Přeskočit na hlavní obsah

8. září 2011

Včera večer jsem dokončila Pipi Dlouhou punčochu. Dnes jsem jí vyprala, vyžehlila, a slavnostně předala budoucí majitelce. Ta se několikrát ujišťovala, že jí tuhle výšivku fakt pověsím v pokojíčku, a na oslavu shlédla všechny díly seriálu o Pipi, které vlastní na DVD. Ufff, zapomněla jsem, jak je ta šílená hudba mezi jednotlivými epizodami vtíravá. Budu jí zase slyšet i ve snu. Ale pro tu radost té mé malé cácorky to stálo:-)

A tu je - Pipi Longstocking od firmy Lanarte. Vyšíváno na originální mramorované bavlně s plátnovou vazbou.

Zuzanka se už těší, až půjdeme spolu vybírat rám a případnou paspartu... Jestli se uzdravím, tak to zkusíme o víkendu.


A do čeho se pustím teď? Ještě nevím. Měla bych dokončit tu vánoční podložku Skaters Village od firmy Dimensions. Také mne láká doplnit garderobu našim Barbínkám a Shellinkám. Nebo ušít nové prostírky. Nebo taštičku na baletní trikot (krávorožec je v aktovce poněkud neskladný). Nebo polštáře pro synka, abych ho pořád jen neodstrkovala. Nebo pletené taštičky a mističky z papíru. A také jsem dlouho neháčkovala a nepaličkovala.... No, uvidím, do čeho se nakonec pustím.

Komentáře

  1. Koukám, že bys potřebovala tak dva páry ruku navrch. :-))
    Pipi je parádní!

    OdpovědětVymazat
  2. Jsem se nepodepsala... :-) - manka

    OdpovědětVymazat
  3. Krásna výšivka. Dagmara5

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za vaše komentáře! Jsou pro mne moc důležité. Jana

Populární příspěvky z tohoto blogu

27.1.2018

Pokračuji v červené dece z babiččina kanafasu. Původní bloky jsou dokončené.


Ale Zuzka usoudila, že je to malé, takže budu přidělávat dalších šest. Teď je otázka, jaké vzory tam dát...


Vyšila jsem srdíčka stonkovým stehem. Ať se trošku liší od té předchozí, modré. Tam byly jen obrysy. Modrou deku najdete tady.


Vlastně mne tak napadlo, že ta modrá byla poslední moje došitá PW deka. Reakce na mé tehdejší šití nebyly moc vlídné, a já od té doby nebyla schopná žádnou další deku dokončit. Mám tu několik ufounků v různém stádiu rozkladu, a protože jaksi nemládnu, tak jsem se rozhodla všechny dokončit, protože hotové deky snad mí dědicové nějak využijí, ale blokovou skládačku vyhodí tak leda to popelnice.  :-( Takže od poslední deky uplynulo přesně pět let. Děsné...


A samozřejmě - Aurinka musí pečlivě vše vyzkoušet - látky a stavebnice prý jsou super měkké, deka bude jistojistě "pro kočku". Teď jak si to přebrat, že?




11.3.2018

Včera večer jsem dokončila další stránku na HAEDce Hanging Ornaments od Sandry Kuck, číslo 28 ze 64. Tímto jsem oficiálně za polovinou obrazu. Kdyby vám ty počty nevycházely, tak poslední řada stran má jen pár řádků, takže sice píši, že výšivka je na 64 listů A4, ale ve skutečnosti bych měla počítat o osm méně.



Jinak po mrazech minulý týden bylo tento víkend vysloveně jarní počasí. Které mi připomnělo, že je třeba začít myslet na léto - takže jsme se Zuzkou vysely rajčata, papriky, lilky, brokolice a další rostlinky, které nám, doufejme, budou dělat v létě radost svými plody.

Já nevydržela, a objednala k našim leknínům (kvetl zatím jenom jeden) fontánku, takže zase budeme mít malé vylepšení na terase. Už se těším, až zazimované květiny vystěhujeme z dílny, a já jí zase budu mít pro sebe... Do té doby už bych měla běhat jako srnka (pevně tomu věřím), tak to bude super.

PS: Asi jsem nakazila i Zuzku, protože ta si objednala semínka "živých kamenů". Tak jí budu držet pěsti, aby…

25.3.2018

Sundali mi sádru, chodím jenom o francouzské holi, protože ještě noha není úplně srostlá. Prý tak z jedné třetiny. Ale kvůli kotníku je to údajně takto lepší. Třikrát týdně rehabilitace - magnetoterapie a vířivka. Začíná mi chybět čas. A to mi ještě v noci na dnešek jednu hodinu sebrali díky přechodu na letní čas.

Takže je vidět, že ani na ruční práce není tolik času. Minulý víkend jsem vyzkoušela šití - pohnula jsem se Zuzčinou červenou dekou, ale celý týden to zůstalo ve stejném stavu.



Ještě musím našít červeno-bílé rozdělovací bordurky mezi,a  po přeměření doplnit na finální bordurou na požadovanou velikost. Jenom se bojím, jestli budu mít dost materiálu. Toho kanafasu už zase tolik nemám :-( Omlouvám se za kvalitu fotek, ale na jedné noze se fotí blbě - a ten večer mne obě - nemocná i zdravá - bolely řádně. A deku pro příště fotit jedině fotoaparátem, ne jenom mobilem. Slibuji.

A protože se jaro hlásí, i když se to nezdá, vyseli jsme první semínka - rajčata, lilky, papriky, dýně. …