Přeskočit na hlavní obsah

30. dubna 2018

Konec dubna. Něco odkvetlo, něco rozkvétá, plevel bují jak splašený, práce na zahrádce více než dost. Přesto jsem se nechala zlákat, a po několika letech odjela na šicí víkend za děvčaty do Harrachova.

Jela jsem sice s hůlkou, ale po "osahání" terénu jsem pak už běhala bez ní. Opatrně, ale byla jsem volná!!! Já vím, ještě nejsem srostlá, kontrola na konci května, ale když mne to už tááák nebaví. Ale k Mumlavským vodopádům jsem raději nešla - je to na mne pořád ještě moc daleko.

Co bylo ale nejdůležitější - šila jsem! Dala jsem si závazek, že budu dokončovat své kostlivce, ufounky a nedodělky. A jako první přišla na řadu červená kanafaska pro Zuzku - dokud ještě chce červenou deku do pokoje, abych jí nedodělala, a záhy se nedozvěděla, že červená už ne, že chce jinou barvu. Známe to asi každá... Došila jsem bordurky, a teď jí dorozžehlím, a počkám na definitivní verdikt dcery - zda cca 150*195 jí stačí, nebo zda nutně potřebuje větší. Kousek kanafasu na borduru mám od kamarádky - moc děkuji. Jakmile bude odsouhlaseno, pustím se do quiltování - sice ještě nevím vše, ale něco mám rozmyšlené, tak se do toho pomalu pustím.


Dále mne děvčata přesvědčila, že bych mohla dokázat ušít kabelu, kterou tam hromadně šily. No, byl to porod, a taky - kde tak najednou najít látky na taštici, ale něco jsem z krabice, kterou jsem měla s sebou vyhrabala. Konec konců - byla to ta samá, kterou jsem měla v Harrachově naposledy, tj. před dvěma roky. Skoro na den přesně. Je vidět, jak málo šiji. Taška je z Tomášových prodřených malých kalhot a látka od babičky z půdy, vyztužená tím, co jsem v krabici našla - tuším ronar nebo něco takového, a novopast. Je na zip (koupený na místě), s dvěma jezdci (dokonce nejdou proti sobě nakřivo, jsem se fakt snažila), a jedna zadní kapsa z kalhot je našitá uvnitř jako kapsička na mobil. Ucha vyztužená popruhem (byl v krabici). Na letní tahačku bude fajn. Na stojanu se urodily i další, podstatně lepší, od ostatních holek. Zbyl ještě kousek látky z půdy i kousek rifloviny na kalhotách, tak asi ještě spíchnu nějakou příruční taštičku dovnitř na doklady a další nezbytnosti, ať je složitě nelovím ve velké kabele. (Jo, a taška se mi tak nevlní, to jen jak byla strčená pod těmi podstatně krásnějšími, a já jí rychle vytáhla a vyfotila, tak až doma jsem si všimla, že je mrška jedna celá pomačkaná)


Byla sobota podvečer, a já si říkala, že bych se mohla pomalu balit domů, protože už mne nic nenapadalo. Ale děvčata mne nenechala. Donutila mne vyhrabat z krabice další látky, poskládat je, a využít přítomné šablonky na ušití ubrusu ve tvaru lastury. Ještě olemovat, a může na oválném konferenčním stolku dělat parádu. Puntíky české provenience, bílá je damašek z povlečení od babičky - jsem děsná recyklátorka :-(




No, a protože se mi nechtělo jít spát, tak jsem ještě za sobotní noc a nedělní ráno spíchla další řadu do německého BOMu Row-by-Row - ano, teprve únorovou. Nezapomeňte, že jsem od února invalida. 






Po návratu domů mne Zuzka přivítala s koláčem, vlastnoručně upečeným a vymyšleným vlastní hlavou. Byl výborný. Medový korpus, citronová náplň a levandulová jogurtová poklička, zdobený skořicí. Už není ani kousek, není co fotit - vrhli jsme se na něj všichni tři jak hladoví psi... 

Tož děvčata, snad mi to za půl roku zase vyjde. Bylo to opravdu moc a moc fajn. 




Komentáře

  1. Božínku, to bych dělala měsíc, ne víkend!
    Zdravím tě srdečně!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, ale nepovídej. Ty bys to měla za chviičku :-)

      Vymazat
  2. No já čumím jako puk! To je úplně super, že jsi vyrazila na víkend a šila, úžasný, moc tě chválím pilňucho :-). Šárka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Věř, že jsem několikrát měla sto chutí to vzdát, ale bylo mi to blbý. Nějak jsem si lidem odvykla. Ale bylo to fajn, holky jsou suprové.

