmů...děkuji. Přečetla jsem si jej v čase, kdy mě moc bolí duše...a já si uvědomuji o to intenzivněji, že vše co člověk chce udělat nechť udělá...chce-li zpívat, ať zpívá...chce-li tančit, ať tančí ...bez předsudků, bez toho že není čas a vhodná chvíle...nemusí přijít...náš Honzík těsně po maturitě rychle dospěl...vylétl z hnízda za nepříliš pěkných podmínek..hádka...a já tu pláču a každou chvilku špatnou bych vrátila zpět...a ne že to nejde...jde to. A když čtu to krásné Tvé čtení, co bylo v plánu a nebylo...napadá mě jen jediný...život je moc krátký na to, aby se přežil...musí se prožít... Věrka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Věrko, nemáš teď jednoduché období, ale věř - děti vychováváš dobře, zase si k sobě cestičku najdete. A ty život žiješ naplno - vždyť co vše podnikáte, děláte, vytváříte... Kolikrát jenom žasnu. Držím pěsti a foukám duši na bolístky. Bude zase dobře. Jana

      Vymazat
  4. Odpovědi
    1. Ajko, moc děkujeme - je to kolektivní práce, nejen moje...

      Vymazat
  5. Janinko, tak to je krásné!!! O důvod víc dál trvat na svém... totiž, my domeček máme, ale je maličký. Já se tam vejdu s ohnutými zády a tak už v domečku musím zůstat :) Teď si ho zamiloval Adámek. Ale na netu jsem viděla... prostě úžasný domek a furt škemrám a škemrám... že pro děti a až vyrostou, tak třeba na nářadí, ale zázemí má být i na zahrádce, že jo? :) :) Tomíkovi tleskám!!! A Zuzanka ať si užívá krásné spiklenecké chvilečky v domečku :) Papa, Jola

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jolanko, tento je také malý, musím stát uprostřed se skloněnou hlavou. Ale stačí...

      Vymazat

Děkuji za vaše komentáře! Jsou pro mne moc důležité. Jana