úterý 21. července 2015

"Maluju a miluju, tadadá..."

V těchto vedrech jsem se nechala ukecat synem a dovolila jsem mu vymalovat si pokoj "po chlapsku". Už je prý velký na ty unylé dětské barvy. Dokonce je i velký na některé kusy nábytku. A samozřejmě na řadu hraček, které se mi teď kupí v pracovně, a já nostalgicky vzpomínám, jakou měl radost z toho autobusu, jak si rád hrál s tím bagrem, nebo jak jsme pořádali závody s angličáky vyřazenými synem od sousedů (který už čeká třetí a čtvrté dítko).

Sice je velký, a hodně práce si na pokojíku udělal sám (včetně samostatného výběru barev), ale stejně jsem se nadřela jako kůň:-) Kompletně zplavený kůň. Jen doufám, že až se Zuzka vrátí z tábora, nebude dyndat také nový pokoj (jako že už několik měsíců, po pravdě víc jak rok dyndá, ale já zatím byla za matku tvrďačku).  Nevím, jestli bych druhé kolo dala...

Jen zelená to může být...
Zasloužilý odpočinek po dokončené práci
Tak, douklidit, nastěhovat dekorace a knihy, a může se bydlet...

14 komentářů:

  1. Tak přesně tohle jsem absolvovala začátkem července, malování, pokládání koberce, montáž nábytku...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nezávidím - mně stačil ten mrňavý podkrovní synův pokojíček, abych byla úplně hotová, větší místnost by mne asi zabila...

      Vymazat
  2. Jani, potřebovala bych vymalovat kuchyni a obývák.... fakt závidím, že máš hotovo...e

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, já ještě schodiště, sbrousit, napenetrovat a vymalovat koupelnu, a hlavně - šatnu. Ta už je fakt jak prase. Ale letos to nevidím... To je na mne moc velké.

      Vymazat
  3. No, já se Jani přidávám :) A beru i Toma - bude to rychleji :) :) Ale teď vážně - má to krásné!!! J.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jolanko, děkuji. Když si objednával barvy, byla jsem v mdlobách, ale slíbila jsem mu, že si může vybrat, co chce, tak jsem se silou mocí držela, abych mu do toho nemluvila. A nakonec to má pěkné. Moc. A hlavně - má z toho větší radost, jak kdyby mu to někdo nalinkoval a perfektně udělal. Tady to má své mouchy, ale je tam jeho práce. Jenom měl celou dobu starost, jestli to dělá dobře, aby si to neponičil:-))

      Vymazat
  4. Odpovědi
    1. Vyřídím synovi, je na sebe a svůj pokoj momentálně moc pyšný:-)

      Vymazat
  5. Uf, v tomhle vedru! A my máme stále fleky v kuchyni :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivi, já snad vezmu zbytky barev a přijedu vám to vymalovat:-)

      Vymazat
  6. Jsi neuvěřitelně dobrá! Rekonstrukce dětského pokoje nás čeká, už je to hodně urgentní, ale pořád se snažím tvářit, že to nevidím :-) Zelená se mi moc líbí!
    U nás nostalgicky probírají hračky děti. Nesmí se nic vyhodit, i když si s tím dávno nehrají, ale ke každé věci se pojí nějaká vzpomínka, tak se musí schovat. Čekám, kdy nás ty krámy zavalí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hračky si Tomáš také přebral sám, já jen ukládám do krabic to, co chce zachovat "generacím příštím". Vyžazuje toho strašně málo na můj vkus - snad jim ten strop nespadne na hlavu, až to všechno vytahám na půdu:-) Ale u něj to byla brnkačka, od malička chtěl hlavně knížky, zato Zuzka až se do toho pustí, to bude hooodně náročné.

      Vymazat
  7. Jani, odstín pěkný...zelená je pozitivní a uklidňující...potřebovala bych v posledních dnech vše zelené :-) Pá Věrka

    OdpovědětVymazat
  8. Věrko, jsem ráda, že ses zastavila. Každý den na tebe myslím, jak žiješ a jdeš dál... A ano, také jsem měla období, kdy jsem nejvíc vítala zelenou. Teď ale mám nějak šedivé období, a zdá se, že děti mne věrně odráží - já si šedivou vymalovala předsíň, Tom má dva odstíny šedé v pokojíku, a Zuzka chce kupodivu také do pokoje šedivou. Tak doufám, že to na nich nenechá nějaké následky:-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za vaše komentáře! Jsou pro mne moc důležité. Jana