      Vymazat
  3. Jani, mám z tebe radost! :-) Deka bude super.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, doufám. Ještě nemám domyšlené prošívání, ale něco vyplodím...

      Vymazat
  4. Odpovědi
    1. Leni, díky, že sis na mne vzpomněla! Já už si připadám jak zapomenutá relikvie - můžu si za to sama, ale nějak nebyl na lidi a ručprčky čas.

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji za vaše komentáře! Jsou pro mne moc důležité. Jana

Populární příspěvky z tohoto blogu

27.1.2018

Pokračuji v červené dece z babiččina kanafasu. Původní bloky jsou dokončené.


Ale Zuzka usoudila, že je to malé, takže budu přidělávat dalších šest. Teď je otázka, jaké vzory tam dát...


Vyšila jsem srdíčka stonkovým stehem. Ať se trošku liší od té předchozí, modré. Tam byly jen obrysy. Modrou deku najdete tady.


Vlastně mne tak napadlo, že ta modrá byla poslední moje došitá PW deka. Reakce na mé tehdejší šití nebyly moc vlídné, a já od té doby nebyla schopná žádnou další deku dokončit. Mám tu několik ufounků v různém stádiu rozkladu, a protože jaksi nemládnu, tak jsem se rozhodla všechny dokončit, protože hotové deky snad mí dědicové nějak využijí, ale blokovou skládačku vyhodí tak leda to popelnice.  :-( Takže od poslední deky uplynulo přesně pět let. Děsné...


A samozřejmě - Aurinka musí pečlivě vše vyzkoušet - látky a stavebnice prý jsou super měkké, deka bude jistojistě "pro kočku". Teď jak si to přebrat, že?




11.3.2018

Včera večer jsem dokončila další stránku na HAEDce Hanging Ornaments od Sandry Kuck, číslo 28 ze 64. Tímto jsem oficiálně za polovinou obrazu. Kdyby vám ty počty nevycházely, tak poslední řada stran má jen pár řádků, takže sice píši, že výšivka je na 64 listů A4, ale ve skutečnosti bych měla počítat o osm méně.



Jinak po mrazech minulý týden bylo tento víkend vysloveně jarní počasí. Které mi připomnělo, že je třeba začít myslet na léto - takže jsme se Zuzkou vysely rajčata, papriky, lilky, brokolice a další rostlinky, které nám, doufejme, budou dělat v létě radost svými plody.

Já nevydržela, a objednala k našim leknínům (kvetl zatím jenom jeden) fontánku, takže zase budeme mít malé vylepšení na terase. Už se těším, až zazimované květiny vystěhujeme z dílny, a já jí zase budu mít pro sebe... Do té doby už bych měla běhat jako srnka (pevně tomu věřím), tak to bude super.

PS: Asi jsem nakazila i Zuzku, protože ta si objednala semínka "živých kamenů". Tak jí budu držet pěsti, aby…

25.3.2018

Sundali mi sádru, chodím jenom o francouzské holi, protože ještě noha není úplně srostlá. Prý tak z jedné třetiny. Ale kvůli kotníku je to údajně takto lepší. Třikrát týdně rehabilitace - magnetoterapie a vířivka. Začíná mi chybět čas. A to mi ještě v noci na dnešek jednu hodinu sebrali díky přechodu na letní čas.

Takže je vidět, že ani na ruční práce není tolik času. Minulý víkend jsem vyzkoušela šití - pohnula jsem se Zuzčinou červenou dekou, ale celý týden to zůstalo ve stejném stavu.



Ještě musím našít červeno-bílé rozdělovací bordurky mezi,a  po přeměření doplnit na finální bordurou na požadovanou velikost. Jenom se bojím, jestli budu mít dost materiálu. Toho kanafasu už zase tolik nemám :-( Omlouvám se za kvalitu fotek, ale na jedné noze se fotí blbě - a ten večer mne obě - nemocná i zdravá - bolely řádně. A deku pro příště fotit jedině fotoaparátem, ne jenom mobilem. Slibuji.

A protože se jaro hlásí, i když se to nezdá, vyseli jsme první semínka - rajčata, lilky, papriky, dýně. …