Přeskočit na hlavní obsah

9.9.2018

Týden školy za námi. U nás letos nic nového - kvarta a septima - známé tváře, známá škola, známá cesta. Jo, za rok to bude jiná - jeden maturita, druhá taneční. Ale letos ticho před bouřkou :-)

Doma celkem také nic nového - začalo poprchávat, zahrada se zazelenala, ovocné stromy znovu kvetou (jsem zvědavá, co budou dělat na jaře), dýně konečně znovu nasadily plody - snad stihnou aspoň trochu dozrát. Známí si odvezli dětský domeček, takže přemýšlím, co s vytvořenou mezerou - je třeba upravit keře kolem, které se tvarovaly dle domečku, uvažuji o dokoupení něčeho, co roste rychleji, aby se zakryl nečekaný průzor k nám do zahrady od sousedů - asi nějaký tavolník vyhraje, zlatých dešťů máme ve volně rostlém živém plotě až dost. Nebo nějaký panašovaný ptačí zob by mohl být fajn. Uvidím, na co narazím v zahradnictví.

Na terase kvetou ibišky jako o život. Konečně mám fotku i žlutého - no není nádherný?



S novým školním rokem začal nový projekt - Sampler pro kamarádku - ze stránek Moniky Kolejové Prošívání. Dlouho jsem váhala, zda začínat další projekt - chtěla jsem letos dokončit hlavně kostlivce, ale nakonec vyhrála vidina zpracování dalších "ležáků" - látek, které jsou ve skříni. Jen mi prosím řekněte, proč jsem kvůli tomu musela koupit nové doplňkové látky za pětistovku :-) Ach jo. Takže jsem se rozhodla pro sladkou romantickou barevnost - zpracování růžičkových látek, které tu mám už cca deset let...
Jen tu bílou jsem nahradila novou smetanovou, a přidala světlou kávu na bordurky.

První blok zahajoval 1. září, každý další bude vždy v pátek. Takže první blok, hezky na rozjezd pomalu a opatrně:
A druhý z tohoto týdne, to už bylo trošku náročnější, ale jo, zvládla jsem to.



Pro celý projekt jsem si složila novou krabici, abych to někde nepoztrácela. Mám v ní bloky, návody i látky hezky pohromadě.

Samozřejmě jsem nezapomněla ani na Row-by-row BOM od německých patchworkářek. Zářijová řada hotová :-) Největší radost mám asi z té poloviční přepravky se zbytky.... Ne, že bych si snadno nevyrobila spoustu dalších..







A jako poslední věc, která mi momentálně zabírá čas, je učení se prošívat na rámu. Kdysi hodně dávno mi ho objednal ještě manžel. Ale už nesestavil. Ležel skoro deset let v dílně, v krabicích, na zemi, zakopávali jsme o něj, a já pořád přemýšlela, zda ho sestavit, nebo prodat. Druhé nešlo (psychicky), tak jsem letos o prázdninách se Zuzčinou pomocí rám sestavila. Trošku přes léto trénovala, a nakonec natáhla testovací deku. Vychází z Free motion quilting challenge Angely Walters Quilting is my therapy. Ne vše jde na tomto hobby rámu udělat, ale tak co - buď vymyslím, jak to udělat, nebo vymyslím něco jiného. Ač se to nezdá, je to boj - odhadnout, kde jsem, protože nejsem těsně u jehly jako při prošívání normálně, ale kus (pořádný kus!!!) od stroje. Blbě vidím s brýlemi na dálku, blbě vidím s brýlemi na blízko. Ideální by byly takové ty nasazovací brýle pro virtuální realitu a kamera u jehly :-) No, to ještě nikdo nevymyslel, tak se snažím strefit, kam potřebuji, udržet stejnou délku stehů a ještě udržet vzor. Chvílemi na jednoho člověka až moc. Notabene když se mu pod stroj ještě plete kočka.








