Přeskočit na hlavní obsah

Hurá, prázdniny!

Každý rok se spolu s dětmi nemůžu dočkat začátku prázdnin, abych se na konci prázdnin nemohla dočkat začátku školy a určitého řádu v našem chaotickém prázdninovém životě... Já vím, věčně nespokojená...

Letos jsme konec školního roku měli cestovatelsko zmatený - Tomáš oslavil své čtrnácté narozeniny první víkend v červnu s rodinou, druhý (a přesně na svůj den) s kamarády na chalupě v Krkonoších, vrátil se v neděli, přebalil se a v pondělí ráno jsem ho vezla na vlak do Staré Boleslavi, odkud odjížděl se třídou na třídenní výlet. Vrátil se ve středu večer, měla jsem pár dnů na vyprání, zabalení a dokoupení případných chybějících nezbytně potřebných věcí (jako třeba liber apod.), a v neděli dopoledne odfrčel na týden do Walesu. Abych toho neměla málo, tak Zuzka měla zkoušky, vystoupení apod., takže jsem si užila i žehlení a škrobení kroje, česání a zaplétání vlasů a postávání pod podiem v horku i dešti. Uprostřed posledního týdne, kdy byl Tom ještě v Anglii, odjela Zuzka na Slovensko do Hriňové na folklorní festival, a já si mohla (teoreticky) vydechnout.

Bohužel jen teoreticky - děti mne úkolovaly i po svém odjezdu - šachový rodičák (no ano, to bylo fajn, vínko, film (o šachách) a prima povídání, to skoro ani povinnost nebyla, ale stejně - nechtělo se mi tam, měla jsem toho maratonu za poslední měsíc dost) a v pátek vyzvednout Zuzce vysvědčení. Stejně mi přišlo legrační, že v době, kdy se vysvědčení musela psát ručně nebo na stroji, tak nebyl problém vydat ho o den-dva dříve. V dnešní přetechnizované době to nejde. Zvláštní....

Tomík se v pořádku vrátil pln dojmů v neděli, Zuzka v pondělí ve čtyři ráno. Oba nadšení, s novými i starými kamarády, spoustou fotek, informací, tanečků, písniček (no, ty poslední věci dvě spíš Zuzka, uznávám) - a už se těší zase za rok.

Tomovi se v pondělí nechtělo do školy, i když měli projektový den, a v úterý přinesl konečně vysvědčení (pěkně brblal, že Zuzka už má prázdniny).

Teď už je vše vybalené, vyprané, vyžehlené, zabalené, vybalené, protože děti odjely na první týden k babičce a dědovi. A ano - vysvědčení byla krásná, jsem na své děti nesmírně pyšná, protože se opravdu oba učí sami, pouze když jim něco není jasné ani při delším studování v učebnicích a hledání na netu, tak přijdou - Zuzka měla i v páté třídě samé jedničky a Tomáš v tercii osmiletého gymnázia vyznamenání. Jsou úžasní.

stav k 1.7.2015
Snad je vidět, že jsem se opravdu nezastavila, takže na nějaké ruční práce moc času nebylo. Dostatečně jsem se realizovala praním,žehlením a balením... Přesto jsem vzala do ruky občas jehličku a v červnu jsem trošku pohla s tou svou HAEDkou (už mám pěkné zpoždění). Přibyla půlka pátého listu. V červenci snad bude klidněji, a chtěla bych dokončit pátý a šestý list, správně bych měla i sedmý, ale to asi nedám. To bych musela vyšívat celé dny i noci:-)

Krásné léto všem!



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

28.1.2019

Deka Ledové květy pro Margarétku

Kolegovi v práci se nedávno narodila první dcerka, Margarétka. A když je to taková ledová princeznička, narozená v nejstudenějších měsících roku, hned mne napadly zbytky látek v ledově šedých, modrých a zelenkavých odstínech. Už dlouho jsem s nimi počítala na nějakou deku nebo jiný projekt, ale na velkou deku jich bylo málo, a na ubrus zase moc :-) A dětská deka pro miminko byla tak akorát. A když se objevila výzva od Moda Fabrics na společné šití Moda Love quilt ve třech velikostech, bylo rozhodnuto.



Velikost z charmpacku byla plusmínusautobus vyhovující, ale 80 x 80 cm mi přišlo málo. Tak jsem přidala dvě bordurky, konec konců bílá i modrošedá mi zbyly, tak proč blok nezvětšit o kousek.



Deka je podšitá zelenkavým fleesem. Je lehounká, a přitom teplá. Dá se použít do postýlky i do auta, jako přebalovací podložka u paní doktorky, nebo hrací na zem. Jak se bude hodit.



Prošívání je jednoduché, do špiček kopírujících tvar. Hrála jsem si i se sešíváním - h…

10.12.2018

Zítra bude Zuzce patnáct let. Tak strašně rychle to uteklo. Z malého, ubrečeného miminka je velká, usměvavá slečna. Kde jsou všechny ty roky, co tu s ní jsme? Kam zmizel všechen ten čas? Jsem nesmírně ráda, že jí mám, i když za těch patnáct let byly i dny, kdy bych jí přetrhla na dvě malé do školky, ale které dítě nezazlobí, že :-)

No, a když patnáct let, tak jsem plánovala pořádný dar - deku. Však víte, tu srdcovou, červenou, kanafasovou. Top jsem dokončila včas, ale pak mne životní události semlely na fašírku, a patnácté narozeniny se blížily, a mně bylo jasné, že prošití a olemování se fakt v mém případě nekoná. Jenže po světě chodí andělé, a jednoho takového jsem potkala i já. Jen tak mezi řečí jsem se zmínila, že holt deka pro dcerku hotová nebude, ale co, máme před sebou spoustu dalších narozenin a svátků a jiných příležitostí. Nic jsem tím nemyslela, nic nečekala - a už vůbec ne nabídku - zabal to a pošli, já ti to proquiltuji.   Vím, že všechny quiltařky mají před vánoci napil…

9.9.2018

Týden školy za námi. U nás letos nic nového - kvarta a septima - známé tváře, známá škola, známá cesta. Jo, za rok to bude jiná - jeden maturita, druhá taneční. Ale letos ticho před bouřkou :-)

Doma celkem také nic nového - začalo poprchávat, zahrada se zazelenala, ovocné stromy znovu kvetou (jsem zvědavá, co budou dělat na jaře), dýně konečně znovu nasadily plody - snad stihnou aspoň trochu dozrát. Známí si odvezli dětský domeček, takže přemýšlím, co s vytvořenou mezerou - je třeba upravit keře kolem, které se tvarovaly dle domečku, uvažuji o dokoupení něčeho, co roste rychleji, aby se zakryl nečekaný průzor k nám do zahrady od sousedů - asi nějaký tavolník vyhraje, zlatých dešťů máme ve volně rostlém živém plotě až dost. Nebo nějaký panašovaný ptačí zob by mohl být fajn. Uvidím, na co narazím v zahradnictví.

Na terase kvetou ibišky jako o život. Konečně mám fotku i žlutého - no není nádherný?



S novým školním rokem začal nový projekt - Sampler pro kamarádku - ze stránek Moniky Kolejo…