Přeskočit na hlavní obsah

13. rokem spolu....

Tomáš má narozeniny,
my máme přání jediný,
štěstí, zdraví, štěstí, zdraví,
hlavně to zdraví.

Je dobře, že jsi na světě,
koukni, jak rádi máme tě,
štěstí, zdraví, štěstí, zdraví,
hlavně to zdraví.






Dál si tuto písničku od pana Svěráka a Uhlíře nepamatuji, ale Zuzinka jí Tomáškovi na oslavě zazpívala kompletně celou. Na mne zbyla pouze úloha klavírního doprovodu:-)) Jak těch 13 let uteklo - z miminka v zavinovačce je najednou téměř dospělý človíček, který už mi pomalu přerůstá přes hlavu (zatím jenom výškově, a doufám, že to tak ještě dlouho zůstane). Tomášek byl vymodlené dítě, tak strašně moc jsme se na něj po těch letech těšili. A bylo nám sesláno úžasné usměvavé miminko - spinkal a usmíval se. Téměř nezabrečel. Každé ráno mne v kolébce vítal úsměvem od ucha k uchu, a ten mu nemizel pomalu ani při spánku. Mysleli jsme, že nás ta láska a radost musí roztrhat, jak jsme jí byli plní.... Byl, a je to moc šikovný kluk. Byla období slabší i lepší, ale tak to v životě bývá. Moc bych mu přála, aby už na něj čekala jenom ta období lepší a nejlepší. A ta slabší, aby byla krátkými epizodami v jeho šťastném životě....

A protože byly narozeniny, a venku bylo teplo, děti připravovaly oslavu venku. Nanosily stoly a židle z obou teras (ano, díky našim latifundiím a mému hysterickému strachu z ohně máme dvě terasy - u domu, kde je pouze plynový gril, a vzadu na druhém konci zahrady, kde je zděný gril na uhlí spolu s udírnou). Zuzanka rozhodla o barevnosti ubrusů, Tomášek nanosil nádobí a vše připravovali pro své nejbližší - babičky, dědu, sestřenice .... Těšili se i na tetu se strejdou, ale bohužel - Tomáškova teta musela na akutní operaci, takže přijely jenom sestřenice. Krásně vše nazdobili, ani nemám všechny fotky, protože jakmile přijela návštěva, nastal blázinec - však to znáte:-)


Tomáš letos objevil kouzlo šachů. Baví ho, prý mu i jdou, tak uvidíme, jestli mu tato záliba vydrží. Rozhodně jsem zašla do naší oblíbené místní Růžové cukrárny se poradit, zda by uměli udělat šachový dort. A uměli! Dokonce měli i formičky na čokoládové šachové figurky. Dort byl nádherný, chutný jako vždy, lehounký, žádný těžký máslový krém. A Tom - ten nevěřil vlastním očím:-))




 S Tomášovými narozeninami mám spojené první jahody - některý rok je to tak-tak, někdy je u nás v Polabí už po jahodách, a někdy to prostě vyjde přesně. Po oslavě tu zbyla mísa jahod, které děti nestihly sníst. Tak jsem si hned brzy ráno, dokud je chládek, provoněla dům jahodovou vůní - vůní přicházejících prázdnin, léta, sluníčka... A v zimě, až se nám po létě bude stýskat, otevřeme sklínku s domácí zavařeninou, a léto a prázdniny k nám zavoní.



Komentáře

  1. Jani, Tomáškovi posílám obrovské přání krásných narozenin!!! Je to kluk vysoký, to je fakt :) A ty jahody... vypadají moc krásně a džemík bude chutnat, to je jasné :) Měj krásné dny! Pa, Jola

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jolanko, přání jsem vyřídila, Tomášek moc děkuje. Také vám proti proudu přeji krásné dny! Jana

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji za vaše komentáře! Jsou pro mne moc důležité. Jana

Populární příspěvky z tohoto blogu

27.1.2018

Pokračuji v červené dece z babiččina kanafasu. Původní bloky jsou dokončené.


Ale Zuzka usoudila, že je to malé, takže budu přidělávat dalších šest. Teď je otázka, jaké vzory tam dát...


Vyšila jsem srdíčka stonkovým stehem. Ať se trošku liší od té předchozí, modré. Tam byly jen obrysy. Modrou deku najdete tady.


Vlastně mne tak napadlo, že ta modrá byla poslední moje došitá PW deka. Reakce na mé tehdejší šití nebyly moc vlídné, a já od té doby nebyla schopná žádnou další deku dokončit. Mám tu několik ufounků v různém stádiu rozkladu, a protože jaksi nemládnu, tak jsem se rozhodla všechny dokončit, protože hotové deky snad mí dědicové nějak využijí, ale blokovou skládačku vyhodí tak leda to popelnice.  :-( Takže od poslední deky uplynulo přesně pět let. Děsné...


A samozřejmě - Aurinka musí pečlivě vše vyzkoušet - látky a stavebnice prý jsou super měkké, deka bude jistojistě "pro kočku". Teď jak si to přebrat, že?




11.3.2018

Včera večer jsem dokončila další stránku na HAEDce Hanging Ornaments od Sandry Kuck, číslo 28 ze 64. Tímto jsem oficiálně za polovinou obrazu. Kdyby vám ty počty nevycházely, tak poslední řada stran má jen pár řádků, takže sice píši, že výšivka je na 64 listů A4, ale ve skutečnosti bych měla počítat o osm méně.



Jinak po mrazech minulý týden bylo tento víkend vysloveně jarní počasí. Které mi připomnělo, že je třeba začít myslet na léto - takže jsme se Zuzkou vysely rajčata, papriky, lilky, brokolice a další rostlinky, které nám, doufejme, budou dělat v létě radost svými plody.

Já nevydržela, a objednala k našim leknínům (kvetl zatím jenom jeden) fontánku, takže zase budeme mít malé vylepšení na terase. Už se těším, až zazimované květiny vystěhujeme z dílny, a já jí zase budu mít pro sebe... Do té doby už bych měla běhat jako srnka (pevně tomu věřím), tak to bude super.

PS: Asi jsem nakazila i Zuzku, protože ta si objednala semínka "živých kamenů". Tak jí budu držet pěsti, aby…

25.3.2018

Sundali mi sádru, chodím jenom o francouzské holi, protože ještě noha není úplně srostlá. Prý tak z jedné třetiny. Ale kvůli kotníku je to údajně takto lepší. Třikrát týdně rehabilitace - magnetoterapie a vířivka. Začíná mi chybět čas. A to mi ještě v noci na dnešek jednu hodinu sebrali díky přechodu na letní čas.

Takže je vidět, že ani na ruční práce není tolik času. Minulý víkend jsem vyzkoušela šití - pohnula jsem se Zuzčinou červenou dekou, ale celý týden to zůstalo ve stejném stavu.



Ještě musím našít červeno-bílé rozdělovací bordurky mezi,a  po přeměření doplnit na finální bordurou na požadovanou velikost. Jenom se bojím, jestli budu mít dost materiálu. Toho kanafasu už zase tolik nemám :-( Omlouvám se za kvalitu fotek, ale na jedné noze se fotí blbě - a ten večer mne obě - nemocná i zdravá - bolely řádně. A deku pro příště fotit jedině fotoaparátem, ne jenom mobilem. Slibuji.

A protože se jaro hlásí, i když se to nezdá, vyseli jsme první semínka - rajčata, lilky, papriky, dýně. …