Komentáře

  1. ... moc pěkný příspěvek a tolik práce hotové! Prošívání je parádní i kočicí pomocnice :-). Také jsem váhala, zda se do Smapleru pro kamarádku pustit. Mám tolik nedošitých projetků - zatím bude muset počkat. Šiju 100 blokový BOW na papír a mám větší skluz. Sleduji, jak Ti kostlivci ubývají a krásná výšivka přibývá. Pohodové dny Miluška

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Miluško, ono ne vše bylo hotové za týden :-) Však přibyla jenom jedna řada, to je jeden večer práce. I tobě pohodové dny.

      Vymazat
  2. Jani jses moc sikovna casto na tebe a tve deti myslim a je dobre ze ze jste sestavili ten ram on si to zaslouzil opatruj se

    OdpovědětVymazat
  3. Jani, to je vítězství nad časoprostorem. Tolik věcí nedávám ani náhodou, a to mám děti z domu a bydlím v paneláku. Jsi moc šikovná.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdybys nepovídala - uděláš toho podstatně víc, když nehlídáš, nechatuješ, nedovolenkuješ. Znám tě :-) Moc děkuji za pochvalu.

      Vymazat
  4. Janičko, jen žasnu, kolik toho dokážeš stihnout. Klobouk dolů. A jsi nesmírně šikovná, krásné šití a prošívání a vůbec všechno.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, však ty toho stíháš neuvěřitelně. Jsi takovým mým černým svědomím. Děkuji za milá slova.

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji za vaše komentáře! Jsou pro mne moc důležité. Jana

Populární příspěvky z tohoto blogu

28.1.2019

Deka Ledové květy pro Margarétku

Kolegovi v práci se nedávno narodila první dcerka, Margarétka. A když je to taková ledová princeznička, narozená v nejstudenějších měsících roku, hned mne napadly zbytky látek v ledově šedých, modrých a zelenkavých odstínech. Už dlouho jsem s nimi počítala na nějakou deku nebo jiný projekt, ale na velkou deku jich bylo málo, a na ubrus zase moc :-) A dětská deka pro miminko byla tak akorát. A když se objevila výzva od Moda Fabrics na společné šití Moda Love quilt ve třech velikostech, bylo rozhodnuto.



Velikost z charmpacku byla plusmínusautobus vyhovující, ale 80 x 80 cm mi přišlo málo. Tak jsem přidala dvě bordurky, konec konců bílá i modrošedá mi zbyly, tak proč blok nezvětšit o kousek.



Deka je podšitá zelenkavým fleesem. Je lehounká, a přitom teplá. Dá se použít do postýlky i do auta, jako přebalovací podložka u paní doktorky, nebo hrací na zem. Jak se bude hodit.



Prošívání je jednoduché, do špiček kopírujících tvar. Hrála jsem si i se sešíváním - h…

10.12.2018

Zítra bude Zuzce patnáct let. Tak strašně rychle to uteklo. Z malého, ubrečeného miminka je velká, usměvavá slečna. Kde jsou všechny ty roky, co tu s ní jsme? Kam zmizel všechen ten čas? Jsem nesmírně ráda, že jí mám, i když za těch patnáct let byly i dny, kdy bych jí přetrhla na dvě malé do školky, ale které dítě nezazlobí, že :-)

No, a když patnáct let, tak jsem plánovala pořádný dar - deku. Však víte, tu srdcovou, červenou, kanafasovou. Top jsem dokončila včas, ale pak mne životní události semlely na fašírku, a patnácté narozeniny se blížily, a mně bylo jasné, že prošití a olemování se fakt v mém případě nekoná. Jenže po světě chodí andělé, a jednoho takového jsem potkala i já. Jen tak mezi řečí jsem se zmínila, že holt deka pro dcerku hotová nebude, ale co, máme před sebou spoustu dalších narozenin a svátků a jiných příležitostí. Nic jsem tím nemyslela, nic nečekala - a už vůbec ne nabídku - zabal to a pošli, já ti to proquiltuji.   Vím, že všechny quiltařky mají před vánoci napil…